Zahrada Vídeňáků

Skutečný vídeňský hostinec je motivem zatím poslední známky z rakouské emise „Gastronomie s tradicí“. (datum vydání 11. 07. 2020)

Hostinec Schweizerhaus (Švýcarský dům) ve vídeňském Prátru připomíná svoji dlouhou tradici. Již v roce 1716 píše britská spisovatelka cestopisů Lady Mary Montagueová o tzv. „Švýcarských chatách“, které byly postaveny pro pohoštění švýcarských myslivců. Poté, co v roce 1766 císař Josef II. otevřel pro veřejnost vídeňský Prátr, byl tam v roce 1780 otevřen hostinec „U tabákové fajfky“ (Zur Tabakpfeifen), později přejmenován na „ U ruského cara“ (Zum Russian Kaisern).

Počátkem 40. let 20. století postavil na tomto místě mladý architekt Eduard van der Nüll, pozdější stavitel Vídeňské státní opery, nový hostinec v architektonickém stylu švýcarské chaty. Ten byl zničen v dubnu 1945, díky majitelům však povstal z popela.
Éra rodiny Kolarik začala na tomto místě v roce 1920, tedy před 100 lety, kdy podnik převzal vídeňský mistr řezník Karl Kolarik. Firmu dodnes řídí jeho potomci.
Schweizerhaus je obzvláště známý a oblíbený díky originálnímu českému pivu - Budějovickému Budvaru a křupavému vepřovému kolenu „Original Schweizerhaus Stelze“ (jak vidno na poštovní známce).

Prostorná, stinná zahrada hostince pod starými ořechy a kaštany uprostřed hlavní aleje Prátru zve hosty na starovídeňské a jihočeské speciality, jakými jsou pražská držtková polévka, zelňačka s masem nebo Powidltascherl (povidlové taštičky). Vše je připravováno podomácku. Tak až pomine epidemie a vypravíme se na výlet do Vídně, posezení ve Schweizerhausu by stále za to.

Zahrada Vídeňáků

Zahrada Vídeňáků


Autor: Jaroslav Tomandl | 5. 2. 2021

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223