Zpravodaj 2/2003: Filatelie, jak ji vidí Pavel Švejnar

Nevím, nevím, je-li možné ještě po tolika letech, co ta lepší část lidstva sbírá známky, napsat článek s takovým názvem. Je potřebné po návštěvě pražské burzy nebo filatelistické výstavy věnovat čas k hloubání o filatelii? Vždyť je to přece jasné, co je filatelie. Nicméně, lidé jsou různí a může se najít i někdo natolik pošetilý, že se takovým úvahám poddá.

A tak si, přátelé, připomeňme občas to, co filatelie vlastně je. Tak, jako si špičkový matematik občas zopakuje, že jedna a jedna jsou dvě, tak i my bychom si mohli zopakovat popis toho nesmírně košatého stromu, ve který se tento koníček za nějakých sto padesát let rozrostl.

Filatelie je na prvním místě znalost poštou vydávaných známek v období a v teritoriu, které jsme si zvolili (které se nám líbí) jako oblast sběratelského zájmu. Pojem "znalost známek" je věru velmi rozsáhlý. Zahrnuje problematiku vzniku námětu, okolnosti kolem soutěže na návrh, problematiku zkusmých tisků, tiskovou techniku s celým technologickým pozadím výroby známek, výsledný poštou vydaný produkt a jeho deskové odchylky (retuše, typy), deskové vady, chybotisky a výrazné výrobní vady, znalost padělků, vzácnost jednotlivých variant či jejich poštovního použití, použití známek v poštovním provozu a celé historické, kulturní a politické prostředí, které některé emise odrážejí.

Zcela samostatnou kapitolou je používání správné terminologie. Filatelie terminologii má a je až úsměvné časté používání pojmu "chybotisk" pro různé deskové a výrobní vady, když je známo, že právě chybotisků se vyskytuje velmi málo a jsou povětšinou dosti drahé. Filatelie je tedy i znalost terminologie.

Zastavme se nyní u jednotlivých komponent pojmu "znalost známek" tak, jak jsou v předchozím odstavci uvedeny.

Námět známky je veledůležitý okamžik v životě budoucí známky. Stanovení námětů pro příslušnou známku či emisní rok podléhá v historii známkové tvorby státnímu orgánu. Zde můžeme vidět politické souvislosti, které jsou určující hlavně u totalitních či nedemokratických systémů. Sběratel československých známek má dosti zkušeností s peripetiemi kolem některých zakázaných či povolených emisí. Historie a kultura našeho státu poskytuje opravdu širokou možnost výběru komisi, která se dnes náměty známek zabývá. Je třeba zmínit, že v demokratickém státním zřízení by měla tato komise významně reflektovat na požadavky z řad občanů, filatelistů obzvláště. Filatelista by měl znát důvod, proč ten který námět byl pro návrh známky zvolen, neboť jedním z vedlejších vlivů filatelie je vliv na nenásilné zvyšování jeho všeobecného vzdělání.

Samotný návrh známky spolu s volbou tiskové techniky podléhá od samého začátku československé známkové tvorby soutěži. Širší filatelistický přístup umožňuje zařazovat do sbírek i tyto návrhy a dokonce je prezentovat v exponátech zabývajících se specializovaně jednou či dvěma emisemi. Porovnání nepřijatých návrhů (pokud existují) s vydanou známkou je vždy zajímavé a vytváří prostor pro srovnání vkusu i názoru na způsob realizace námětu, a to jak výtvarníka, tak příslušné komise, s naším vlastním názorem.

K problematice zkusmých tisků je třeba přistupovat velmi obezřetně. Pokud je evidentní, že zkusmé tisky pocházejí z období přípravy rytiny nebo tisku či jeho průběhu, kdy se kontroluje vzhled budoucího díla, nebo zda zvolená tisková technika odpovídá záměru v návrhu, nebo kdy se kontroluje opotřebovanost tiskové desky, je zcela legitimní zájem filatelistův o tyto doklady vzniku a výroby známky. Zcela zanedbatelný filatelistický význam mají různé zkoušky barev, které se objevují hlavně u prvních československých známkových emisí z r. 1919 a 1920. Totéž platí i o různých patiscích a dnes tak oblíbených černotiscích (tím nechci říci, že nemohou být předmětem sběratelského zájmu).

K tomu, aby mohl filatelista ohraničit rozsah své případné badatelské činnosti a zaujmout kritický pohled na kvalitu tisku, je třeba znát tiskovou techniku, kterou byla daná známka vytištěna. Nekvalitní knihtisk, zvláště při použití desek vyrobených fotochemickou technologií, který doprovázel vznik našich prvních známek, způsobil sice újmu na vzhledu zvláště hradčanské emise, ale zároveň množstvím deskových vad a deskových odchylek, které je této technologii vlastní, dal přirozený impuls k badatelské činnosti řady filatelistů, a to i v dnešní době dobře fungující Společnosti knihtiskových známek SČF. U rastrového hlubotisku, který dokáže jemně podat světlo - vzhled známek je skutečně vynikající (viz zkoušky tisku touto technikou u Hradčan, Hospodářství a věda, Spěšných a Doplatních) - není prostor pro uvedenou badatelskou činnost prakticky žádný. Ocelotisková technika nevytváří, ve srovnání s knihtiskem, též badatelům příliš prostoru. Deskové vady se vyskytují převážně v obrazu známky, ne v její kresbě, což přirozeně vyplývá z technologického postupu výroby tiskové desky moletováním. Dává ale prostor pro deskové odchylky vzniklé buď vícenásobnou či chybnou moletáží, a dále mohou badatelé i zde objevovat zásahy retušéra na desce buď před tiskem (vznik typů) nebo v průběhu tisku (vznik retuší). Filatelisté, zabývající se u nás užívanou a ve světě ojedinělou technikou ocelotisku z plochých desek, zkoumají otisky tiskových forem a hledají deskové vady a odchylky umožňující jim rozlišit jednotlivá pole aršíků a přepážkových listů. Jde vpravdě o téměř detektivní činnost, kdy studium filatelistického a tiskového materiálu musí jít ruku v ruce. Je samozřejmé, že filatelistův zájem je zcela oprávněně soustředěn na veškeré odchylky známek, a to zvláště v barvě, zoubkování, papíru, průsvitkách, lepu apod. K otázce výrobních vad uvádím jen tolik, že filatelista by měl rozlišovat mezi "výrobními šmejdy" a výrobními vadami charakterizovanými nedodržením technologie výroby známek. Vynechané zoubkování, vynechaná barva či její výrazný posuv, chybný ořez apod., to vše přirozeným způsobem ukazuje právě jednotlivé úkony celého technologického postupu, a tak mají být tyto "výrobky" též prezentovány.

