Stříbrná 200 Kč mince Petr Vok z Rožmberka proof

Materiál: Stříbro
Váha: 13,00 g
Ryzost: 925 / 1000
Průměr: 31 mm
Provedení: Proof
Hrana: Hladká s popisem
Autor averzu: Jaroslav Bejvl
Autor reverzu: Mgr. Petr Horák
Číslo: 21104-721
Datum emise: 19.10.2011
Balení: Modrá plastová etue, kapsle
Číslovaná emise: Ne
Další: Certifikát

Stříbrná 200 Kč mince Petr Vok z Rožmberka proof

Stříbrná 200 Kč mince Petr Vok z Rožmberka proof

Poslední šlechtic z rodu Rožmberků.

400. výročí úmrtí posledního představitele šlechtického rodu Rožmberků Petra Voka z Rožmberka připomene stříbrná dvousetkorunová mince. Umělecký návrh mince, která je poslední ze čtveřice dvousetkorunových mincí vydaných v roce 2011, vznikl na základě celostátní anonymní soutěže vyhlášené Českou národní bankou. K realizaci byl vybrán a doporučen návrh averzní strany pana Jaroslava Bejvla a návrh reverzní strany pana Petra Horáka. Česká mincovna razí mince pro ČNB ze stříbra o ryzosti 0,925. Běžné a špičkové provedení se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká, zatímco mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla 2,35 mm. Na líci dvousetkoruny je vyobrazen klášter ve Vyšším Brodě a pohřební štít Petra Voka. V opisu stojí název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a v řádku pak nominální hodnota mince „200 Kč“. Klášter založil Vok z Rožmberka roku 1259 a povolal sem cisterciáky z rakouského Wilheringu. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým klášterem a od od 13. do 17. století v něm bylo pohřbeno deset generací této rodiny. Vyšebrodský chrám tak představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum. Rubové straně dominuje portrét Petra Voka. Po obvodu mince vpravo je text „PETR VOK Z ROŽMBERKA“ a letopočty 1611–2011. Ke každé minci se dodává katalogová karta bílé barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení. Limitovaný náklad 12400 kusů.

Autor: Česká mincovna | 29. 1. 2012

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223