U československých známek z období první republiky patří průsvitka a především její přesná poloha mezi klíčové určovací znaky, které mohou zásadně ovlivnit výsledné ocenění – rozdíl mezi běžnou polohou v hodnotě několika korun a vzácně se vyskytující orientací dosahující desítek až stovek tisíc korun

Lep na zadní straně poštovní známky je jedním z nejcitlivějších a zároveň nejvíce sledovaných znaků jejího stavu. U neupotřebených známek hraje zásadní roli nejen samotná existence lepu, ale především jeho původnost, celistvost a neporušenost.

Ve své filatelistické praxi se již léta zabývám sbíráním celistvostí vlakové pošty od vzniku republiky po konec platnosti emise Hradčany.

V posledních letech se padělání poštovních známek stalo stále častějším problémem ve filatelistickém světě.

Sběratelství je krásný a rozmanitý koníček, kterému se věnuje mnoho lidí po celém světě. Mezi nejpopulárnější sbírky patří mince, bankovky, známky, umělecká díla a historické předměty

Přítel a velmi aktivní kolega filatelista mě upozornil na internetovou aukci, kde se prodávalo originální razítko IGLAU 1 – Jihlava - 5d.

V novodobé známkové emisi ČR se častěji, než méně často, setkáváme s nehotovými známkami, kterým schází například nominální hodnota nebo název státu.

Pravděpodobně jednou z nejčastěji padělaných položek ČSR 1945-92 je smuteční aršík k úmrtí prezidenta A. Zápotockého, v katalogu uvedený pod číslem A967 - II. typ . tzv. přeškrtnutá bobulka.