Publikace, která by se systematicky zabývala pravostí a jakostí československých poštovních známek z let 1918–1939, v naší filatelistické knihovně dlouhodobě schází. Padělkům se například věnovala vysoce ceněná kniha

Na Facebooku se nedávno objevil inzerát nabízející staré tiskařské štočky a různé tiskové nástroje. Cena byla stanovena na 50 000 Kč, osobní předání ve městě Plzeň. Stejný prodejce měl údajně inzerovat i na Bazoši a Sbazaru. Uváděl, že materiál nalezl na smetišti.

Studium emise Hradčan patří k nejsložitějším oblastem československé klasické filatelie. Zásadní roli hraje rozlišení zoubkovaných a nezoubkovaných variant, identifikace jednotlivých tiskových desek (TD), určování konkrétních známkových polí (ZP) i správné přiřazení barevných odstínů.

U československých známek z období první republiky patří průsvitka a především její přesná poloha mezi klíčové určovací znaky, které mohou zásadně ovlivnit výsledné ocenění – rozdíl mezi běžnou polohou v hodnotě několika korun a vzácně se vyskytující orientací dosahující desítek až stovek tisíc korun

Lep na zadní straně poštovní známky je jedním z nejcitlivějších a zároveň nejvíce sledovaných znaků jejího stavu. U neupotřebených známek hraje zásadní roli nejen samotná existence lepu, ale především jeho původnost, celistvost a neporušenost.

Ve své filatelistické praxi se již léta zabývám sbíráním celistvostí vlakové pošty od vzniku republiky po konec platnosti emise Hradčany.

V posledních letech se padělání poštovních známek stalo stále častějším problémem ve filatelistickém světě.

Sběratelství je krásný a rozmanitý koníček, kterému se věnuje mnoho lidí po celém světě. Mezi nejpopulárnější sbírky patří mince, bankovky, známky, umělecká díla a historické předměty