Znovu Buchara a Chorezm

Před pěti lety jsem napsal článek o vzácných známkách bývalých středoasijských států Buchary a Chorezmu. Buchara a Chorezm ve světle nových poznání.

Tento článek vzbudil řadu ohlasů (ke dnešnímu dni 27.6.2010 jej přečetlo 1.468 čtenářů), o známkách těchto států nebylo téměř nic známé. Nejvíce diskusí a dohadů bylo na téma, zda tyto státy vůbec patří do známkových zemí, protože se doposud nikomu nepodařilo najít poštou prošlou celistvost ani jednoho z uvedených států. Odpůrci hlavně namítali, že pokud se nepodařilo prokázat skutečný poštovní provoz, tak tyto známky nepatří mezi známkové země.

V r. 2009 jsme na toto téma na Infofile otevřeli v Diskuzním fóru pod Světovými známkami diskusi o těchto velmi vzácných známkách: Známky Buchary a Chorezmu Tato diskuse má dosud 1.338 návštěv, ale příspěvků pouze několik. Shromáždil jsem tam celou řadu argumentů proč tyto známkové země jednoznačně zařadit mezi naprosto regulérní známkové země. Určitě je zajímavý i připojený článek z časopisu Filatelie 6/1989 ovšem bez uvedení jména autora. Při pročítání dalších starších časopisů Filatelie jsem v ročníku 1982 narazil v číslech 21, 22, 23, 24 ve filatelistických sešitcích na článek: 65. výročí VŘSR a 60. výročí SSSR. Tento článek vydala Komise politicko-propagační SČSF a vycházel v uvedených číslech na pokračování. Nebylo uvedené žádné jméno autorů této práce, jen zde bylo vyslovené poděkování J. Hoffmanovi a Josefovi Sůvovi za využití materiálů z jejich sbírek.

Článek uvádí následující údaje:
„Státoprávní uspořádání po skončení občanské války.
Po porážce intervenčních armád a hlavních seskupení vnitřních kontrarevolučních sil- tzn. Začátkem roku 1921 – existovalo na území bývalé ruské říše 9 sovětských státních útvarů:

1.Ruská sovětská federativní socialistická republika - 7.11.1917
2.Ukrajinská sovětská socialistická republika – 25.12.1917
3.Běloruská sovětská socialistická republika – 1.1.1919
4.Azerbájdžánská sovětská socialistická republika – 28.4.1920
5.Arménská sovětská socialistická republika – 29.11.1920
6.Gruzínská sovětská socialistická republika – 25.2.1921
7.Chorezmská lidová sovětská republika – 30.6.1920
8.Bucharská lidová sovětská republika – 5.10.1920
9.Republika Dálného východu – 6.4.1920“

Z tohoto seznamu vyplývá, že Buchara a Chorezm byly samostatnými republikami – měly tedy oprávnění vydávat vlastní známky, které u všech ostatních jmenovaných republik dobře známe, nikdo je nezpochybňuje a nejsou nikterak vzácné. Buchara a Chorezm zde zaujímají vyšší státoprávní uspořádání než např. Horská republika, která je vedená jako autonomní sovětská republika v rámci RSFSR.

Následuje podrobný popis vydávání známek jednotlivých států s obrazovou dokumentací. U všech zemí – s výjimkou Buchary a Chorezmu. U těchto známkových zemí je pouze uvedené:
-Chorezmská republika vydala v roce 1922 pouze 2 své poštovní známky, z nichž však byla v oběhu jen jedna
- Bucharská republika vydala v roce 1924 pouze 3 známky pro bucharské poštovní stanice v místech, kde nebyly zřízeny poštovní úřady SSSR.

Jako zajímavost je u Horské republiky napsané, že tato vydala v roce 1921 bez souhlasu lidového komisariátu pošt a telegrafů RSFSR 3 poštovní známky formou přetisků s pěticípou hvězdou. Jistě nenapíši žádnou novinku, že Horskou republiku nikdo nezpochybňuje jako známkovou zemi.

Článek dále pokračuje historií jednotlivých států s tím, že obě republiky požádaly o začlenění do SSSR a zároveň souhlasily se svým rozdělením pod nově vzniklé republiky Turkmenská, Uzbecká a Tádžická.
V roce 1923 se to stalo Chorezmu a 1924 Buchaře. O dobrovolnosti vlastního zániku Buchary a Chorezmu a připojení k RSFSR si můžeme myslet svoje, ale takto to podává uvedený článek.
Co se týká Chorezmu, tak údaje o vydání 2 známek souhlasí, u Buchary byly sice vydané 3 poštovní známky, ale ve více emisích- viz můj předchozí článek. Též nebylo uvedeno vydání známek pro víceúčelové použití – jako fiskální i jako poštovní.
Pro názornost zde uvedu vyobrazení známek, které mám buď ve svojí sbírce, nebo jsem měl možnost si je prohlédnout.

