Zkušenosti s vystavováním a hodnocením exponátů (část 4)

Tento příspěvek jsem v obdobném rozsahu přednesl osobně na 4. Valné hromadě SČF dne 4.12.2010 v Praze. Byl jsem inspirován  materiály a službami Americké Asociace Filatelistických Vystavovatelů ( American Association of Philatelic Exhibitors – dále AAPE ), jejímž jsem stal v roce 2010 členem. AAPE sdružuje ve svých řadách jak vystavovatele tak i jurymany (hodnotitele). Společnost vydává časopis (příklad na obr. 11), ve kterém jsou tak říkajíc články „ z obou stran barikády“ – o práci a problémech jak vystavovatelů tak i jurymanů. U nás takový časopis nemáme.

Využil jsem kritické (hodnotitelské) služby AAPE a zaslal jim k posouzení kopii svého exponátu BONSAJ, který jsem vystavoval v Dobříši v září 2010. Nebyl jsem s hodnocením v Dobříši spokojen a tak jsem hledal solidní způsob, jak si hodnocení ověřit. Podmínkou AAPE bylo zpracování Synopse exponátu (1strana A4). Kritiku a ohodnocení podle pravidel FIP provedl renomovaný juryman AAPE, pan Phillip J. Stager, který byl např. v jury na Světové výstavě ve Washingtonu 2006 a specializuje se na exponáty tematické a otevřenou filatelii (tehdy otevřenou třídu). Vystavuje své exponáty též na Exponetu. Kromě připomínek a doporučení, která napsal přímo na listy kopie mnou zaslaného exponátu, ohodnotil můj exponát o 6 bodů výše, než bylo hodnocení jury v Dobříši. Takové hodnocení by posunulo můj exponát na další úroveň výstav. Původní hodnocení mi připravilo o rok času. Celé hodnocení AAPE se uskutečnilo během listopadu roku 2010, tedy před valnou hromadou.

V mnohém mi to osvětlilo, proč je nutná a důležitá informovanost členů jury vystavovatelem před hodnocením výstavního exponátu. V žádném případě takovouto informaci nemůže vystavovatel poskytnout na Titulním listu ani v Plánu exponátu. Poskytnutí podobných informací na výstavě při diskusi před exponátem je pozdě, protože mnohdy má jury již svůj názor připraven a do vyhlášení výsledků je velmi krátká doba. Po vyhlášení výsledků ( Palmáre ) se už nic nedá změnit a mnohému nedorozumění by se dalo předejít zpracováním jednoho listu Synopse. Tato Synopse ( neboli autorská anotace exponátu podle dále uvedené struktury ) by se přikládala spolu s Plánem exponátu při podání žádosti o vystavení exponátu na výstavu. Synopse je určena pro jury nikoliv pro veřejnost. Jsou v ní obsaženy velmi důležité informace, nejen např. pro exponáty otevřené filatelie, která je v současné době již řádnou třídou, ale i pro ostatní třídy. V Synopsi by byla předem zodpovězena všechna proč. Proč autor zvolil právě toto téma , proč je postup příběhu zpracován ( rozvíjen ) právě tímto způsobem a ne jiným, proč chce vystavit právě tento materiál apod.

Jak jsem v části 1 uvedl pro úspěšné plnění funkce by mělo dojít k  průniku (pokud možno největšímu) oněch již zmíněných tří množin – moci, uměti a chtíti. Synopse má zvýšit vědomosti jurymana. Podle Výstavního řádu SČF (článek 15.5) se sice hodnotí pouze materiál vystavený v exponátu, ale nic by nemělo bránit zvýšení informovanosti jurymana (je to v jeho zájmu a měl by to sám chtít). Povšimněte si v předchozím textu o Synopsi zvýrazněných slov proč, odpovědi na ně se juryman jiným způsobem než v Synopsi nedozví. Jde o to, zda juryman chce nebo ne se něco více dozvědět. Pohledem na exponát zjistí, že něco je vystaveno, ale pohledem se nedozví proč tomu tak je. Pro názornost uvedu následující příměr: „Poznání závisí na správném vidění, ale i vidění závisí na předchozím poznání. Čím víc pozorovatel ví, tím víc toho vidí. Nevědomý je i nevidomý. V nejlepším případě vidí jen to, co je vidět. Vidí např. jen skupinu stromů a ne posvátný háj.“ Myšlenka je citována z knihy „Cesty a poutníci“ a autorem je Jaroslav Vácha.

