Sběratelka z Vysočiny

Tajemnými cestami internetu jsem se dostal až k tomuto rozhovoru, s touto paní. Je sběratelkou pohlednic a nejen to. Pohlednice i vydává a dokonce založila Klub sběratelek pohlednic koní a psů.

Představuji vám paní Martu Mastnou. Vystudovanou zootechničku, ale také chovatelku, malířku, fotografku zvířat a sběratelku a ... atd.


Logicky první otázka, od kdy a jaké pohlednice sbíráte? Vzpomínáte si jak to všechno začalo? Která byla ta první? Kolik jich máte dneska (přibližně)?

Pohlednice sbírám od dětských let. Začalo to sbíráním všeho - známek, obalů od různých potravin, ubrousků a podnápojových koleček, nerostů - v té blažené době všechny děti okolo něco sbíraly, i když jen málokomu to vydrželo. Nejvíc mě ale chytily pohlednice. První byly námětové se psy a koňmi v 70.letech. Od té doby jsem sbírala všechny, které se mi dostaly do ruky. Dnešní počet je asi 25 000.

Sběratelka z Vysočiny
Ukázka pohlednice Marty Mastné

Jste vyhraněná specialistka nebo do sbírky přihodíte i něco od jiného oboru? Která pohlednice je ve vaší sbírce ta nej. Po které toužíte?

Jak už bylo řečeno, shromažďuji vlastně všechno. Mám i slušnou sbírku starých pohlednic.Cíleně a ,,za peníze" (kromě místopisných koupených na cestách) však v posledních letech sbírám jen koně.

Moje sbírka koní se vyšplhala přes 14 000 a docela by mě zajímalo, jestli jich v ČR má někdo víc. V zahraničním měřítku je to však jen slušný průměr. Vím o nadšené Němce, která jich má 90 000!!!

Nejvíce si ve své sbírce vážím secesní pohlednice z Kladrub, protože až do roku 1980 byly focené pohlednice s koňmi jako hlavním námětem (ne jen jako doplňkem lidí) dost vzácné! A pak také dvou nejstarších z Pardubic z roku 1898. Zkatalogizovala jsem přímo badatelskou prací u nás vydané pohlednice koní a s pomocí sběratelek tento přehled stále doplňuji. Z poválečné doby jich známe něco přes dva tisíce.

Mou největší snahou je dosbírat černobílé fotografické pohledy z 50.-70. let, tam mám ve sbírce veliké mezery.

Dozvěděl jsem se, že děláte www stránky. O čem jsou a proč vznikly? Jakou mají asi návštěvnost?

Moje www stránky (návštěvnost přes 11000) běží už pár let a jsou věnovány především mojí malířské a fotografické práci. Je tam však i sekce Klubu sběratelek pohlednic, kterou spravuje moje kolegyně Zuzka Vlčková a kde jsou zobrazené všechny nabízené pohledy.

Neustále jsem stejně jako ostatní sběratelky narážela na problémy, které prodavači v PNS nebo papírnictvích nechápou: totiž, že sběratel chce vidět novinky v kompletních sériích od různých vydavatelství a ne 20 let staré stále stejné pohledy: ,,Dokud se nevyprodají, nebudeme přece objednávat nové, zvíře jako zvíře."

A proto jsem v roce 2002 zkontaktovala všechna česká vydavatelství a začala stejně postižené nadšence (s pomocí živnostenského listu) novinkami zásobovat. Používáme pracovního názvu Klub sběratelek, ale vlastně nejsme skutečným klubem, protože nemáme žádné členské příspěvky, stanovy ani pevná pravidla. Jsme prostě jen skupina (dnes již 160 lidí), kteří si dopisují, vyměňují a prodávají pohlednice koní a psů. Letos chystáme i první výměnné setkání.

Ještě k názvu Klub sběratelek, který některým sběratelům nejde do hlavy. Je to jednak fakt - protože muže máme ve svých řadách jen tři a jednak je to jakýsi malý protest proti všem klubům chovatelů, sběratelů, zahrádkářů atd., kde je přece velká spousta žen! Chceme tím také bojovat proti zažitému názoru, že ženy pravou sběratelskou vášeň nechápou a neznají. To byste se, chlapi, moc divili!!!

Jak získáváte pohlednice do sbírky? Nakupujete v antikvariátech a na burzách reálných nebo v e-shopech a na internetových aukcích? Kterým dáváte přednost a proč?

