Plzeňská filatelie a Ing. Lumír Brendl - 9. část

3.3 FILATELISTICKÉ SBÍRKY A OCENĚNÍ

Hlavní specializací Lumíra Brendla se postupně stal obor takzvané námětové filatelie. Tento typ filatelie teprve ještě stále vznikal, průběžně se modifikoval a vymezoval, přibližně od šedesátých let 20. století byl už však výrazně na vzestupu, a zaujímal tak místo významného a neodmyslitelného komponentu filatelie. Sbírání známek podle námětu s sebou přinesl přirozený vývoj filatelie, v důsledku něhož přibývalo velké množství poštovních známek, které zároveň nabízely rozmanité motivy neomezené pouze na krajiny, budovy a hlavy států. Poštovní známky proto přestávaly plnit funkci výhradně výplatní ceniny, nazíráno na ně bylo od té doby rovněž jako na grafické zprostředkovatele úseků praktického života, politiky, kultury, umění i historie. Takové sbírky působí celkově živěji a zajímavěji, avšak vyžadují hlubší znalost tématu.¹³⁴

L. Brendl měl blízký vztah jednak k výtvarnému umění, jednak k historii. To se promítlo také do jeho přístupu k exponátům, které se snažil vždy ladit do historie příslušného národa, z něhož poštovní známka pocházela. Se známkami úzce souvisí razítka i dopisy, taktéž ty v jeho sbírce nechyběly. Jedním z nejdražších exemplářů Lumírovy kolekce byl dokonce historický dopis Petra Voka z roku 1608 napsaný husím brkem a opatřený pečetí, cena dopisu dosahovala v době koupě 10 000 Kč.¹³⁵ První námětovou filatelistickou sbírku Francie včera a dnes, čítající nakonec asi 800 až 1000 poštovních známek na osmdesáti listech, usilovně sestavoval od roku 1963 a již v následujícím roce ji přihlásil na výstavu v Paříži. Po pozitivním přijetí exponát ještě více propracoval a jeho dokonalejší verzi poté vystavil na mezinárodní výstavě PRAGA 1968, a to v šesti rámech. Díky svému úsilí zde slavil vítězství a stříbrnou medailí započal svou později značně rozsáhlou přehlídku nejrůznějších ocenění.¹³⁶

Exponátů vytvořených L. Brendlem existuje celá řada, například Československo zrazené, bojující, osvobozené; O tematické filatelii; Československé proměny nebo Vývoj adresy k poštovnímu směrovacímu číslu PSČ. Na přední příčce však stojí jeho životní dílo, které patří k nejslavnějším, ale zároveň i ke kvalitně nejlepším a svým způsobem ikonickým sbírkám námětové filatelie.¹³⁷ Tento tematický exponát nese název Z temna k národnímu probuzení a vzniku Československé republiky, v anglickém znění Troubled times in Bohemia (1620-1918) and Czechoslovakia (1918-1945). Poštovně historická koncepce autora se projevuje v celém unikátu, jenž dosahuje dohromady rozsahu 128 listů a pochází z poloviny devadesátých let 20. století. Veřejnosti poskytuje neobyčejný pohled na soubor filatelistického materiálu z českého historického prostoru doplněného vlastnoručně dopisovanými poznámkami a popisky v anglickém i českém jazyce. ¹³⁸ Titulní stranu zdobí Lumírem nakreslený dvouocasý lev společně s věnováním „to my mother“, tedy „mé matce“. ¹³⁹ Součástí sbírky je rovněž písemně zpracovaný komplexní přehled národních dějin počínající již dobou Velké Moravy, na nějž navazují precizně zhotovené listy s konkrétními dopisy, pohledy, razítky, pečetěmi a poštovními známkami reprezentujícími dané mezníky české historie v chronologickém sledu. Zajímavou a osobní vsuvkou je zakomponovaný pohled s vyobrazeným Karlštejnem adresovaný mamince Otilii Brendlové do Plas z roku 1968. Na mnoha poštovních známkách můžeme vidět zpodobněné různé významné české osobnosti, například ve velké míře se objevuje Jan Amos Komenský nebo Tomáš Garrigue Masaryk, vynechaná však není ani stinná stránka historie, a to v podobě Hitlera, Heydricha a teroru v Čechách.¹⁴⁰ Jeden z listů se nese naopak v duchu míru, společně s Miladou Horákovou či Václavem Havlem je na listu v jeho spodní části zapsáno „pravda zvítězila – veritas vincit – truth prevails“. ¹⁴¹

