Zpravodaj 4/2005: Povídal jsem si s Janou Brožovou

Pokračuji v seriálu rozhovorů se zajímavými lidmi, kteří mají něco společného s našimi známkami. Přestože jsem tentokrát zavítal do Klimentské ulice na Praze 1 do obchodu s filatelistickým zbožím k panu Pěnkavovi, nebylo to za účelem jeho zpovídání. Bylo to proto, abych mohl položit několik otázek jeho společnici, paní Janě Brožové. Kdo ze čtenářů pozorně čte filatelistickou literaturu, není mu toto jméno neznámé. Setkáváme se s ním převážně v tiráži katalogů v souvislosti s rozlišením PL a ZSL. Objevuje se proto i na stránkách našeho Zpravodaje.

Zpravodaj 4/2005: Povídal jsem si s Janou Brožovou

Paní Jana je sympatická usměvavá dáma a už dlouho byla předmětem mého zájmu, neboť jsem o ní věděl čím se zabývá a přitom jsem ji nikdy nepotkal na našich setkáních ani u jiných příležitostech.

Povídal jsem si s Janou Brožovou

Jelikož pro nás, sběratele specialisty, vykonává záslužnou práci, je na místě ji představit ostatním čtenářům Zpravodaje a její práci více zviditelnit.

Protože pracujete ve filatelistickém obchodě, musím se zeptat, zda poštovní známky pokládáte jen za fila-telistické zboží nebo k nim máte užší vztah?

Známky pro mě nejsou jen zdroj obživy, ale i koníček. Věnuji se jim nejen v pracovní době, ale i po večerech a o víkendech. Je to nejen záliba, ale i výzva. Člověk nikdy nemůže říct, teď už to znám, teď vím všechno, nic mě už nemůže překvapit. Je to neustálé poznávání a objevování nového.

Pokud se věnujete také sběratelství, jak hodnotíte současnou naší známkovou tvorbu?

Nemám k ní žádné zásadní připomínky. Jsou známky, které považuji za velmi zdařilé, jiné méně. Snad jen automatové známky mi připadají jako past na filatelisty, nikoli jako způsob jak veřejnosti umožnit nákup poštovních známek v jakoukoliv denní či noční dobu, což si myslím, že je hlavní poslání automatů. K mým oblíbeným patří emise tištěné ocelotiskem z plochých desek, kde převažuje ruční práce, kterou nelze ničím jiným nahradit. V dnešní přetechnizované době je až neuvěřitelné, kolikrát musí člověk vzít do ruky list papíru, než vznikne konečná podoba přepážkového listu. Doufám, že tato technika bude mít i nadále v naší známkové tvorbě své místo a že nebude pomalu vytlačována ofsetem jako u našich sousedů na Slovensku.

Vaše jméno je mimo jiné uváděno u rozlišení speciálních TL pro známkové sešitky. Jak jste se k této činnosti dostala?

Rozlišení ZSL je pouze zlomkem mé práce. Od rozdělení Československa se zabývám rozlišová-ním aršíkových polí, polí přepážkových listů a zvláštních sešitkových listů a to v případě ocelotisku z plochy a rotačního ocelotisku kombinovaného hlubotiskem. Dále pak vyhledáváním deskových vad a odchylek na našich známkách. Na základě těchto aktivit jsme s panem Pěnkavou v roce 1994 vydali náš první Specializovaný katalog známek České republiky 1993–4. Další následovaly v letech 1997, 1999, 2001 a 2003. Zatím poslední vyjde v prosinci letošního roku. Zhruba v roce 2001 jsem začala publikovat v časopisu Filatelie. Jednalo se o rozlišení tiskových polí nejen známek České republiky ale vracela jsem se i k již publikovaným rozlišením aršíků a přepážkových listů ČSR, kdy označení polí neodpovídalo skutečnosti. To bylo zřejmě způsobeno tím, že autoři neměli možnost si své poznatky ověřit na nerozřezaných arších uložených v archivu Poštovního muzea.