Znalost padělků je zvláště v prostředí filatelie velice důležitou podmínkou vytvoření sbírky, která bude mít trvalou hodnotu. Není dobré se spoléhat pouze na odzkoušení filatelistického materiálu znalcem, i když u cenných známek jde o věc nezbytnou, ale teprve vlastní studium a první odhalení padělku nám může přinést opravdovou radost. Paradoxně právě existence padělků vytvořila a dále vytváří podmínky pro nezbytnost existence filatelistických znalců i účelnost studia známek a dokladů poštovního provozu badateli. Je třeba velice ocenit právě ty znalce, kteří předávají své znalosti a zkušenosti nejširší filatelistické veřejnosti.

Problematika vzácnosti známek či jejich variant by jistě vydala na samostatnou a velmi zajímavou studii. Ne vždy totiž cena známky odpovídá její vzácnosti. Cena je odrazem momentálního tržního prostředí, ve kterém se daný objekt filatelistického (obecně sběratelského) zájmu ocitl. Je známo, že některé odchylky či vady známek ČR dosahují srovnatelných či dokonce vyšších cen než např. známky ČSR I. Je to dáno právě poměrně velkým počtem sběratelů známek ČR a tedy i velkou poptávkou. Velmi důležitým faktorem ceny je popularita daného předmětu filatelistického zájmu a i třeba samotné umístění deskové vady a její vhodný název. I když z přísně badatelského hlediska jsou všechny deskové vady rovnocenné, popularitu dělá právě "postava bez hlavy", "reflektor", "slza" či "knoflíčky". O vzácnosti a ceně mohou též vypovídat aukční katalogy. Některé drahé položky je možno koupit téměř v každé aukci. Některé věci se v aukcích prakticky nevyskytují. Studium aukčních katalogů je i z jiných důvodů velice užitečné a není dobré se věnovat pouze cenám. Dobře vypravené aukční katalogy je bez nadsázky možno zařadit mezi filatelistickou literaturu, a to zvláště v oblasti nabídky celistvostí. Nefilatelistické veřejnosti se velmi často filatelie prezentuje právě skrze známky vzácné až raritní. Nevím, zda to je zrovna dobrý přístup, a to zejména pro získávání mladých lidí.

V pravdě lahůdkovou záležitostí filatelie je související poštovní provoz, přesněji jeho doklady. Uvědomíme-li si všechny možné druhy zásilek a zacházení s nimi, poštovní tarify, dokladování platnosti známek a použití v jejich původním účelu, rozličnost zajímavých destinací zásilek i další poštovně historické souvislosti, vzniká oblast, jejíž zkoumání je téměř nekonečné. Osobně si myslím, že právě doklady poštovního provozu, které až na výjimky dosahují ještě stále dostupných cen, bude vyplněna budoucnost filatelie. Celistvost se správně a čistě zaznamenanými poštovními úkony snad musí potěšit oko podobně jako krásná koláž. Z filatelistického hlediska je ale velice důležité každou celistvost řádně popsat a vysvětlit. Teprve kvalitní celistvost s vysvětlujícím komentářem má skutečnou filatelistickou hodnotu.

Při širším pohledu na filatelii se nevyhneme ani jejím souvislostem historickým, politickým a kulturním. Začátek československé známkové tvorby byl poznamenán historickým významem Hradčan, politickými vlivy nově se ustavujícího státu a kulturním vlivem doznívající secese. V každé známkové emisi by se měl filatelista pokusit nalézt uvedené souvislosti, a to nejen z pohledu toho, proč byly dané známky vydány, ale také proč nebyly vydány jiné. Mnoho poštovních historiků se zabývá doklady poštovního provozu dokumentujícími právě politické události dané doby a námětoví filatelisté hledají souvislosti historické, kulturní a samozřejmě mnohé jiné.

Je mi zcela jasné, že jsem nemohl v tomto příspěvku zachytit všechny možnosti, které nám filatelie dává. Jako člověk věnující se tradiční filatelii jsem téměř opomněl celou námětovou oblast, která je též neobyčejně zajímavá. Dobře udělaný námětový exponát nám vždy poodhalí některé další souvislosti filatelie s okolním světem a dá tak známce další, třetí, rozměr. Nemohl jsem ale v krátkém článku pojmout celou filatelii se všemi souvislostmi. A tak prosím čtenáře, který dočetl až sem, aby článek vzal pouze jako malé připomenutí toho, co filatelie je.

Autor: Pavel Švejnar | 21. 3. 2004

Komentáře

Bez názvu

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223