Dílo Z temna k národnímu probuzení a vzniku Československé republiky bylo k vidění na několika domácích i zahraničních výstavách, na nichž dosáhlo nesčetněkrát také různých úrovní ocenění. Zlaté medaile obdržel Lumír Brendl na výstavě GENOVA 1992 v italském Janově, na mezinárodní výstavě BUDAPEST 1996 v Maďarsku, kde získal ještě zvláštní cenu, dále v rámci výstav PRAGA 1998, WIPA 2000 v rakouské Vídni, REGENIA 2007 v Německu nebo PRAGA 2008. Mimoto si odnesl taktéž dvě velké zlaté medaile, první z mezinárodní polsko-české výstavy LUBIN 2006 a druhou z národní výstavy HRADEC KRÁLOVÉ 2007.¹⁴² Tento Lumírův nejvýznamnější výtvor se nachází v Poštovním muzeu v Praze, kterému ho darovala Světla Brendlová na přání svého bratra.¹⁴³

Titulní list sbírky Z temna k národnímu probuzení a zápasu o Československo

 Pohlednice adresovaná O. Brendlové ze sbírky Z temna...

Celé roky, během nichž se L. Brendl pohyboval v oboru filatelie, byly patřičně ohodnoceny značným počtem dalších medailí, diplomů, čestných uznání, plaket a dalších ocenění, a to českých i světových. Úplně nejstarší diplom vlastněný Lumírem pochází z roku 1964 za exponát Francie válek a revolucí vystavený v Paříži. Například v roce 1999 pak byly doceněny jeho zásluhy o rozvoj filatelie od Klubu filatelistů Plzeň a v roce 2000 od SČF Praha.¹⁴⁴ Velké vítězství slavil Lumír v roce 2004, kdy v Katovicích převzal od Svazu polských filatelistů za podporu polské filatelie sošku PRYMUS, jež je považována za „filatelistického Oscara“.¹⁴⁵ Nejvyšších poct se mu následně dostalo v roce 2008 v Bukurešti, kde se stal držitelem vyznamenání FIP – medaile za službu filatelii.¹⁴⁶

Ocenění PRYMUS a medaile za službu filatelii

134) ŘEHÁK, Bohuslav. Námětová filatelie na Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1962. In: ŠRÁMEK, František. Filatelisté a filatelie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1988, s. 203.

135) KLAPALOVÁ, Martina. Modrý Mauritius poletí do Prahy. In: lidovky.cz [online]. 19. 1. 2007 [cit. 19. 6. 2023]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/domov/modry-mauritius-poleti-doprahy.A070119_094636_ln_praha_vvr

136) JINDRA, Zdeněk – PETŘÍK, Jaromír. Rozhovor s Lumírem Brendlem – dlouholetým předsedou SČF. In: infofila.cz [online]. 9. 8. 2011 [cit. 15. 6. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/rozhovors%C2lumirem-brendlem-dlouholetym-predsedou-r-2-c-4069

137) BRENDLOVÁ, Světla. Letem světem s Lumírem, s. 15 (strojopis).

138) Poštovní muzeum, sb. Z temna k národnímu probuzení a vzniku Československé republiky, ev. č. 554.

139) Tamtéž, titulní list.

140) Tamtéž, listy č. 2, 5, 9, 32, 71.

141) Tamtéž, epilog.

142) Rodinný archiv Brendlů, soupis ocenění Lumíra Brendla.

143) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 20. 4. 2023, záznam v archivu Anny Krauzové.

144) Rodinný archiv Brendlů, soupis ocenění Lumíra Brendla.

145) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 20. 4. 2023, záznam v archivu Anny Krauzové.

146) Rodinný archiv Brendlů, soupis ocenění Lumíra Brendla.