Zpravodaj 1/2004: K některým poznatkům studia Košického aršíku

Autor Dr. František Peštuka

První ucelený studijní přehled o Košickém aršíku (pomíjíme základní prvotní informace v publikaci M. Müllera a J. Ptačovského, ze kterých se doposud vychází), nalezneme v publikaci "Košické známky" z roku 1972, autorů Štefana Kassaye a Belo Pasztora. Tato studie je vodítkem všech specialistů, zabývajících se touto problematikou.

Košický aršík


Poznatky o Košickém aršíku, uvedené v publikaci, odrážejí tehdejší stupeň poznání dané problematiky. Odrazilo se i tehdejším určení 15 tiskových polí:

15 tiskových polí je určeno podle chyb tiskové desky pro dané tiskové pole. Číselné určení tiskových polí (tzv. typů aršíků) 1 až 15 je určeno nahodile, čímž je dáno nahodile i jejich umístění v tiskovém sloupci a tiskové řadě. Vzestupné pořadí od 1 do 15 vycházelo ze sloupců - viz tabulka.

Zpravodaj 1/2004: K některým poznatkům studia Košického aršíku


Již v roce 1975, autor tohoto článku, spoluautor citované statě, upozornil v katalogu výstavy v Jindřichově Hradci, že "Dosavadní stanovení deskových chyb ke konkrétnímu aršíkovému poli je nutno brát víceméně jako náhodné." Toto konstatování znamená, že deskové chyby stanovené v dnešní filatelistické literatuře, např. pro prvé aršíkové pole, mohou být ve skutečnostmi deskovými chybami patnáctého aršíkového pole.

Toto naše konstatování potvrzuje skutečnost, že se podařilo v poslední době objevit Košické aršíky, u nichž existují rozměřovací body, charakteristické pro páté a desáté aršíkové pole tiskové desky. Dle dosavadního způsobu rozčlenění deskových chyb do aršíkových polí, by tyto aršíky měly být řazeny do šestého a třináctého aršíkového pole. "Na toto naše konstatování nebylo vůbec reagováno!" V roce 1978, ve Specializovaném katalogu československých poštovních známek, je uplatněn jiný přístup k určení pořadí aršíkových polí. Východiskem pro vzestupné členění již nejsou sloupce, nýbrž řady - viz tabulka:

Zpravodaj 1/2004: K některým poznatkům studia Košického aršíku


Tuto změnu si většina filatelistů ani neuvědomuje, jelikož pro jejich potřeby není rozhodující. Stále je "15 typů Košických aršíků".

Autoři změny číslování pořadí Košického aršíku stále vychází z původního předpokladu nahodilosti a libovolnosti zařazení pořadí aršíku do kteréhokoliv tiskového pole a tím i libovolnosti umístění na tiskové desce, přestože byl zaznamenán určitý vývoj poznání této problematiky již v době vydání Katalogu.

Podle současného stupně poznání, vyjdeme-li i z postupu uplatněného po roce 1978 o číselném řazení aršíků, je možno učinit určité konkrétní závěry. K těmto závěrům nás vede daleko větší poznání podoby tiskové desky (tiskové desky, ani tiskový arch původní, se nezachovaly).

Ze stupně poznání je možno konstatovat, že tisková deska vypadala takto:
  1. libovolně zařadit lze pouze jen přesně určenou malou část aršíků
  2. určená část aršíků má přesné umístění v tiskovém sloupci
  3. část aršíků má přesné umístění ve sloupci i řadě
  4. z výše uvedeného vyplývá, že v dnešní době již neplatí zařazení 15 tiskových polí dle jejich číselného řazení 1 až 15 s doposud uvedenými znaky.

Zpravodaj 1/2004: K některým poznatkům studia Košického aršíku


Tiskové desky pro tisk modré barvy měly vyznačeny značky pro rozřezání tiskového archu na místech výše naznačených, tj. na okrajích tiskového archu. Nikde jinde tyto značky umístěny nebyly.

Tyto značky se objevují ve dvou případech:
  1. jestliže došlo při tisku modré barvy k posunu tisku. Podle posunu se objevují buďto vpravo, nebo vlevo či nahoře nebo dole (viz předcházející obr.)
  2. jestliže při rozřezávání tiskového archu došlo k posunu při řezání

Jejich existencí je možno určit přesné pořadí tiskových polí 1, 3, 12 a 15, a zařazení tiskových polí 4, 7 a 10 do sloupce jedna a tiskových polí 6, 9, a 12 do sloupce 3.

Tiskové desky pro tisk všech barev, s výjimkou barvy podtisku, měly pod středním spodním aršíkem umístěny krátké značky příslušné barvy. Jejich existence nám dokládá přesné určení tiskového pole 14.

Z výše uvedeného vyplývá možné nové pořadí aršíkových polí:
(Výslovně uvádím možné, jelikož pro přesné zařazení některých aršíků není možno přesně určit jejich zařazení na místo v tiskové desce, což vyplývá z uvedeného výše).

Zpravodaj 1/2004: K některým poznatkům studia Košického aršíku


Ve filatelistické literatuře, především v nejrůznějších katalozích, se setkáváme s odlišným přístupem k odchylkám od tzv. ideálního stavu tiskové desky a tisku. Ukazuje se účelovost přístupu různých autorů. Tito autoři nerozlišují mezi:

  1. vadami tiskových desek vzniklých před tiskem:
    1. vadami, které se vyskytují u všech tiskových desek použitých k tisku jednotlivých barev (ty jsou rozhodující pro určení tiskových polí)
    2. vadami, které se vyskytují pouze u konkrétní tiskové desky, sloužícími při studijním zkoumání k tzv. kombinacím při tisku (zde je možno zařadit např. tzv. zlomenou tlapu, která je pouze druhou deskou šedočerné barvy, atd.). Tyto vady nám ukazují, kolika deskami jednotlivých barev byly barvy tištěny, při čemž označení tiskových desek čísly 1 a 2 je nahodilé.


    I když v literatuře se uvádí, kolik desek jednotlivých barev bylo k tisku připraveno a zkoumání ukazuje, že k tisku tří barev: šedočerné, modré a červené, bylo použito pouze po dvou tiskových deskách a k tisku podtisku jedna tisková deska. Takto se nám možné kombinace upravují na osm možných.


  2. vadami tiskových desek vzniklými při tisku, především opotřebením konkrétní tiskové desky, např. vylomení části tiskové desky (např. u ocasu lva), nebo úprava tiskové desky v průběhu tisku (retuš u písma) atp. Vesměs se jedná o vady vzniklé u malé části nákladu.


  3. třetí skupinu představují vady tisku aršíku, nemající původ ve změnách tiskové desky. Vznikají v průběhu tisku - posuny barev červené, modré a podtisku, nejrůznější nečistoty na válci (tzv. vajíčka, čárky atd.), nekvalitní barva, např. řídká, nejrůznější barevné body atd.


Skupiny 2. a 3. jsou jistě obohacením každé sbírky, avšak především při filatelistickém hodnocení by neměly být přeceňovány, což se bohužel často děje.

Autor: František Peštuka | 25. 7. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223