Autor - Miroslav Štefek

Období konce I. světové války a vzniku Československé republiky se mimo jiné vyznačovalo nedostatkem snad úplně všeho, tedy i poštovních známek. Přestože poštovní předpisy té doby nařizovaly vyplácení listovních,

Naše babičky a prababičky si velmi cenily husí peří, které se používalo jako náplň do peřin. Husí peří bylo natolik ceněno, že je naši předkové neváhali posílat poštou až do daleké Ameriky.

Ministerstvo pošt a telegrafů, prostřednictvím příslušného ředitelství pošt a telegrafů a poštovních úřadů zajišťovalo po celou dobu trvání první republiky pro veřejnost rádiovou službu

Ke dni prohlášení Československé republiky 28. 10. 1918 byly na jejím budoucím území v platnosti fiskální ceniny rakouské, na území Čech

Bankovky Rakousko-Uherské banky byly v Československé republice okolkovány ve dnech 3. až. 9. března 1919. V rámci provedení kolkovací akce byly ve dnech 26. února až 9. března 1919 uzavřeny hranice a přerušen poštovní styk s cizinou a od 1. do 9. března 1919 bylo v tuzemské poštovní dopravě zastaveno přijímání všech peněžních zásilek.

Ke dni prohlášení Československé republiky 28. 10. 1918 byly na jejím budoucím území v oběhu bankovky Rakousko – uherské banky korunové měny, jednalo se o bankovky těchto nominálních hodnot

S blížícím se koncem 1. světové války byl završen i rozklad Rakousko-Uherské monarchie, který vyvrcholil koncem října a v průběhu listopadu roku 1918 vznikem nástupnických států

Ve smyslu zákona čl. IX/1885 o královské uherské poštovní spořitelně byla na územích patřících pod uherskou korunu založena Uherská královská poštovní spořitelna, která byla podřízená