Merkur-Revue: Ještě k rámečkovým typům emise Hradčany

Datum vydání: 15. 8. 2003


Převzato z časopisu Merkur-Revue 3/2003




Doc. RNDr. Karel Paděra, CSc. ve svém článku "Kolik je vlastně sběratelsky oblíbených typů u emise Hradčany" (viz Filatelie 2003/4/2-6) doslova vědecky a přitom přehledně shrnul základní poznatky o spirálových a příčkových typech známek V. kresby emise Hradčany i s upozorněním na různé nejasnosti či odlišné pohledy. Za to mu patří bezesporu dík. Nepochopitelný je však důvod, proč tak učinil. Celé dlouhé pojednání o věcech sběratelům v podstatě známých má totiž zřejmě jen dokázat, že si nedávno objevené a katalogizované rámečkové typy své uznání vlastně nezaslouží. Jako dlouholetý sběratel, ale i znalec této emise však musím po prostudování jeho článku prohlásit, že se mu paradoxně podařil pravý opak. Pominu řadu argumentů, které bych mohl na obhajobu rámečkových typů použít a které v článku nezazněly, a budu se držet pouze vlastních vývodů doc. Paděry:

1. Rámečkové typy jsou stejně (a dokonce lépe) viditelné pouhým okem jako typy spirálové či příčkové.

2. Všechny tři typy (spirálové, příčkové i rámečkové) vznikly zcela stejně, tj. vědomým zásahem pracovníka tiskárny na kovových tiskových deskách před zahájením tisku známek.

3. Identifikace rámečkových typů (včetně jejich ZP) je v principu dokonce snadnější než u typů spirálových a příčkových.

Pokud tyto důvody dostatečně opravňují uznání spirálových a příčkových typů, musí být logicky i rámečkové typy rovněž "... klasickými a neoddiskutovatelnými typy první kategorie ..." (citace doc. Paděry z jeho hodnocení typů spirálových a příčkových).

Jediným Paděrovým "věcným" argumentem pro to, že u rámečkových typů nejde o typy, ale prý jen o retuše (!), tak zůstává jejich malý počet na tiskové desce. Podle této logiky by však jako typ nemohly být označeny ani rozdílné spirály a příčky u hodnot 5 h a 75 h Hradčany, u nichž se na každé desce vyskytují odlišné typy rovněž jen v jednom kuse. Proč by ale např. známka 75 h ze ZP 82/II měla být typem spirálovým a ze ZP 29/II typem příčkovým, zatímco trojice známek ze ZP l/I, 2/I a 21/I by měly být kategorizovány pouze jako retuše? Jak potom hodlá posuzovat řadu dalších emisí celého Československa, kde se odlišný typ nachází jen na jedné či dvou známkách z TD (viz např. P. Országh Pof. 1174 či Motýli 80 h Pof. 1222 atd.). Bude i zde žádat změny?

Jako zcela zavádějící a sběratele matoucí pak odmítám příklad a srovnání této problematiky s nedávno řešenými otázkami IV. typu emise Hospodářství a věda 1923.

Chci věřit, že autor má prostě odlišný názor (a je to jeho právo) na to, jak by měla vypadat typologie čs. známek jako celek. S tím, že tento systém není dokonalý, bude nejspíš souhlasit leckdo z filatelistů. V takovém případě ale dost dobře nelze vybrat "náhodně" jednu známku, která vyhovuje požadavkům stávajícího systému, a posuzovat ji na základě systému jiného (osobního), o kterém nikdo nic neví. Pokud snad takový systém doc. Paděra má, bylo by jedině správné, aby jej veřejnosti předložil a aby o něm nejprve proběhla odborná debata jako o celku.

Avšak i kdyby se na tomto či jiném základě podařilo vypracovat nový, přehlednější a lepší systém typologie čs. známek, nemusí to ještě zdaleka stačit k jeho přijetí sběratelskou veřejností. Bylo by nutné totiž přesvědčit většinu sběratelů i obchodníků, že novinka má takové výhody, že stojí za to ji přijmout a podstoupit tak boj s obrovskou řadou praktických problémů. Nejde tu totiž pouze o to, jak efektně se dokážu vypořádat s tradičním označováním typů v nějakém teoretickém článku či studii, ale především o to, jak se případné změny zavedou v praxi, tj. v cítění a zvyklostech sběratelů, v katalozích, na albových listech, v exponátech, ve zkoušení a označování (!) známek, v cenové politice atd., a zda nakonec negativní dopady několikanásobně nepřevýší případné přínosy takových změn.



Autor: Jaroslav Maleček

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz