Proč se říká doporučené psaní?

Dumal jsem nad tím, proč se říká „doporučené psaní“ či „doporučená zásilka“. Bude to asi tím, že historicky byl takový dopis doporučen ke zvláštní péči při přepravě a doručování.
Další zvláštností v terminologii je to, že sice hovoříme o doporučeném psaní, ale z druhé strany o rekomandační nálepce na něm. Zde se setkává, u nás zaužívané, pojmenování doporučeného dopisu s R-nálepkou. Písmeno „R“ pochází z francouzského LETTRE RECOMANDÉE, též anglicky REGISTERED LETTER. Naše zastaralé pojmenování REKOMANDO DOPIS má původ v rakouském REKOMMANDIERT. Španělsky hovořící krajiny používají místo písmena „R“ písmeno „C“ (CERTIFICADO).
Kdysi, kdy nebylo psaní a posílání dopisů, zejména mezi jednoduchým lidem, obvyklé (snad tak do první poloviny 19.století), byla všechna psaní (či poštovní zásilky) zapisována do seznamu – zaregistrována. Od roku 1839 byly u nás doporučené dopisy opatřeny razítkem RECOMMANDIERT, v roce 1886 dochází pak k zavedení rekomandačních, tedy R-nálepek. Ve Velké Británii a jejím impériu se například v druhé polovině 19.století začaly používat zvláštní zpevněné obálky určené pro doporučené zásilky, s přitištěnou známkou, s příslušným textem a poučením (viz. přiložená ukázka).


Dnes, spolu s postupem mechanizace a automatizace poštovního provozu, jsme svědky rozmanitého zpracování a označování doporučených dopisů. To by si však zasloužilo jiné, velmi rozsáhlé pojednání.