Zpravodaj 2/2004: Známky pod drobnohledem

Takto bychom mohli pojmenovat novou rubriku, která bude volně navazovat na články "Známky pod lupou" z dřívější Filatelie. Byla zaměřena na nové poznatky o známkách, na které přišli sběratelé a které se staly základem pro pozdější typologii.

Současné známky představujeme v rubrice Novinky a o jejich zajímavostech se dovídáte v Aktualitách. Do dnešní nové rubriky bych chtěl řadit ty nálezy a zjištění, která spadají do období let 1953 – 1992 a nejsou prozatím dostatečně vysvětlena.

První zjištění se týká známky Pofis č. 1631 z emise Květiny botanických zahrad z roku 1967. (Je zajímavé, že známky tištěné v tomto období technikou ofsetu a mající přitom stejně vysoký náklad jako známky z rotačky, jsou ceněny více, než známky ryté. Dnes na současné ofsetové známky pohlíží někteří sběratelé jako na něco méněcenného.)



Známka mě zaujala pro odlišný formát perforace. Všimněte si rozdílné vzdálenosti mezi obrazem známky a spodní perforací u známky vpravo. Když jsem položil známky vedle sebe a spasoval jejich zoubky, zjistil jsem, že u obou je shodné řádkové zoubkování 12 1/2, ale známka vpravo má o jeden PO ve svislé řadě navíc. Logicky musí existovat takto delších známek větší počet (min. 5 ks), uvážím-li jednu vodorovnou řadu známek formátu PA. Z 25 ZP to je již zmíněných 5 ks za předpokladu, že se jednalo o nahodilou vadu perforátoru pravděpodobně u spodní řady PA. Pokud by tento jev byl charakteristický pro určitý dotisk, svádí k tomu zjištění, že delší známka je na světlejším papíru, musí takových známek existovat více. U jiné známky z této emise ani u jiných emisí, jsem se s tímto jevem doposud nesetkal. Prohlédněte své zásoby a dejte vědět svá zjištění, týkající se dvojího rozměru.

Další mé zjištění se týká známky Pofis č. 990 z emise Světová výstava EXPO 1958 v Bruselu. Tato známka byla vydaná 15. 7. 1958 a byla tištěna hnědým rotačním ocelotiskem kombinovaným zelenomodrým hlubotiskem.



Protože mám jen dvě tyto známky, nemohu dostatečně posoudit výskyt varianty s modrou střechou, natož určit ZP a PA. Máte něco obdobného doma?

Poslední dnešní bádání nad známkami zakončím emisí, která byla vytištěna technikou nejsložitější, a tou je ocelotisk z plochých desek. Zůstanu v roce, ve kterém jsem se narodil, tedy 1962. 15. prosince byly vydány známky z emise Brouci. Tato emise je zajímavá tím, že doposud nikdo nepublikoval rozlišení PL z TF. Nemám dostatek materiálu pro takovýto počin, proto se zaměřím na odlišnosti, které můžete pozorovat i vy, hlavně ti, kteří mají jeden či více PL.

Známka č. 1280 hodnoty 30h mne zaujala na ZP 2 (dívám-li se na PL, vzhledem k formátu známky je to pravý horní roh PL) zeleným bodem ve vykousnutém otvoru listu. Může to být rozlišovací bod pro určení PL v TF. Známka č. 1281 hodnoty 60h jako jediná z emise měla TF o jednom PL. Přesto se nechají určit ZP podle DV.



Výrazná DV se nachází na ZP 4 a 8 (při pohledu na vodorovné PL, čtvrté známky zleva) a to hnědý bod nad třetím písmenem "S" nápisu ČESKOSLOVENSKO. Zajímavé jsou i krovky brouka, v některých jsou hnědé body.



Známka č. 1282 má na ZP 3 hnědé skvrny pod písmenem "K" nápisu ČESKOSLOVENSKO



Na známce č. 1284 je na neidentifikovaném ZP některého PL tmavomodrý bod pod nápisem latinského názvu střevlíka.




Tyto poslední dvě DV mohou být nahodilé. Upřesnit to lze jen Vašimi nálezy.