Nabídka našeho eshopu

Rakousko - čistá - č. 929-932

Rakousko - čistá - č. 929-932

  • Cena: 560 Kč

Provizorní vydání Liberec

Liberec leží v severních Čechách nedaleko hranic s Německem a Polskem v tzv. Liberecké kotlině, která je orámována Jizerskými horami. 



Vznik samostatného Československa a konec mocnářství byl pro většinu obyvatel převážně německého Liberce prohrou. Na Liberecku skutečně nebylo masarykovské Československo příliš podporováno. Naopak vznikla samostatná provincie Deutschböhmen, což byl takový pokus sudetských Němců udržet si určitou formu autonomie. Provincie se rozprostírala v celém severočeském pohraničí a požadovala připojení k Rakousku. Vláda provincie s názvem Deutschböhmen sídlila  

v hotelu Zlatý lev. Vydávala vlastní bankovky a dokonce vytvořila vlastní ozbrojené jednotky Volkswehr a měšťanskou domobranu, které měly udržet pořádek a zabránit převzetí samosprávy města československými orgány.  


Až měsíc a půl po vyhlášení samostatného Československa, 16. prosince 1918, obsadila Liberec československá armáda a postupně došlo k převzetí státních úřadů. Poslední baštou byl Liberecký magistrát, který se bránil do posledních sil. Česká strana hrozila, že vezme vzpurné radní jako rukojmí. Němci zase kontrovali výhrůžkou stávky německých dělníků. Po dni plném výhrůžek a protitahů nakonec starosta Liberce pan Bayer kapituloval a předal moc samosprávě nového státu. Generální stávka německých dělníků už byla sice poslední záchvěv snah o zachování německého pohraničí, trvale však zasela nespokojenost, která vyvrcholila příklonem k nové vlně nacionalismu, kterou ve 30. letech rozpoutal liberecký učitel a pozdější politik Konrad Henlein. 


Z Liberce se mělo stát hlavní město Říšské župy Sudety. Měl se splnit sen, o který se pokusili příznivci Deutschböhmen  v roce 1918. Tyto vize předběhly i Mnichovskou dohodu z 30. září 1938, která zpečetila osud celistvého Československa a naopak naplnila sny nacionalistů a separatistů. Československo muselo do 10. října postoupit své pohraničí Německu. Po přechodném období vznikl 15. 4. 1939 Zákonem o členění sudetoněmeckého území útvar Reichsgau Sudetenland (Říšská župa Sudety) v čele s Konrádem Henleinem jako říšským místodržícím. Takzvaný Velký Liberec se měl stát hlavním městem Říšské župy Sudety. Už 18. října 1938 byla starostou Röhnem svolána porada o problému a do 11. února 1939, za přispění Henleina i vládního prezidenta Hanse Krebse, bylo jasno. K 1. květnu 1939 se Liberec rozšířil o 13 obcí a stal se největším městem v Sudetské župě. 


Přetisky Liberce 


Přetisk poštovních známek probíhal od odpoledne 8. 10. 1938 až do večera 16. 10. 1938. Zakázka na výrobu gumového razítka byla zadána firmě Alfred Elstner v Rosenthallu. Přetisk byl proveden gumovým razítkem na Hlavním poštovním úřadě v Liberci a poté byly známky prodávány na přepážkách. Známky na přetisk byly sesbírány z trafik  a obchodů v okolí. Některé však již bez poštovní platnosti. Přetisknuté známky se prodávaly s přirážkou 50 haléřů  a později s přirážkou 1 Kč. Tato přirážka byla použita na financování SdP a „zimní pomoc“ Wehrmachtu. Podařilo se vybrat 2 120 říšských marek. Z toho můžeme vyvodit, že bylo přetištěno asi 24 500 československých známek. 



S koncem poštovní platnosti k 17. 10. 1938 bylo možné tyto známky vyměnit za říšské v poměru 10 Kč = 1 Marka. Zbytky byly poslány do Berlína. V posledních dnech platnosti se používala kombinace německé a československé přetištěné známky. 


