Jak jsem se (ne)zúčastnil ankety o nejkrásnější poštovní známku

Rád bych se se čtenáři Infofily podělil o zajímavou celistvost, jež vznikla kombinací mé neznalosti poštovních tarifů (či spíše nedbalosti, neboť jsem tušil nestandardní rozměry obálky) a pečlivosti zaměstnanců České pošty, kteří nepřimhouřili oči nad nedostatečně ofrankovanou obálkou.

Jako každoročně i letos jsem se rozhodl zúčastnit ankety o nejkrásnější českou poštovní známku. Za tím účelem jsem vystřihl z časopisu Filatelie anketní lístek, vyplnil jej a vložil do obálky. Spolu s ním jsem vložil do obálky rovněž prázdnou, nefrankovanou obálku s nadepsanou zpáteční adresou, těše se na suvenýr od České pošty, pro nějž byla tato obálka určena. Vzhledem k tomu, že obálka na suvenýr měla míti velikost A6, bylo nutné ji vložit do obálky o něco větší. A v tom byl právě kámen úrazu.

Jako každý rok jsem použil stejný typ obálky (kterých mám doma větší množství) a jako každý rok jsem na ni nalepil známku s běžným tarifem (v tomto případě tedy 6,50 Kč). Použil jsem známku č. 407 z roku 2004 (Zpívající lípa). Obě strany obálky jsem ještě poctivě označil heslem „ZNÁMKA“ (možná právě tím jsem zaměřil pozornost pošťáků na známku).

Běžné psaní, aby mohlo být ofrankováno základní sazbou, musí kromě hmotnosti do 20 g splňovat tyto rozměry: max. 23,7 x 12,2 x 0,5 cm, přičemž délka musí být nejméně 1,4x větší než šířka. Moje psaní mělo přibližně tyto rozměry: 22,3 x 16,1 cm čili délka byla v pořádku, ovšem šířka překračovalo přípustnou mez. Rovněž poměr délky k šířce těsně nesplňoval požadavky pošty, neboť délka byla asi 1,39x větší než šířka. Vzhledem k tomu měl býti dopis frankován známkou 8 Kč. Nedoplatek tedy činil 1,50 Kč.

A nyní se již podívejme na onen dopis, z něhož se dá nádherně vyčíst anabase, jíž byl v důsledku mého lajdáctví nucen projít. Dobře čitelné razítko má datum 24. 1. 2005 (pošta 33902 Klatovy 2). Vlevo od známky pak vidíme čísla 5 + 1,50 (pokuta 5 Kč + nedoplatek 1,50 Kč) a ručně psanou poznámku, že psaní bylo „vybráno z pošt. schránky“. Dopis putoval adresátovi, ten ovšem odmítl zaplatit doplatné (viz razítko) a vzhledem k tomu, že na obálce nebyla uvedena adresa odesilatele, putoval dopis do Poštovní úložny Brno. Zde byl dopis otevřen (razítko na zadní straně nás informuje, že zásilka byla otevřena bez souhlasu odesílatele podle § 8 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, a prováděcích vyhlášek ministerstva dopravy a spojů; podobnou informaci obsahují proužky po stranách, jimiž byla obálka následně opět zalepena). Z obsahu obálky byla zjištěna moje adresa (na anketním lístku i na přiložené neofrankované obálce) a dopis putoval zpět do Klatov, kde jsem si jej na základě výzvy po zaplacení 6,50 Kč vyzvedl. Obsah dopisu nebyl nijak porušen či poškozen. Mezitím jsem ovšem prošvihl lhůtu k účasti v anketě (nový dopis, již ofrankovaný osmikorunovou známkou jsem okamžitě znovu poslal do redakce Práva, ovšem den po uplynutí lhůty, takže silně pochybuji o úspěšnosti tohoto počínání), takže suvenýru se zřejmě nedočkám. Zato mám ale doma zajímavou celistvost (nefilatelistickou, myslím tím nikoliv uměle vytvořenou, byť byla odeslána za filatelistickými účely) a poučení, že ani nedoplatek 1,50 Kč není dost malý na to, aby nestál České poště za to jej vymáhat. Příště si raději psaní neobvyklých rozměrů pořádně přeměřím a nebudu litovat nalepení „dražší“ známky. Nakonec účast v anketě mě přišla na 21 korun (známka 6,50 + doplatné 6,50 + nový dopis 8 Kč), ačkoliv původně se zdálo, že zaplatím pouze 6,50 Kč a ještě 1,50 Kč ušetřím. Ale za tu zajímavou celistvost to stálo! Mám ji uloženou mezi suvenýry z předchozích ročníků ankety.

Na závěr připojuji ještě jednu zajímavost ze současného poštovního provozu, zejména pro ty, kteří se zajímají o cenné nálepky APOST. Nejsem znalcem APOST nálepek, nevím tedy ani, nakolik je takto vyplněná nálepka vzácná, či zda jde o běžný postup, ovšem každopádně mě to zaujalo. Soudím, že v tomto případě nefungovalo vůbec nic (úplně vše je totiž vyplněno ručně).