1.Buchara – poštovní vydání – nominál 3 rubly (ještě byly vydané 1 a 5 rublů) – rok 1924. Všechny známky byly tištěné v tiskárně cenin v Gosznaku v Buchaře, kde se mimo jiné tiskly i peníze










2. Chorezm - vydání 1921 - 22




Ohledně Chorezmu se mi dostaly do rukou určité materiály a protože takto vzácné známky svádějí k padělání – viz vyobrazení nominálu 5000 rublů, pokusil jsem se o rozlišení známek od padělků. Padělek vpravo nahoře je zcela jasný, je dělaný odlišnou tiskovou technikou se zřetelně viditelným rastrem, což u litografie (kamenotisku) nebývá. Problémem je, že pro zkoumání mám zaručeně pravou pouze jedinou známku s razítkem Chivského musea. Kromě toho mám k dispozici vyobrazení kompletního tiskového archu z literatury.

V. Ustinovskij popisuje, že známky byly tištěné primitivně litografickým způsobem s typograficky provedeným středem, v arších po 3 x 3, tj 9 kusech. Přitom každý snímek známkového pole archu je jiný, protože štoček každé známky se připravoval samostatně, podobně jako v případě prvních známek Afghánistánu. Nejprve byl karmínovou barvou vytištěný obrázek a text v rámečku a potom byl hnědofialovou barvou vytištěný střed – srp a větvičky s bavlnou. V horních rozích a na barevném lichoběžníkovém pozadí je uzbecky napsáno, že se jedná o poštu Chorezmské lidové republiky. V dolních rozích je rusky vyznačená nominální hodnota 500 rublů a 5000 rublů. Známky bez zoubků byly provedeny na papíru různé kvality – na obyčejném papíru tloušťky 0,07mm, bílém a bez průsvitky, na tuhém hladkém papíru tl. 0,1mm a nakonec na bílém papíru se svislým vroubkováním.
Každé známkové pole = samostatný typ (celkem 9 typů)




Další známé známky Chorezmu



Tyto 2 známky mne zprvu hodně mátly. Známka vlevo působí na první pohled jako falzum, kvůli dokresleným barevným hroznům, druhá naopak působí velice věrohodně. Pro posuzování pravosti jsem vycházel ze dvou základních pravidel L. Dvořáčka, totiž určit druh tiskové techniky a porovnat známkový obraz. Co se týká známkového obrazu, vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici vyobrazení všech známkových polí, tak tato varianta padá, zbývá tedy druh tiskové techniky. Na první pohled je shodný s originály – litografie.

Zbývá ještě při patřičném zvětšení porovnat detaily tisku. A zde z porovnání vychází daleko lépe známka vlevo s dokreslenými hrozny. Když porovnám linie tisku orámování známky, nacházím určité shodné znaky se zaručeně pravou známkou. Naopak dobře vypadající známka vpravo při zvětšení vykazuje jinou strukturu obrysových linií. Z toho mi vychází, že známka vlevo je pravděpodobně pravá a hrozny někdo dokreslil a známka vpravo vykazuje takové rozdíly, že bych je označil za falzum. Pro definitivní závěry mám tak málo porovnávacích materiálů, že se mohu mýlit. Moje dedukce vychází z dlouhodobého zkoumání známek Afghánistánu, které se tiskly stejnou tiskovou technikou a navíc tyto státy spolu sousedí, i když data vydání rozděluje více než 40 let.

Snad tento článek čtenářům přinesl něco nového. Buchara a Chorezm patří a asi budou patřit mezi nejvzácnější známkové země. I takové filatelistické veličiny jako redaktor Filatelie Josef Sůva a jeho kolega J. Hofman zřejmě netušili jak tyto známky vůbec vypadají!

V. Ustinovskij ještě ve svém článku uvádí:
„Mezinárodní katalogy chivské známky do současné doby neuvádějí, stejně jako bucharské, ačkoliv tyto republiky byly SUVERÉNNÍ STÁTY a vydávání poštovních cenin bylo zcela zákonné. Proto musí být zařazeny do všech katalogů poštovních známek Ruska a SSSR!“

Když někde vidím např. Saskou trojku, Modrý Mauritius Post paid, Basilejské holubičky, tak se jen pousměji, protože to nejsou vůbec vzácné známky, pouze jsou drahé. Tyto materiály nabízí každá trochu větší Německá, Švýcarská nebo Britská aukce.
Ale známky Buchary a Chorezmu jsem ještě nikdy v žádné zahraniční aukci neviděl. A světové katalogy? Tady naprosto selhaly.
Buď nemají informace, nebo zbytečně lpějí na konzervativní tradici a opírají se pouze o jimi uznávanné autority. I když i ty se umí „seknout“, jak se to stalo třeba Dietrichovi v případě Afghánistánu při povstaleckém vydání Baccha Sakkao a Michel tuto chybu převzal jak se říká „ i s chlupama.“
Z časopisů Filatelie v r. 1982 vyplývá, že členové Komise politicko-propagační SČSF, ani nikdo jiný z redaktorů zřejmě nevěděli, jak známky Buchary a Chorezmu skutečně vypadají.
Pokud vyobrazené známky někdo z čtenářů někde viděl, budu velmi rád, když mi dá vědět.

Použitá literatura:
1.Časopisy Filatelie ročník 1982, čísla 21, 22, 23, 24
2.Článek V. Ustinovskij: Znáte všechno o poště Buchary a Chorezmu? (Filatělia v Moskvě)
3.V.J. Solovjev: Poštovní známky Ruska a SSSR 1857-1991 – vydání 2004/05