Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem

Počátky ofsetového tisku jsou datovány začátkem 20. století. V československé známkové tvorbě je zastoupen sporadicky. Kromě Košického vydání a aršíku z roku 1945 byla tato technika použita pouze u několika emisí známek v 60. letech minulého století. Většího využití ve světě se ofsetová technika dočkala ke konci minulého století.
Tiskovou jednotku pro každou barvu tvoří formový válec, na němž je upevněna tisková forma, přenosový a tlakový válec a soustava vlhčícího zařízení a barevníku. Součástí barevníku je navalovací válec a stírací zařízení. Při zahájení tisku je nutné tiskovou formu navlhčit – vlhkost je přitahována netisknoucími místy. Na povrch tiskové formy je převedena soustavou navalovacích válců stejnoměrná vrstva tiskové barvy, která se zachytává na tisknoucích místech. Barva je následně tlakem přenášena na přenosový válec, který přenáší otisk tiskové formana potiskovaný materiál. V této fázi výroby dochází ke vzniku největšího počtu výrobních vad v podobě nejrůznějších skvrn (obr. 1). Příčinou těchto vad jsou nečistoty a snítky zejména ze stíracího zařízení, která ulpívají na přenosovém válci a brání tak kvalitnímu přenášení barvy na potiskovaný materiál. Při tisku hraje nezanedbatelnou roli i hustota barvy. Příliš řídká barva se velmi často projevuje na různých místech obrazu známek výskytem různě velikých barevných skvrn. Výskyt takovýchto vad je nahodilý a vždy se jedná jen o malou část nákladu.

Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem
Obr. 1 (napravo) - detail poštovní známky vydané k XVIII. ZOH v Naganu (kat. 167) s výrobní vadou – výrazná skvrna v puku

Další zajímavostí je nepřesný soutisk barev. Tuto vadu můžeme najít jak u československých, tak i českých známek.

Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem
Na obrázku 2 je ukázka nepřesného soutisku u známy ČSR prase divoké (kat. 1573) z emise Lovná zvěř. Černá barva je posunuta šikmo směrem dolů a doprava.

Ne vždy je však nepřesný soutisk správně určen. U emise ČR Ochrana přírody – Vzácná zvěř (kat. č. 179 – 180) došlo právě k této vadě (obr. 3a), která je však do dnešní doby v katalozích nesprávně vedena jako dvojitý tisk. V případě dvojitého tisku by ale musel být tisk černé barvy dvojitý na celé ploše známky, tzn. i v zobáku koroptve. Po bližším prozkoumání obrazu známky však zjistíme, že tomu tak ve skutečnosti není. Černé kontury zobáku koroptve nejsou zdvojené, ale pouze posunuté (obr. 3b). Vysvětlení je přitom jednoduché. K tisku názvu státu ČESKÁ REPUBLIKA a ostatních popisů byly použity dvě tiskové formy pro černou barvu, kde se v případě bezvadného tisku překrývají. Ve chvíli, kdy na části nákladu došlo k posunu tisku jedné z černých barev doleva a zároveň dolů, byl soutisk barev obou tiskových forem pro černou barvu vůči sobě nepřesný, čímž došlo tak ke zdvojení nápisů. Obraz koroptve byl ale tištěn pouze jednou z tiskových forem pro černou barvu, a proto zde žádné zdvojení tisku černé barvy nenalezneme.
To, že k tisku známek se mohou použít dvě tiskové formy pro černou barvu, lze doložit u známky vydané k 50. výročí založení OSN (kat. 95). Z obrázku 3c je zřejmé, že nápisy jsou sice posunuty směrem dolů (jedna tisková forma), avšak černé obrysy světadílů, ratolesti a obdélníkového ohraničení známky jsou bez posunu (druhá tisková forma).

Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem
Obr. 3a zdvojené nápisy

Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem
Obr. 3b detail zobáku koroptve, z kterého je zřejmé, že došlo k posunu tisku černé barvy doleva; dvojitý tisk však nelze potvrdit.

Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem
Obr. 3c posun tisku černé barvy při použití dvou tiskových forem pro černou barvu


K dalším odchylkám a nedokonalostem dochází z důvodu menšího přítlaku přítlačného válce proti přenosovému (tiskovému) válci. To je příčinou zdvojení rastrových bodů některé z barev (obr. 5). Zaznamenali jsme však i ztrojení rastrových bodů (obr. 4b).

Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem
Obrázky 4a,b – detaily skokového tisku u aršíku ZOH Nagano (kat. A177).
Na obr. 4a silnější písmena u jména autora a číslice letopočtu v pravém dolním rohu známky.

Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem
Na obr. 4b detail konce hrany brusle hokejisty se ztrojenými rastrovými body viz. šipky

Příčinou násobného tisku rastrových bodů je tzv. skokový tisk, který nikterak nemění charakter známky. Jedná se totiž o velmi nepatrné posuny, a snad proto jim dosud nebyla filatelisty věnována téměř žádná pozornost. Původně kulatý rastrový bod tak v mnoha případech mívá vejčitý tvar nebo podobu číslice 8. Při nedostatečném zvětšení se lze domnívat, že je rozmazaný. Při porovnání se standardním tiskem obraz známky vykazuje sytější odstín barvy. Vady tohoto druhu vznikají náhle, rychle mizí a tisk se srovnává do normálu po cca 3-5 otočení tiskového válce.

Zdvojené tiskové body jsme na známkách zaznamenali převážně jen u jedné z barev, ponejvíce u modré. Snad nejrepresentativnějším příkladem je aršík ČR (kat. A254-255) Doprava – železnice roku 1900 a roku 2000, u kterého nalezneme tuto vadu u modré barvy po celé jeho ploše. K podobnému, i když ne k tak výraznému, zdvojení tiskových bodů docházelo i u československých známek. Zcela ojediněle jsme zaznamenali i zdvojení rastrových bodů u dvou barev současně. Toto lze doložit u emise EVROPA – Prázdniny (kat. 396), kde jsme objevili současné zdvojení jak modrých, tak i černých rastrových bodů. Pro úplnost dodejme, že vady se netýkají jen ofsetových tisků. Obdobné vady nalezneme i u flexotisku, který k tisku obrazu též využívá rastrové body. Zde jsme zaznamenali zdvojené body u jedné z variant aerogramu CAE1 z roku 1998. jako většinou i zde se jedná o zdvojení rastrů pro modrou barvu.

Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem
Obr. 5 – detail aršíku Chovatelství – papoušci (kat. A409-412), u kterého často docházelo ke zdvojení modrých rastrových bodů. Původně kulaté rastry vypadají jako rozmazané.

S ojedinělou a velmi pozoruhodnou vadou jsme se setkali u známky 7,50 Kč, Světová výstava poštovních známek Praga 2008 – Logo výstavy (kat. 498). Na trhu se objevily „známky“ bez provedeného ofsetového tisku, viz obr. 6.

Zpravodaj 3/2007: Zajímavosti u známek tištěných ofsetem
obr. 6 lícní strana známky

V podstatě se jedná o papír označovaný fl-an opatřený perforací. Lícní strana je bez ofsetového tisku a na rubové straně je lep. Po osvícení UV-lampou papír nevykazuje odlišnosti od papíru, který byl použit pro tisk známky kat. 498. Podle nám dostupných informací byl arch bez ofsetového tisku nalezen mezi archy známek 7,50 Kč, Světová výstava poštovních známek Praga 2008. Z toho lze usuzovat, že k neprovedení tisku zřejmě došlo chybou podávacího zařízení a nebo za přispění statické elektřiny, kdy k sobě přilnuly dva archy papíru.

K dalším, neméně zajímavým vadám dochází v samém závěru výroby, přesněji u vykladače, kde potištěný a usušený arch opouští tiskový stroj a je ukládán do stohu. Nedílnou součástí vykladače jsou vodící lišty, které potištěné archy přidržují ve stohu. Podle typu tiskového stroje jich může být i několik desítek. Ostré hrany těchto lišt se pak mohou při naplnění zásobníku vytlačit do archu papíru – objevit se jako ostře ohraničená rýha na něm. Zmínku o této vadě jsme našli v Listárně Filatelie č. 2/2004 (str. 35) od pana Konůpky z Letovic, který ji objevil u PL emise Lucerna na Novém městě (kat. 381). Zde rýha prochází svisle celým PL. Zároveň je nutno filatelisty upozornit na fakt, že tyto rýhy jsou na první pohled nevýrazné a známku či PL je nutno naklopit proti světlu tak, aby se světlo od papíru „odráželo“.

V článku jsme chtěli krátce upozornit na výrobní vady, které jsou specifické pouze pro ofset (flexotisk) a některé jsou dosud neprávem filatelisty přehlíženy. Přinejmenším ve specializovaných sbírkách poštovních známek České republiky by určitě neměly chybět.

Související literatura:
Výrobní vady na známkách tištěných ve VSP – Zpravodaj 3/2004 str.22 – 24
Ofsetem k vítězství ocelotisku – Zpravodaj 2/2005 str.35 – 40
Jak vzniká známka? Tisk známek v PTC ofsetem – Zpravodaj 3/2005 str. 17 – 22
A 435 – 200. výročí bitvy a Slavkova – Zpravodaj 3/2005 str. 54 – 56
Fakta o známkách tištěných ve VSP – Zpravodaj 4/2005 str. 43 – 54
K výplatním známkám PRAGA 2008 logo výstavy – Zpravodaj 2/2007 str.57
Další možná falza ke škodě sběratelům? – Zpravodaj 3/2007 str. 26

Autor: Vojtěch Řezníček | 30. 5. 2008

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223