Brouci na známkách (2)

Převzato z entomologického magazínu HMYZ 3(2):38, Bratislava, 2002




Začátkem 50. let dvacátého století si známkoví tvůrci všimli, že i brouci jsou vhodným námětem pro jejich tvorbu. O prvních poštovních známkách s broukem z r. 1948 jsem se rozepsal v prvním díle tohoto seriálu, v dnešním pokračování Vás seznámím se známkami, které následovaly v 50. a 60. letech.

Evropa

Švýcarsko vydává od r. 1915 série příplatkových známek s různými náměty. V letech 1952, 1953, 1956 a 1957 vyšly čtyři, každá z nich s jedním broukem. Jsou zde vyobrazeny velké, nápadné a všeobecně známé druhy: slunéčko sedmitečné, tesařík broskvoňový, střevlík vrásčitý a zlatohlávek zlatý. Jsou dosti zjednodušení, což má za následek, že střevlíka vrásčitého jen stěží poznáte – vypadá spíše jako stylizovaný hodně zvětšený nosatec. Na těchto známkách, stejně jako na všech příplatkových, je zajímavé, že použité jsou dražší než čisté. Je to dáno tím, že při koupi na poště za ně zaplatíte o příplatek víc než je potřeba k odeslání dopisu. A když už si člověk takové známky koupí, aby podpořil dobrou věc (z příplatků se financují různé všeobecně prospěšné činnosti), raději si je schová čisté a na vyfrankování zásilky si koupí jiné v odpovídající hodnotě. Na dopisech se pak tyto známky objevují zřídka, a když náhodou nějaký na sběratelské burze objevíte, pak je to většinou jeden z těch, které si filatelisté posílají mezi sebou.

Brouci na známkách (2)


Maďarsko vydalo v roce 1954 letecké známky s námětem hmyz. Z deseti nominálních hodnot většina ukazuje brouky, kromě dvou na nichž je vosa a cvrček. Jsou to také druhy velké a všeobecně známé, snad s výjimkou dvou nosatců a jednoho střevlíka, kteří si zasloužili pozornost pravděpodobně jen díky tomu, že jsou považováni za škůdce. Tato série vyšla i nezoubkovaná (stříhaná), její cena je více než dvakrát vyšší než u zoubkovaného provedení.

Velmi si cením expres doporučený dopis adresovaný na Státní notářství v Rožňavě, kde jsou vylepeny dvě známky z této série. Teoreticky vzato, odesílatel mohl být filatelista a použil obě známky záměrně, ale zkuste získat podobnou celistvost se známkami z tohoto vydání a pochopíte, proč si tuto obálku tak považuji.

Brouci na známkách (2)


Jugoslávie představila svého prvního brouka na známce také v roce 1954. Je jím velký nápadný střevlík Carabus gigas. Je tak nepřehlédnutelný, že ho na svých známkách ve více či méně stylizované podobě vydaly téměř všechny země, kde se vyskytuje. Obálka prvního den vydání se sérií zvířat obsahující tuto známku má v katalozích dosti vysoký záznam a jen stěží na ni někde na burze narazíte. Na tomto vydání je zajímavé, že část nákladu vyšla s přetiskem "STT VUJNA" pro použití v tehdejší jugoslávské správní zóně v Terstu, a je v katalozích vedena samostatně v rámci známkové země Trieste (zóna B).

Československo se zařadilo mezi první země vydávající brouky v roce 1955. Bylo to v sérii zvířat, kde se objevil dosti stylizovaný roháč obecný na růžovém pozadí známky v hodnotě 30 hal. Můžete se s ní setkat poměrně často nejen na burzách, ale i ve staré rodinné korespondenci, protože se běžně používala na frankování pohlednic.

Rumunsko vyobrazilo hmyzí škůdce v sérii čtyř známek v roce 1956. Jsou mezi nimi na třech hodnotách dva brouci: mandelinka bramborová a chroust obecný. Obě známky s chroustem jsou naprosto shodné vč. nominální hodnoty – až na použitou barvu. Že by v průběhu tisku došla barva a na dokončení nákladu museli použít jinou, protože se nepodařilo namíchat stejný odstín?

Francie pravidelně připomíná své významné osobnosti. Na známce z roku 1956 je vyobrazen J.-H. Fabre jak přes lupu pozoruje motýla. Hmyz okolo symbolizuje předměty entomologova zájmu. Jako vedlejší námět je tam i chrobák rodu Scarabaeus valící si svou kuličku. J.-H. Fabre vydržel dlouhé hodiny pozorovat chování hmyzu v přírodě. Své poznatky sepsal do několika knížek, které vyšly i u nás v překladu Jana Obenbergera. Jinou známku s podobně zpracovaným námětem vydalo v roce 1973 Monako ke 150. výročí Fabreho narození.

Další známky s brouky vydané v Evropě a Zámoří do konce 60. letech uvádím v následujícím chronologickém výčtu (údaje o počtu známek podle katalogu Michel).

Polsko, 1961, 8 zn. s hmyzem (4 s brouky).
Československo, 1962, 6 zn. s brouky.
Albánie, 1963, 4 zn. s brouky.
NDR, 1963, 5 zn. k ochraně přírody (1 zn. s broukem); 1968, 6 zn. s brouky.
Bulharsko, 1964, 6 zn. s hmyzem (2 s brouky); 1968, 4 zn. s brouky.
Rumunsko, 1964, 8 zn. s hmyzem (2 s brouky).
Jugoslávie, 1966, 6 zn. s brouky.
Rakousko, 1967, 1 zn. s broukem.
SSSR, 1968, 4 zn. různé (1 s broukem).

Zámoří

Španělská Guinea, 1953, 4 zn. (2 s brouky a 2 s motýly).
Portugalská Guinea, 1953, 10 zn. (1 s plošticí, ostatní s brouky).
Togo, 1955, 1 zn. s broukem.
Čína – Tchaj-wan, 1958, 6 zn. s brouky a motýly (2 s brouky).
Středoafrická republika, 1962, 12 trojúhelníkových doplatních zn. s brouky.
Holandská Nová Guinea, 1961, 4 zn. s brouky.

Brouci na známkách (2)


Kuba, 1962, 15 zn. se zvířaty (3 s brouky).
KLDR, 1963, 4 zn. s brouky.
Ifni, 1964, 3 zn. s hmyzem (2 s broukem).
Írán, 1964, 2 zn. (1 s broukem).
Fernando Poo, 1965, 3 zn. s hmyzem (1 s broukem).
Rio Muni, 1965, 3 známky (2 s broukem).
Jižní Korea, 1965, 1 zn. s broukem; 1966, 1 zn. s broukem; 3 zn. s hmyzem (1 s broukem).
Madagaskar, 1966, 4 známky s hmyzem (3 s brouky).

Brouci na známkách (2)


Mali, 1967, 3 zn. s hmyzem (1 s broukem).
Papua Nová Guinea, 1967, 4 zn. s brouky.
Laos, 1968, 5 zn. s brouky.
Venezuela, 1968, 6 zn. s hmyzem (2 s brouky).
Mauretánie, 1969, 1 zn. s broukem.
Bhutan, 1969, 8 zn. s hmyzem (3 s brouky).

Všechny tyto známky a většinu ze 70. let považuji za klasiku našeho tématu. Naštěstí většina z nich je snadno dostupná za přijatelnou cenu. Výjimku z uvedených tvoří snad jen známky z Terstu (B), Portugalské Guineje a možná i Toga, Venezuely, Bhutanu a Tchaj-wanu. Soudím, že na jejich získání potřebujete více štěstí a možná kvůli nim butete muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Samostatnou kapitolou jsou pak známky SSSR a Íránu. Přestože podle katalogů vůbec nejsou drahé, na výměnných schůzkách se nikde neobjevují. Já sám jsem je získal jen díky tomu, že jsem si kvůli tomu našel partnery k výměně v tehdejším SSSR a v Íránu a vyměňoval jsem s nimi tak dlouho až mi je poslali.

V příštím pokračování Vám začnu představovat známky s brouky systematicky podle čeledí – první budou na řadě střevlíkovití (Carabidae).

Autor: Vít Kabourek | 12. 2. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář

Související články


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223