Ještě jednou o tureckém vydání pro Thesálii

Téměř neuvěřitelnou shodou okolností jsem několik minut před přečtením příspěvku Lubora Kunce "Turecké vydání pro Thessálii" listoval v Guinnessově knize o známkách (2. vydání, 1988), jejíž autor James Mackay na stranách 166 - 167 jeden odstavec věnuje okupačním známkám. Po uveřejnění zajímavého upřesňujícího komentáře z pera Jiřího Černého přispívám se svojí troškou do mlýna tím, co jsem se o této problematice dočetl. Mackay ve své knize uvádí:

"Okupační známky byly poprvé vydány německými federálními komisaři ve vévodství Holštýnsko v březnu 1864, po vpádu rakouských a pruských vojsk. Na základě dohody v Gasteinu byla správa Holštýnska v listopadu předána Rakousku. Známky pro Holštýnsko potom vydali Rakušani…Známky určené k užívání na okupovaném území byly v následujícím období vydávány Severoněmeckou konfederací pro Alsasko - Lotrinsko a další části Francie, okupované německými vojsky během války v letech 1870 - 1871. Byly označeny ve francouzském jazyce a ve francouzské měně, aby se Němci nedotkli francouzského národního cítění…

Další okupační vydání:

1878 - 83 chilská okupace Peru;

1895 turecká okupace Thesálie;

1898 - 1900 Spojené státy, okupace Kuby, Filipín a Portorika ..."

Na jiném místě své knihy, v poznámce věnované vojenským poštovním známkám(str. 162), Mackay uvádí, že "... vojenské poštovní známky pro vojsko v aktivní službě byly poprvé vydány 1. července 1879 v tureckých oblastech Bosny a Hercegoviny, po jejich okupaci Rakouskem v předchozím roce ..." O vojenských známkách vydaných v souvislosti s Tureckou okupací Thesálie se Mackay vůbec nezmiňuje, ačkoliv dále uvádí v chronologicky sestaveném seznamu dalších sedmnáct známých příkladů známek vydávaných pro vojsko v poli. Jeho stanovisko k danému problému se tedy logicky shoduje s názorem, který předkládají autoři katalogů Michel a Zumstein.

Předchozí řádky pochopitelně neodpovídjí na otázku nastolenou Luborem Kuncem a samozřejmě nejsou ani míněny jako polemická odpověď na komentář Jiřího Černého, který obsahuje velmi cenné poznatky přímo z filatelistické praxe; pouze nepřímo dokládá jak daný problém vidí známá filatelistická autorita, kterou James Mackay bezpochyby je a jejíž názor jistě má nezanedbatelnou váhu.