Slabé a nečitelné průsvitky československých známek
U československých známek z období první republiky patří průsvitka a především její přesná poloha mezi klíčové určovací znaky, které mohou zásadně ovlivnit výsledné ocenění – rozdíl mezi běžnou polohou v hodnotě několika korun a vzácně se vyskytující orientací dosahující desítek až stovek tisíc korunVáš komentář
Servis článku