Po vyhlášení výsledků nezbývá vystavovateli, který si představoval své výsledky lepší, než byl výrok jury a vyžádané slovní a číselné Hodnocení, než se připravit na další výstavu v příštím roce. Vystavovatel zahrne do exponátu to, co od jury dostane jako připomínky a bude doufat, že na příští výstavě bude jury osvícenější a informovanější . Ztrácí ale drahocenný rok, nemluvě o dalších finančních nákladech v příštím roce na opakování výstavy stejného stupně. Zpracováním strukturované informace ( Synopsis ) vystavovatelem o svém exponátu by se proces hodnocení exponátů členy jury dal zkvalitnit. Současně by se založil vztah vystavovatele a jury na bázi důvěry vyplývající z informovanosti.

Zpracování Synopse byl a je i nadále můj návrh, návrh vystavovatele, ke zlepšení komunikace vystavovatele s jury a zkvalitnění hodnocení exponátů. Návrh prošel určitou diskuzí ve Filatelii 2/2011 a 5/2011 mezi mnou a předsedou SČF Ing. W. Müllerem, ale Synopse je dodnes pro vystavovatele pouze dobrovolná, zatímco zaslání naskenovaného exponátu na Exponet pro potřeby jury je pro vystavovatele povinné.

Synopsi jsem zpracoval pro svoji anglickou verzi jednorámového exponátu „Světová výstava známek PRAGA 2008“, když jsem ho chtěl, jako člen AAPE, vystavovit na výstavě CHICAGOPEX 2011, konané v Chicagu od 18. do 20. 11. 2011 ke 125. výročí chicagské filatelistické společnosti (obr.12). V USA je to běžná povinnost vystavovatele Synopsi zpracovat. Získal jsem bronzovou medaili (obr.13), ale velice jsem svým exponátem potěšil tamního „svého“ jurymana pana Petera P. McCanna (jednoho ze současných ředitelů v představenstvu FIP). Do hodnocení na formuláři Americké Filatelistické Society (dále APS) ručně napsal, že ho můj exponát velmi potěšil tím, že mu připomněl dobu výstavy PRAGA 2008, kde byl v Prezidiu mezinárodní jury za USA (spolu s Ing. Brendlem, který byl za ČR). Tato ryze osobní poznámka jurymana mě potěšila víc, než kdyby mi dal zlatou medaili.(Obr. 14) Za pozornost stojí, že poslední rubrika na formuláři hodnocení APS, má název „Komentáře a doporučení (v případě potřeby použijte i zadní stranu listu)“. Asi se předpokládá, že juryman nějaké další komentáře napíše. Např. v hodnotícím formuláři AAPE, (který se podobá již uvedenému formuláři), se poslední rubrika na stránce nazývá : „Vaše hodnocení současné medailové úrovně a komentář k možnostem zvýšení této medailové úrovně v budoucnu.“

Juryman se má vyjádřit i k budoucímu vývoji exponátu. To je velmi cenná informace pro vystavovatele. Jistě se mnou souhlasíte.

Na obr. 15, jako samostatná Příloha, je uveden můj překlad materiálu AAPE „Jak zpracovat stránku – Synopsis“ (autorská anotace exponátu). Je na každém vystavovateli, zda Synopsi svého exponátu zpracuje a pošle. Neměla by zůstat nevyužita, ale předána jury. Ing. Müller ve svém článku ve Filatelii 5/2011 napsal :„Pokud se synopse v podmínkách SČF vžije a stane se nezbytnou, jistě se k její závazné struktuře vyjádří komise jurymanů SČF“. Takovouto dobrovolnou cestou se Synopse nikdy u nás neuplatní. Zpracování exponátu na CD a zaslání na Exponet se nijak neověřovalo a vůbec se nikdo vystavovatelů neptal. Napsalo se to do Výstavních propozic a bylo to jako povinnost vystavovateli nařízeno bez širší diskuze. Alespoň já o ní nevím. Zda je to jurymany využíváno a jak, je ovšem otázka, na kterou já neznám odpověď. Asi ne, protože pro výstavu Chomutov 2015 se zasílat CD na Exponet již nemusí.

V této poslední části seriálu o svých zkušenostech s vystavováním a hodnocením exponátů jsem se svým způsobem vrátil k myšlenkám pana Špatného, o nichž psala Infofila 1.8.2005 a já v části 1 tohoto seriálu článků.. Cituji : „Pouze ten, kdo ví, zná a umí, může mít objektivní výsledky. Naopak neznalost je základem pro subjektivní hodnocení. …….Nelze tedy zapomínat na to, že nejlepším znalcem exponátu by měl být autor. Vystavovatel zná (a to by alespoň v hrubých obrysech měl) zásady hodnocení, měl by být tím pádem také nejlepším jurymanem.“ To je konec citátu a také konec mého seriálu článků na téma „Zkušenosti s vystavováním a hodnocením exponátů“.