Reakce F. Beneše na naše články

Dne 28. 3. 2011 jste článek „Stále nezodpovězené otázky …“ uvedli větou: „Redakce Infofily byla požádána prostřednictvím VV SČF o důležité otázky kolem aféry F. Beneše.“ O takovém postupu VV SČF mi není nic známo, proto jsem požádal předsedu SČF, aby na toto tvrzení reagoval, a pokud je nepravdivé, požádal o odstranění této informace a zveřejnění omluvy.

Řadě témat, jimiž se v posledních týdnech zabýváte v souvislosti s mou znaleckou činností, jsem se věnoval ve svých článcích ve Filatelii v posledních deseti, patnácti letech. Přesto se k nim vrátím ve F4/11. Ve stručnosti už nyní:

Ke známkám L. Fischmeistera: Cena nebyla sjednána v korunách, byla výrazně nižší, než uvádíte, a původní prodávající, který je pak koupil zpět, za ně ve stejné měně zaplatil obdobnou částku. Známky byl ochoten vzít zpět už v roce 1998, ale L. Fischmeister si je chtěl ponechat. Když pak zemřel, obrátil se původní majitel naším prostřednictvím na pozůstalé se stejnou nabídkou, a to dokonce dvakrát; ti však zdvořile odpověděli, že o to nemají zájem, podruhé pak, že jestli o ně stojí, ať si je koupí v aukci. To také nakonec udělal.

Ke známkám nabízeným v aukci Profil v roce 1998: Pro tuto mimořádnou aukci bylo přijímáno zboží s velkým předstihem, už od roku 1997. I když všechny dražší položky byly běžným způsobem ověřeny, objednali jsme na ně u J. Karáska, o jehož kvalifikovanosti v této věci jsme tehdy neměli pochybnosti, ověření pravosti a vystavení fotoatestů. Známky nesly tehdy běžně uznávané znaky pravosti, proto jsme v jejich popisu uvedli, že na ně na požádání vystavím fotoatest. Aukce proběhla a známky byly přiklepnuty. Když však měly být v říjnu vydány, a já jsem na ně měl vystavit fotoatest, při další podrobné prohlídce a zhotovování fotodokumentace jsem dospěl k závěru, že to u několika z nich s klidným svědomím udělat nemohu. Šlo o dvojici známek 4 a 10 K na žilkovaném papíru, 10 K Magyar posta a čtyři nebo pět dalších. I když jsem k tomu v té době neměl žádný konkrétní, přezkoumatelný důvod (známky pořád měly všechny tehdy uznávané znaky pravosti) a opíral se jen o pochybnost, raději jsme z opatrnosti oželeli provizi, známky neprodali a vrátili je původním majitelům. Nemohu vyloučit, že jsme některé z těchto známek ukřivdili, přesto jsme tento postup považovali za jediný správný a možný. Definitivní rozhodnutí o jejich pravosti bychom mohli učinit, pokud by nám byly později předloženy, a to na základě současného stavu poznání. Podle obrázků se však vyjádřit nemohu.

Uvedené skutečnosti jsem ověřil dotazem u V. Dražana, který vedl aukce Profil v letech 1991 – 2004, a zveřejním je i ve Filatelii č. 4/2011 a na webové stránce časopisu (tam možná visí již nyní v rámci upoutávky na nové číslo).

Pane Jindro, chápu, že jste zklamán tím, že časopis Filatelie i já osobně jsme odmítli vaše návrhy na podporu vaší webové stránky a vaše nabídky na „výhodnou“ spolupráci, kterými jste nás zásoboval. Rozumím tomu, že jste si zřejmě našli jiného podporovatele, o němž jste – přes všeobecně známé skutečnosti - otiskli několik pochvalných článků a jemuž zřejmě chcete vyhovět svou diskreditační kampaní. Pravda je ale taková, že jsem nikdy žádné padělky skupiny K – o kterých hovoříte –, neprodal, ani neověřil; naopak jsem je odhalil a zveřejnil. Tím jsem si jistě neudělal jen přátele, ale to je samozřejmá součást takového postupu.
Žádám, abyste toto mé sdělení v nezměněné podobě zveřejnil na vašem webu Infofila.