Stará pošta v Klenčí pod Čerchovem

Když jsem se tento podzim toulal rodným Chodskem, pustil jsem se hraničními hvozdy. V hlavě mi rezonovaly opisy naší přírody a života našeho chodského lidu v minulosti v dílech J. Š. Baara a J. Vrby, obou rodáků z Klenčí pod Čerchovem.

Kráčel jsem směrem jihovýchodním po hřebenu Haltravy, stezkou Jindřicha Šimona Baara, až jsem u Výhledů došel k silnici (zemské stezce), která spájí hraniční přechod do Bavor – Lískovou (Haselbach) a Klenčí pod Čerchovem. Ano, stál jsem u silnice, která po mnoho staletí znamenala důležité poštovní spojení z Prahy do Bavorska. Též o ni, a o její sjízdnost pečovali klenečtí Chodové.

Klenčí pod Čerchovem – prastarou chodskou ves, od r. 1680 městečko (uvedena již v listině českého krále Jana Lucemburského z roku 1325 (opis z r. 1360) – nejstarší chodské privilegium udělené devíti chodským vsím) dodnes zdobí budova staré pošty na náměstí (čp. 4). V budově pošty bývaly též prostory celnice a zájezdního hostince. Pravidelné poštovní spojení tudy vedlo od roku 1546. Budova pošty je prvně zmíněna za císaře Rudolfa II. v r. 1612. Současná stavba pochází z 18.století a pamatuje si mnohé.

Citujme z díla Jindřicha Šimona Baara:

Dědičný poštmistr klenečský Vorlíček se po půlnoci vrací z trhanovského zámku, kde byl spolu s klenečským kaplanem Flastrem u pana hraběte Rudolfa Stadiona na návštěvě, když v dáli zaslechne jasné a veselé troubení. Takto vzrušeně rozmlouvali:

„Pán Bůh s námi,“ lekl se hned poštmistr. „To není nikdo jiný než Thurn-Taxiský furýr. Vyjel po půlnoci z Týna (Horšovský Týn) – ve dvě bude u nás a v šest tu máme panstvo – tři kočáry – šest párů koní – snídaně pro tucet lidí – jako bych ho už slyšel.“

„Snad to bude někdo jiný.“

„Ach ne – jen poslouchejte – sedí na kočárku a místo postiliona sám si troubí Thurn-Taxisovskou písničku:

„Koně, koně, koně,
sedlejte koně –
vraníky, broně –
generál postmistrů jede si pro ně.
Koně – koně – koně –
vraníky – broně!
Sám kniže Tuhrn-Taxis jede si pro ně.“

Poštmistr zpíval tu píseň tak, jak ji tajemný trubač v tmavé dáli troubil. „To je písnička, kterou znají dosud všichni staří poštmistři nejen v Rakousku, ale v celé německé říši a Nizozemsku – tam všude kníže Thurn-Taxis byl generálním poštmistrem a všecky pošty měl jako léno, dodnes, když jede, neplatí na silnicích mýto, ani na hranicích clo. Honzo, rychle jeď, ať už jsme doma!“

Kníže Thurn-Taxis s celým svým dvorem projížděl dvakrát v roce Klenčím ....

Tolik J. Š. Baar.


Význam dálkové poštovní cesty přes Klenčí pak upadá po r. 1861, kdy byla vybudována železnice Praha-Plzeň-Domažlice. Samotné Domažlice patřily poštou do Klenčí až do r. 1862.

Nicméně, poštovní historie zde napsala jednu významnou kapitolu. Stačí nalistovat ve slavné příručce starorakouských razítek První poštovní razítka uváděla KLENTSCH, později dvoujazyčná KLENEČ / KLENTSCH a konečně Klenčí pod Čerchovem.

Stará pošta v Klenčí pod Čerchovem


Autor: Jaroslav Tomandl | 21. 11. 2003

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223