Především se snažím podchytit veškeré vydané novinky. Staré pohledy nakupuji v internetových aukcích, jen někdy v prodejnách Filatelie. V antikvariátech se vynaložený čas při prohledávání stohů pohlednic nerovná výsledku (koně mají málokdy) a na burzy se bohužel nedostanu, poněvadž pracuji především o víkendech.

Nejpříjemnějším, byť dost nákladným způsobem rozšiřování sbírky je vydávání vlastní edice. Od roku 2003 jsme vydali 172 pohlednic koní, čímž jsme předstihli všechna česká vydavatelství, včetně totalitního Pressfota, Panoramy a Svépomoci!

Sběratelka z Vysočiny
UKázka pohlednice Marty Mastné

Kdybyste dostala do rukou sérii pohlednic a na každé by byla jedna z postav naší současné politické scény, od premiéra počínaje, přes ministry a poslance i senátory a prezidentem konče, co by jste s nimi udělala jako první? Kdo by skončil na nástěnce s vypíchnutýma očima? Kdo by skončil ve skartovačce a kdo žehem v popelníku?

Ale co je to za otázku? Mám v úctě veškeré pohlednice a žádnou, ani sebepitomější reklamní nevyhodím a nezničím. Mnozí sběratelé opovrhují vším, co je mladší osmdesáti let. Ale my filokartisté bychom přece měli myslet dopředu! Kdyby takoví byli všichni, nebylo by dnes co sbírat. Nedávno jsem viděla v aukci starý pohled propagující cirkus v ceně několika tisíc. Kdo ví - třeba za sto let se budou sběratelé moci utlouct po pohledech s reklamou na mobilní operátory!

Kdybych měla možnost vyhodit skutečné členy vlády, nejdřív by letěli ti, kteří ve dne v noci vymýšlí, jak dostat ještě více peněz z běžných občanů a z nás malých podnikatelů, zatímco sami si užívají svých pohádkových platů, živí se kaviárem a jezdí v BMW. A hned po nich bych zrušila senát, který v podstatě nikdo nechce.

Naznačil jsem, že jste i chovatelkou zvířat. Která máte doma? Kde vlastně všechnu výše uvedenou činnost provozujete?

Bydlíme na polosamotě ve starém mlýně na Vysočině, blízko Třebíče, kam jsme před 15 lety přesídlili z panelákových bytů.

Chovali jsme téměř všechna domácí zvířata, včetně několika koní, na které bohužel nyní už nezbývá čas. Teď máme romanovské ovce, kocoura a dva psy - šarplanince a vlčího špice.

A co rodina? Podporují vás ve vašem bláznovství? Mají oni sami nějakého koníčka?

Ano, jsou báječní. Manžel ví, že si na ty pohlednice umím vydělat a že je to hodnota, která neztrácí na ceně. I když bych se s nimi nerada loučila, je to taková rezerva na stáří, protože na důchod od státu moc nespoléháme.

Když přijdou nově vydané pohlednice, všichni třídíme a rozdělujeme do sérií a manžel pak všechny zásilky balí a popisuje adresami. Někdy má mrtvicové stavy, když se sejdou normální formáty s nestandardními a on to musí 150x zabalit tak, aby se ani růžek neohnul. On i syn jsou eletrotechnikové a to je koníček jak hrom. Manžel navíc sbírá technické knížky a časopisy o vozidlech.

Kdybyste si mohla něco přát, kdyby vám skřítek splnil tři přání, která by to byla v osobním a sběratelském životě?

Sympatičtější než skřítek by mi byla třeba zlatá rybka. A co bych si přála?

V podstatě to, za co prosím každý den a v čem je myslím shrnuto vše: Chraň nás Bůh - nebo osud (co je komu bližší) před nemocí, bídou, lidskou zlobou a blbostí.

A ve sběratelském životě? Získat všechny vydané české pohlednice koní a mít dost peněz na tištění nových, protože vím o několika talentovaných fotografkách, jejichž snímky nikdo nezná.

Poznámka redakce Infofily: převzaté z našeho partnerského magazínu o pohlednicích Filokartie.cz. Pomožte tento projekt pro sběratele pohlednic znovu oživit. Uvedené články, které na Infofile hodláme zveřejňovat, ukazují jaký kvalitní obsah tento magazín má.

Autor: Jan Vávra | 15. 6. 2011

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223