Výstava známek WIPA 2008 ve Vídni
Datum vydání: 30. 9. 2008
Tato výstava známek proběhla v Austria Center Vienna ve Vídni ve dnech 18.-21.září 2008. Je nazývána Světovou filatelistickou výstavou a pořádána je nepravidelně.
Když se vrátíme trochu do historie, první výstava byla v roce 1933, další v letech 1965, 1981, 2000 a 2008. Jedná se tedy teprve o pátou výstavu WIPA (Wiener Internationale Postwertzeichen-Ausstellung) a současně o 75. výročí jejího založení.
Vstup na výstavu
Na ploše 2.300m2 vystavovalo 480 filatelistů na soutěžní výstavě a dalších 153 exponátů jsme mohli spatřit v tzv. Multilaterální třídě, tedy kvalifikační třídě. V hlavním pavilonu zabíraly exponáty i stánky prodávajících všechna 3 patra. Další exponáty společně s Multiratelární výstavou ještě zabraly celou halu Z, která se nacházela hned vedle hlavního pavilonu.
Vystavovalo se v těchto třídách: Mistrovská třída, Tradiční filatelie, Poštovní historie, Celiny, Tématická filatelie, Maximafilatelie, Aerofilatelie, Astrofilatelie, Fiskální filatelie, Třída mládeže, Otevřená třída a Filatelistická literatura.
Výstava se pyšnila prvotřídními exponáty, unikáty a největšími světovými raritami. Začnu tedy krátkým výčtem toho nejlepšího, co jsem stačil zaregistrovat ze svého pohledu.
Hlavním magnetem pro odborníky i veřejnost byla unikátní obálka s Červeným a Modrým Mauritiem, která pochází ze slavné sbírky Maurice Burruse.
Zajímavostí je, že se vystavovala volně bez mimořádných bezpečnostních opatření, takže jsem měl možnost tento unikát spatřit asi po 1 minutě čekání. Další rarita- nevydaná známka s herečkou Audrey Hepburnovou byla též bez fronty. Za zmínku stojí obálka s chybotiskem Rakouské 3 krejcarové známky z r. 1876 s portrétem císaře Františka Josefa, kdy barva zelená byla zaměněna za barvu červenou.
Nyní začnu s exponáty, které mne nejvíce zaujaly. První šok jsem utrpěl, když jsem si začal prohlížet exponát Lombardska- Benátska 1850-1866 – Testine and other issues of the Emperor Franz Joseph od Ottavia Arlenghi z Itálie. Už při prohlídce prvních listů jsem byl unesený mimořádně kvalitními materiály, hlavně celistvostmi. Korunu tomuto exponátu nasadil kompletní tiskový arch se 100 novinovými známkami Modrého Merkura. Asi se vyjádřím správně, že 80 blok těchto Merkurů je největší raritou Českého poštovního muzea. A zde jen tak mimochodem vidím kompletní arch – unikát jako součást exponátu. Samozřejmě zde byl Merkur žlutý, červený i rumělkový a další unikátní materiály. Mohu říci, že tento exponát mne zaujal více, než další vynikající exponát Rakouska (Neregulérní a neobvyklé frankatury v Rakouském císařství 1850-1864) od Ulricha Ferchenbauera, který vystavoval v Mistrovské třídě.
Raritou nejvyšší třídy byla letecká známka USA zvaná „Jenny“ z roku 1918 s obráceným středem, jejíž čtyřblok se prodal za dosud nejvyšší cenu dosaženou při filatelistických aukcích.
Mimořádný byl exponát od Jochena Heddergotta z Německa – Indie 1600-1860.
Byla zde celá řada zajímavých předznámkových dopisů a hlavně celé 2 rámy věnované pouze Scinde – oblasti dnešního Pakistánu s hlavním městem Karáčí, kde v roce 1852 vydal Bartl Frere první známky tehdejší Indie. Tyto známky jsou spíše pečeti, však také červené známky tvoří otisk razidla do pečetního vosku. Za svůj život jsem celkově viděl asi 15 dopisů se známkami převážně bílé barvy a zde jsem jen dopisů napočítal 27 s k tomu desítky známek všech tří barev: bílé, modré a červené.
Na dalších rámech první známky Britské východní Indie ve víceblocích, téměř všechno unikáty a jen tak mimochodem obálka s dvoupáskou Modrých Mauritiů s nápisem Post paid. I když se nejedná o první nejvzácnější emisi s nápisem Post Office, je tato obálka mimořádně vzácná a v takové kvalitě snad také unikátní!
Byl jsem velmi zvědavý na hodnocení exponátu, protože tento úžasný exponát měl obrovskou vadu. Chyběl totiž úvodní list!!! Exponát získal 93 bodů a zlatou medaili, ale jurymané určitě strhli plných 5 bodů za tuto chybu a pokud by získal 98 bodů, určitě by se mohl ucházet i o cenu výstavy! Pro mne byl ještě zážitek, že s panem Heddergottem jsem se seznámil osobně a byl svědkem jeho debaty s jurymany, kteří mu chybějící úvodní list vytýkali.
Další vynikající exponáty byly například Švýcarska, kde jsem viděl obálku s dvoupáskou známky Basilejských holubiček z roku 1845 a vynikající materiály z Zurichu 1843 i Ženevy 1843. Viděl jsem zde celé rekonstrukce tiskových desek vydání z roku 1850, což patří mezi velké rarity.
Na této výstavě vystavovali i čeští filatelisté, neobdržel jsem však výsledky, tak jen vím, že Miloš Hauptmann obdržel za exponát Československo 1950-1961 pozlacenou medaili a Jiří Černý za Fiskální známky Indických knížectví velkou stříbrnou medaili. Dalšími našimi vystavovateli byli Michal Příkazský, Vilém Reichsfeld, Petr Fencl, Julius Cacka, Jan Vancl a Jan Pelikán.
Jako sběratel známkových zemí nedokáži posoudit kvality tématických exponátů, nebo celiny, ale i zde byly prvotřídní materiály, protože např. náš juryman pan Dočkal velmi obdivoval exponát celin Liechtenstejnska a u exponátu Cyprus postal stationery – Královna Viktorie 1878-1901 od Alexandra Ioannidese uvažovali jurymané o ceně výstavy!
Samozřejmě jsem se zde potkal s celou řadou našich filatelistů, jurymanů i funkcionářů a porovnávali jsme Světovou výstavu v Praze a WIPA ve Vídni. Srovnání je těžké. Co se týká rozsahu výstavy, exponátů zde bylo více díky Multilaterální výstavě, co se týká kvality, tak exponáty Rakouska, Německa a Švýcarska byly kvalitnější také na WIPA. Zřejmě domácí filatelisté dali přednost této výstavě před výstavou světovou. Podle počtu vystavovaných zemí, zase jednoznačně zvítězila Praha, tam byl zastoupený celý svět a většina exponátů opravdu pozoruhodných.
Celou výstavu doprovázely kulturní akce na pódiu v sálu hlavní budovy, bylo možno zakoupit katalogy, odbornou literaturu, známky věnované této výstavě a mnoho dalších filatelistických materiálů.
Popsat větší část výstavy není možné pro její velký rozsah.
Určitě ještě bude stát za zmínku, že se v současné době koná ve Vídni v Albertinu výstava malíře Vincenta van Gogha. Originálů od tohoto světoznámého malíře jsem odhadl na více než 200. Prohlídkou galerie jsem završil několik příjemných dní strávených ve Vídni.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz