Zpravodaj 3/2007: Košický aršík - odlišný názor na retuš deskové vady

Košický aršík A 360/62 - odlišný názor na retuš deskové vady AP8 (RE AP8)

Zařazeno do spec. katalogů na základě příspěvku Ing. Zdeňka Fritze (1). Závěr o retuši deskové vady nebyl dosud v literatuře zpochybněn či vyvrácen. Úvodem chci podotknout, že jsem názor o retuši vady autorovi vyvracel, moje argumentace však v té době nebyla pro autora dostatečná.

Rekapitulace názorů autora (1) o DV AP 8 a retuši vady:
1. DV velmi krátkodobé existence, vada nepatří mezi nahodilé vady. Podle značení Kassaye je to terciární vada na malé části nákladu v počátečním stádiu tisku tiskovou deskou 2.
2. nepatrná vada velikosti cca 0,5 x 0,7 mm byla zřejmě brzo odhalena a okamžitě retušována
3. autor připouští prvek náhody - nalezení této nepatrné deskové vady tiskařem
4. nezabývá se příčinou vzniku vady ani časovým průběhem vady
5. na jedné straně připouští nesnadnost, či ve většině případech dokonce neproveditelnost retuše vady, na druhé straně však konstatuje, že se retuš vady v rámci možností zhruba podařila.
6. nezamýšlí se nad způsobem provedení konkrétní retuše uvnitř kresby ani nad nástroji, které mohla mít obsluha tiskového stroje k dispozici k odstranění vady

Dlouholeté studium problematiky aršíku mi umožňuje podat dostatečné odlišné vysvětlení vývoje této katalogizované DV i její retuše.

Časové fáze vývoje deskové vady - A, B, C, D
Zpravodaj 3/2007:  Košický aršík  -  odlišný názor na retuš deskové vady Zpravodaj 3/2007:  Košický aršík  -  odlišný názor na retuš deskové vady
AP 8-ŠČ2-A AP 8-ŠČ2-B
Zpravodaj 3/2007:  Košický aršík  -  odlišný názor na retuš deskové vady Zpravodaj 3/2007:  Košický aršík  -  odlišný názor na retuš deskové vady
AP 8-ŠČ2-C AP 8-ŠČ2-D
Zpravodaj 3/2007:  Košický aršík  -  odlišný názor na retuš deskové vady
NV-AP 8-ŠČ1

Z vyobrazení je zřejmé, že označení „stopy po retuši DV AP 8 - tři šedočerné skvrnky“ není v pořádku. U vyobrazení fáze C a D není jasné, kde jsou výše uvedené tři skvrnky. Budeme-li uvažovat četnost jednotlivých fází vady, pak fáze A má četnost několik set kusů. Úvaha o 300 kusech nebude dalece vzdálena skutečnosti, fáze B - na které je patrné zmenšení velikosti (především okrajů) i snížení sytosti vady, má četnost minimální, fáze C a D i jejich mezistupně jsou na zbývající převážné části nákladu tisku tiskovou deskou ŠČ2.

Příčiny vzniku a časový průběh deskové vady a úloha obsluhy tiskového stroje:

1. Při procesu kopírování se na tiskovou desku ŠČ2 na místo budoucí vady pravděpodobně dostala nečistota - popel z uhlíkového osvětlení kopírovacího rámu (AP 8 je okrajovým AP tiskového archu). Vada mohla vzniknout i zásahem při retuši negativu pro ŠČ2, kdy se na místo vady dostalo nepatrné množství retušovací barvy. Různorodá transparentnost vady se projevila odlišným nakopírováním. Platí - čím menší transparentnost nečistoty, tím větší trvanlivost nakopírování a tím i vlastního tisku a naopak. Větší část plochy vady byla tzv. podkopírována. V počátku tisku se otiskla celá plocha vady, v průběhu několika desítek až stovek výtisků z vady zůstalo několik nepatrných skvrnek, i ty v průběhu dalšího tisku měnily svůj tvar a velikost a sytost. Jsou známé nálezy vady v téměř původním tvaru vady, ale již ve světlejším odstínu, s porušením obvodových stran plochy vady (fáze B). Existuje úvaha, že nahodilá vada na tiskové desce ŠČ1 (náznak malé skvrnky nezasahující do bílé plošky ocásku, na části nákladu - viz obr. NV-AP 8-ŠČ1) navazující na plošku vady tiskové desky ŠČ2, je součástí vady vyskytující se na montážním archu pro zhotovení tiskových desek 1 a 2. Tato nahodilá vada bezprostředně nenavazuje na vadu tiskové desky.
2. Četnost vady několik desítek až stovek výtisků tiskovou deskou ŠČ2 znamená, že po několika minutách od počátku tisku šedočerné barvy se původní velikost vady změnila na několik nepatrných skvrnek. Při rychlosti tisku 3.600 výtisků/hod by za 5 minut bylo vytištěno 300 archů, což je předpokládaný výskyt výše uvedené vady. Právě tolik času by měla obsluha k nalezení vady, kterou specializovaní filatelisté objevili až po více než 40 létech.
3. Úkol obsluhy tiskového stroje je dodržet předepsanou kvalitu tisku, nepřipustit méně kvalitní či nekvalitní tisk, především nepřipustit vady vzniklé nesprávným seřízením barevníkových a vodových válců. Zanedbatelná vada velikosti 0,5 x 0,7 mm mezi nepřípustné vady nepatří. I kdyby tuto vadu obsluha nalezla a posoudila jako nepřípustnou, předchozí výtisky s vadou by následně musela vyřadit jako vadné a zničit. Tímto je opět vyvrácena teorie o retuši vady

Závěr:
Označení RE AP 8 - stopy po retuši DV AP 8 - tři šedočerné skvrnky uváděné ve specializovaných katalozích je chybné.

Literatura: 1) Fritz Zd.: Filatelie 5/1988, str.136


Autor: Jaroslav Čtvrtečka | 8. 6. 2008

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář

Související články


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223