Znáte někdo odpověď?

Datum vydání: 15. 10. 2005


Automatizace poštovního provozu je v naší republice vcelku dobře popsána. Především fundovanými články pan Miroslava Langhammera, vycházejícími v časopisu Filatelie již přes dvacet let. Samozřejmě i dalšími sběrateli, kteří jako já mapují automatizaci poštovního provozu. Občas i já potřebuji poradit s nějakým problémem.

Asi před rokem jsem ve výběru pohlednic narazil na jednu vánoční pohlednici. Původně jsem myslel, že z toho předraženého výběru nic nevyberu, až do okamžiku, než jsem objevil následující celistvost.


Obr.: č. 1 Atypické strojní razítko pošty Praha 025 na celistvosti

Na první pohled naprosto běžná pohlednice, avšak strojní razítko pošty Praha 025 mi nebylo známé. Přes snahu najít další použití tohoto strojového razítka se mi nepodařilo zdokumentovat jeho použití. (Proto, prosím, prohlédněte své sbírky a zašlete mi informace, případně naskenované celistvosti.) Může se nacházet na výběrech vánočních pohlednic z roku 1978, nebo i jindy z tohoto období.


Obr.: č. 2 Atypické strojní razítko pošty Praha 125 00

Jedná se o normální štoček, i když s vyjímečným tvarem můstku s vloženým datem a rokem? Nebo se jednalo o nějakou součást linky, která se budovala na poště Praha 025. A později nebyla v provozu použita? Podle informací ve filatelistickém tisku, část této linky byla ve zkušebním provozu již od dubna 1978. Nestává se často, že narazíme na vyjímečné doklady, které předznamenávají naprosto novou epochu. Zatím nechávám tuto otázku otevřenou. Pro srovnání jsem vybral běžnou celinu CDV 166 30 hal se strojovým razítkem z 1. června 1978 podaného na poštu Praha 025


Obr.: č. 4 Strojní razítko pošty Praha 025 z počátku roku 1978

Tato nová epocha v dějinách našeho poštovnictví byla datovaná 15. říjnem 1979, kdy byla slavnostně uvedena do provozu první třídící automatizovaná linka na území ČSSR. Za celé tři roky jí následovala druhá třídící linka v Bratislavě. Konkrétně to bylo na poště Bratislava 022 a datum oficiálního spuštění linky ATL NEC 26. listopadu 1982.


Obr.: č. 3 Celistvost z prvního dne spuštění automatické třídírny pošty Praha 025

Co víme o automatizované třídírně instalované na poště Praha 025 po více jak 25 letech? Dnes není žádným zaklínadlem, když řekneme, že na třídění pošty byl použit OCR program. Pro nezasvěcené jen drobné vysvětlení. Jedná se o počítačový program, který opticky sejme poštovní směrovací číslo napsané na zásilce a „rozluští ho“. V našem případě, dál dá pokyn k následným operacím, ať už třídění a tisku čárového kódu. Dnes tato naprostá banální záležitost známá žákům středních škol, byla opravdu na světové úrovni. Japonská firma Nippon Electric Co., která tuto linku instalovala, patřila ke špičkám v oboru a naše republika byla osmým státem na světě, kde byl tento systém použit. O samotném fungování, sestavení a dalších náležitostech jindy.


Obr.: č. 5 Strojní razítko automatické třídírny pošty Praha 125 00

K této nefilatelistické celistvosti stačí dodat pár slov. Tiskárna jež tiskla čárový kód změnila výšku čárek kódu. Význam tohoto kódu jde nad rámec mého článku, přesto zájemcům doporučuji článek Miroslava Langhammera ve filatelii5/1980 str. 139. Štoček razítka však zůstal ve stejném tvaru včetně pěti vlnovek.


Obr.: č. 6 Strojní razítko automatické třídírny pošty Praha 025

Ještě jedna ukázka celistvosti prošlé automatickou třídírnou pošty Praha 025 . Jedná se o běžnou celistvost, kterých prošlo třídírnou statisíce. Můžete sami porovnat, jak se za deset let od zahájení automatického třídění změnil štoček razítka, ale i čárový kód u spodního okraje celistvosti. Nechávám na Vás, co vše vyčtete.

Na závěr bych se chtěl zeptat filatelistů na názor. Myslíte si, přináší automatizace poštovního provozu obohacení pouze sběratelům poštovní historie, nebo jsou všechny ty APOSTy, otisky výplatních strojů, atd. nebo se jedná o začátek konece filatelie? Podělte se s námi o Váš názor, napište, o jaké přírůstky se případně rozrostly vaše sbírky. Už jenom pro ten pocit, že tyto články nepíši sám pro sebe.

Autor: Pavel Lukavský
Lukavsky-apis@volny.cz

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz