Autor - František Hrbek
Ještě v nedávné minulosti prakticky každý malý předškolák dokázal zazpívat Jede, jede poštovský panáček, jede, jede poštovský pán… Časy se ale změnily a dnes to všichni jejich vrstevníci asi už nesvedou.
Za počátek novodobého poštovnictví v Čechách je považován rok 1526. 23. října tohoto roku byl ve Svatováclavské kapli Svatovítského chrámu zvolen českým králem Ferdinand I. Habsburský
V době na přelomu prvního a druhého tisíciletí společenský život v našich končinách zaznamenal další pokrok. Mnohem častěji než v dřívějších dobách docházelo k setkávání lidí z různých zemí
Pádem říše západořímské roku 476 vzal za své i proslavený římský cursus publicus a to byl i konec starověkého dobře fungujícího poštovního spojení.
Snad nikde na světě ve starých státech a říších nebyl poštovní kurýr tak dobře odlišen od ostatních pocestných jako v Indii. Měl totiž uniformu, či spíše její primitivní zárodek, který se sestával z jednotného barevného šátku ovinutého kolem krku.
Za vrcholného císařství (1. - 3. století n.l.) sahala římská říše od Atlantiku k Perskému zálivu, od Rýna a Dunaje k egyptským pyramidám.
Dopravování zpráv v antickém Řecku se lišilo od praxe zavedené v jiných starověkých státech. Kurýři na koních nebo povozy se při doručování poštovních zásilek prakticky téměř nepoužívali.
Další putování za starověkou poštou nás zavádí do země, kde se podle bible nacházel pozemský ráj a kterou známe z pohádek Tisíce a jedné noci.
| Starší články |
František Hrbek
Autor o sobě napsal:
Profesí jsem učitel-historik, žiji v Mostě. Specializuji se na emisi Hradčany - známky výplatní, doplatní, letecké a SO 1920. Zajímají mě především druhy zoubkování, barevné odchylky, deskové vady, spirálové a příčkové typy, hradčanské celiny a celistvosti a razítka poštovních úřadů na hradčanských známkách z plebiscitního území Těšínska, Oravy a Spiše.
Reklama