Jak píše Dr. Horr v jeho knize, bylo asi 80 % známek hned použito a ofrankováno oslavným razítkem. Známky  s přetištěným kupónem a neoznačené známky jsou velmi vzácné. Přestože poštovní úředníci pracovali ve spěchu, přetisk byl prováděn precizně. Obrácené přetisky se objevují jen zřídka. Tyto zvláštnosti vznikaly, když byla úředníkům při přetisku nachystána obrácená známka, kterou přehlédli. Pro převrácené přetisky je typické, že oslavné razítko/ znehodnocení je v horní části. Úředník dostal na přetisk již převrácenou známku. 



Inkoust použitý na přetisk měl černo-fialovou barvu a až později šedo-černou barvu. Byla použita 4 gumová razítka.


Razítko Typ 1. 



Toto razítko je velmi podobné razítku z Vratislavic (Maffersdorf). Vykřičník pod slovem sind je umístěn mezi písmena „i“ a „n“. Když nakreslíme přímku, která vede kolem pravého horního břevna hákového kříže, tak končí uprostřed „W“ ve slově wir. 


U dalších razítek 2–4 je vykřičník vždy pod písmenem „i“ ve slově sind.


Razítko Typ 2.



 U razítka typu 2 rozděluje prodloužení pravého horního břevna kříže levou stranu „W“. 


Razítko Typ 3.



Razítko typu 3 má o něco menší hákový kříž. Prodloužením pravého horního břevna hákového kříže se dotkneme „W“ zespodu. Toto razítko se používalo u malých známek jako např. novinových. 


Razítko Typ 4.



U čtvrtého razítka je hákový kříž silně nakloněný nalevo. Kvůli častému používání se deformoval vykřičník.


Oslavné razítko


Na oslavu těchto událostí bylo zhotoveno oslavné razítko, které se používalo na znehodnocení známek. 


Velké Liberecké razítko 


Toto razítko se objevuje v několika variantách. U některých je označení měsíce října napsáno velkými písmeny "OKT." (Oktober) a před označením dne 8 je pomlčka. Toto razítko se používalo na začátku platnosti přetisku při vstupu německých vojsk. Druhá varianta nemá před označením dne 8 pomlčku. Této varianty existuje více typů. U poslední varianty je měsíc označen písmenem „X“. 



Zajímavostí je, že toto razítko má nápis "Deutsche Reichspost" (Německá říšská pošta). Liberec byl obsazen německými vojáky 2. 10. až 3. 10. Řišská pošta v té době ješte nepřebrala poštovní úřady, stalo se tak až kolem 20. 10. Pravděpodobně se tak stalo bez oficiálního povolení Říše, ale Říšská pošta uznávala razítka i přetištěné známky. 


Malé oslavné razítko 


Toto razítko má na sobě datum 10. 10. 38. Zajímavé je, že toto malé razítko na sobě nemá nápis „Deutsche Reichspost“. Jako datum osvobození bylo použito 10. 10., ačkoliv němečtí vojáci vstoupili do Liberce už 2. 10. a 3. 10. Pravděpodobně se datum vztahuje k úplnému „osvobození“ a jeho oslavám. 



Přehled přetisků 



Poštovní celistvosti



Zdroje:

1. Handbuch der Sudetenphilatelie, Gerhard A. Späth (2021)

2. Die Postwerzeichnen des Sudetenlandes, J. Hugo Hörr (1941/1963)

3. Nejzápadnější město Čech v proměnách času Historie Aše, Dagmar Babušíková (2015)

4. Michel – Deutschland-Spezial 2021

5. Pofis 2015 - Československo 1918 - 1939



Autor: Radim Motyčka | 24. 7. 2023

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


Nabídka našeho eshopu

Úmrtí Antonína Zápotockého - A967 - II. typ - tzv. přeškrtnutá bobulka v razítkovaném stavu

Úmrtí Antonína Zápotockého - A967 - II. typ - tzv. přeškrtnutá bobulka v razítkovaném stavu

  • Cena: 450 Kč
Rakousko - čistá - č. 937-940

Rakousko - čistá - č. 937-940

  • Cena: 315 Kč