Jste členkou autorského kolektivu Specializovaných katalogů známek vydavatelství Pěnkava. Kromě Vás je v oblasti DV uveden jako spoluautor také Vladimír Zedník. Využíváte také výsledků bádání současných autorů publikujících v odborném Zpravodaji naší Společnosti SČSZ?

S panem Zedníkem spolupracuji asi od roku 1998. Seznámil nás pan Hynek Ondrášek. V té době jsme se snažili domluvit se SČF na spolupráci při vydávání katalogů. Jednalo se o selekci uváděných deskových vad a opravy chybně rozlišených aršíkových polí v tehdejším „svazovém katalogu“, aby nedocházelo ke zveřejňování informací, které se v zásadě liší. Pan Zedník s námi začal aktivně spolupracovat a dá se říci, že tato spolupráce postupně přerostla v přátelství, které trvá dodnes. Já si ho nesmírně vážím pro jeho odbornost a zapálení, se kterým se známkám věnuje. Máme již zaběhnutý systém. Ihned po vyjití nové známky si každý samostatně prohlédneme všechny dostupné archy a vypíšeme nalezené DV a DO. Ty velké, o kterých si myslíme, že stojí za řeč, označíme. Zhruba tak za týden se sejdeme a označené vady spolu zkonzultujeme a společně vybereme ty, které si podle nás zaslouží uvedení v katalogu.

Výsledky bádání autorů publikujících ve Zpravodaji vycházejí s takovým zpožděním, že to pro nás nemá praktický význam, leda tak kontrolní. Ono není těžké něco najít, jako vybrat to podstatné. Doposud spolupracuji s jediným autorem článků ve Vašem Zpravodaji a to s panem Martínkem, se kterým si vyměňujeme poznatky ohledně rozlišení ZSL. Jsem s touto spoluprací spokojená, protože si myslím, že tato výměna informací je velice důležitá pro odstranění poznávacích znaků, které se nevyskytují na celém nákladu.

Na čem, co by mohlo zajímat sběratele českých známek, v současné době pracujete?

V současné době pracujeme na v pořadí již šestém Specializovaném katalogu, a to ČR 1993 -2005, který vyjde pátého prosince.

Jak se Vám líbí stávající provedení našeho Zpravodaje?

Stávající grafické provedení Zpravodaje považuji za velký krok kupředu. Co se obsahu týče, postrádám odborné reakce na dopisy čtenářů (viz Zpravodaj 1/2005) zveřejněné v rubrice Aktuality. Popisovaná a vyobrazená DV na známce č. 83 je DV na ZP 43/1 a je uváděná jak v katalogu Pěnkava tak i v katalogu Pofis. DV na známce 123 je zase uvedená v příloze Filatelie č.8/2004 strana 20, jako DV 48/1. Naopak některé články („studie“) mi zase připadají velmi rozvláčné, strávím dlouhý čas jen pouhým čtením a pak mi stejně nezbývá nic jiného, než si udělat výpisky a stručně si to přepsat „do češtiny“. U výčtu vad na známkách jsem uvítala zvýrazňování podstatných vad. Co známka to ťufka, ale pro drtivou většinu sběratelů jsou tyto „mušince“ naprosto nezajímavé a odvádějí pozornost od těch podstatných. To jsou pouze mé osobní dojmy ze čtení Zpravodaje a ne každý s nimi musí souhlasit, ale otázka byla položena a já na ní odpovídám.

Blíží se valná hromada delegátů SČF. Bude se hodnotit, ale také plánovat. Jaké změny by jste uvítala ve vztazích představitelů SČF vůči obchodníkům?

Uvítala bych jakoukoliv změnu vztahu, ale nevím zda lze měnit vztah, který neexistuje.

Co postrádáte ve vztazích s Českou poštou?

S Českou poštou žádný problém nemám, jedná se čistě o vztah mezi prodávajícím a kupujícím. S Poštovním Muzeem, které je součástí České pošty, mám jen ty dobré zkušenosti a touto cestou děkuji všem, kteří mi pomáhají v mé práci.

Autor: Josef Fronc | 12. 8. 2006

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223