Tvorba albových listů pomocí počítače IV.

4. Složitější varianty

Minule jsme se naučili základní činnosti potřebné pro vytvoření albového listu a máme za sebou svůj první jednoduchý list. Bohužel v praxi se nestává příliš často, aby byly známky takových rozměrů, že by bez problémů pasovaly do jednotlivých řádků. Co tedy dělat v případě, kdy máme známky různých rozměrů, které ani zdaleka nejde seřadit do rovných řádků, jako tomu bylo v minulém případě?

Na obrázku č. 2 je možno vidět způsob řešení, který jsem použil u jednoho z listů. Materiál je opět uspořádán s ohledem na osovou souměrnost podle svislé osy; na rozdíl od předchozího příkladu, kde bylo použito uspořádání do tvaru písmene V, je tentokrát použit tvar "diamant", tzn. nejširší je druhá řada známek. Tato řada má také horní hranu rámečků v jedné rovině, což neplatí pro řadu první, kde je naopak v rovině dolní hrana rámečků. Vyšší známky jsou umístěny uprostřed, nižší na kraji. Jak je na listu vidět, je tímto umístěním známek také částečně maskován poslední krátký řádek textu a horní hrany rámečků do určité míry dolní hranu textu kopírují; větší mezera nad pravou známkou nepůsobí rušivě.

Jak se dopracujeme k vytvoření takového prvního řádku? Vodorovné souřadnice rámečků určíme stejně jako v případě prvního listu. Složitější je to u svislé souřadnice; zde nejprve zjistím rozdíl mezi výškou nejvyšší a nejnižší známky. Je-li menší než 0,5 cm, pak je jako základní výška nižší známky (pokud se navzájem liší i výška obou krajních známek, pak výška levé krajní známky; tato by měla být nižší než pravá krajní); v našem případě volíme pří třířádkovém textu pro levou krajní známku absolutní pozici 2 cm níže okraje. Pozici ostatních známek pak vypočítám z rozdílu výšek (tj. je-li druhá známka o 0,4 cm vyšší, pak její svislá souřadnice o 0,4 cm menší, v našem konkrétním případě tedy 1,6 cm). Pokud však je rozdíl výšek nejnižší a nejvyšší známky větší než 0,5 cm, bereme za základní vyšší známku a pro její umístění vzdálenost od textu, pod kterým bude. Pokud se podíváme na náš list, bude souřadnice středních známek 1,5 cm níže okraje. Souřadnici krajních známek pak vypočítám přičtením rozdílu výšek známek, tj. je-li např. krajní známka o 0,7 cm nižší než střední, je její souřadnice o 0,7 cm větší, tj. 2,2 cm. Pokud se Vám to zdálo složité, dají se předchozí řádky shrnout do konstatování, že vzdálenost horní hrany rámečku známky od textu je i při různé výšce známek prvního řádku vždy minimálně 0,5 cm, dolní hrany všech rámečků je v jedné rovině.

Na druhém řádku listu vznikl trochu jiný problém – střední známka je nižší než obě krajní. Zkoušel jsem několik možností řešení tohoto problému, graficky nejlépe na mne působila varianta, kterou jsem nakonec použil – dal jsem do roviny horní hrany všech rámečků na řádku, a to i za cenu větší mezery pod střední nižší známkou. Zarovnat tento řádek na dolní hranu rozhodně nedoporučuji, graficky nevypadalo pěkně ani zarovnání podle vodorovné osy známek, přestože teoreticky tomu tak být mělo. Na druhou stranu moje estetické cítění se může lišit od názoru jiných a pro nalezení optimální verze asi bude nejlepší, když si každý zkusí uspořádání podle sebe a sám uvidí, které se mu líbí nejvíc.

V případě vhodné konfigurace známek lze tento problém řešit i tak, jak je vidět na obrázku č. 3. Pokud se podíváme na třetí a čtvrtý řádek, známky na nich do sebe "zapadají", takže vyšší známka na třetím řádku uprostřed je vykompenzována nižší známkou na řádku čtvrtém. Šířka těchto známek není bohužel stejná, větší mezery mezi známkami na čtvrtém řádku však naštěstí nepůsobí až tak rušivě. Problematičtější je zde spíše velká mezera pod levou známkou ve druhém řádku; možná by bylo lépe tuto známku přesunout doprostřed řádku a pod ni přisunout prostřední známku z řádku třetího. Nebo mohu dát prostor pro diskusi – zkuste navrhnout jiné řešení!

Závěrem dnešní části se ještě vrátím k uspořádání prvního řádku. Na obr. 3 je zvoleno trochu jiné pořadí, kdy nejvyšší známka je úplně vpravo. V tomto konkrétním případě je toto rozmístění dáno polohou textu, resp. délkou textu na posledním řádku – nejvyšší známka uprostřed by zasahovala do „ochranného pásma“ kolem textu.

Obr. 2

Tvorba albových listů pomocí počítače IV.


Obr. 3

Tvorba albových listů pomocí počítače IV.


"Na obsah tohoto dokumentu jsou uplatňována autorská práva. Tento dokument nebo kterákoliv jeho část nesmí být publikována nebo upravována bez písemného souhlasu autora včetně uvedení pramene."

Autor: David Schiller | 2. 2. 2004

Komentáře

Tvorba albových listů

RE: Tvorba albových listů

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře

Související články


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223