Rozhovor s vedoucím KMF Blatná Václavem Špatným

Václav Špatný je již 27 let vedoucím KMF 52 - 03 Blatná. Je členem KM SČF, předsedou OKM SČF a tajemníkem KJ SČF. V ročnících 1980, 1985 a 1990 KMF Blatná pořádal oblastní výstavy mladých filatelistů. Právě s ním Vám dnes přinášíme rozhovor.

KMF 52-03 Blatná existuje od roku 1965, kdy vnikl jako součást DPM v Blatné. Prvním vedoucím byl pan Jaroslav Medlín. Již od počátku činnosti dosahovali členové KMF řady úspěchů doma i v zahraničí. Kroužek byl za svoji práci krajskou komisí mládeže trvale hodnocen mezi třemi nejlepšími. Nejúspěšnějším členem kroužku v té době byl Ivo Hořejší. Se svým exponátem Cesty do vesmíru se zúčastnil řady výstav a v roce 1975 s ním a Dr. Codrem byla natočena reportáž o kosmonautice pro vysílání Vlaštovka. Po smrti pana Medlína vedu kroužek až do současnosti s obdobnými výsledky. Kroužek se aktivně zapojoval do výstavní činnosti, filatelistické olympiády a plnění odznaků odborné zdatnosti. Po roce 1990 však činnost stagnuje, protože se výrazně změnil zájem mládeže o filatelii. Přesto i nadále kroužek pracuje a podle možností se zapojuje do mládežnických aktivit.

Na výstavě Mladá Příbram 2004 jste byl předsedou jury. Jaké máte čerstvé vzpomínky z této výstavy?

Protože je Příbram od Blatné "co by kamenem dohodil", rád ji navštěvuji, a to nejenom jako filatelista. Výstava Mladá Příbram 2004 byla pouze příjemným pokračováním předcházejících výstav. Je to vždy příležitost setkat se s řadou přátel a prohlédnout si výsledky snažení mladých filatelistů. Jako předseda jury jsem na výstavě strávil sice spoustu času, ale abych se jí mohl věnovat jako návštěvník, musel jsem ji navštívit ještě mimo práci jury a to jsem měl teprve čas si výstavu v klidu prohlédnout. Vzpomínek na výstavu je celá řada. Mohl bych začít vlastním prostředím Zámečku, kde dostaly notně zabrat nohy na schodech, přes setkání s lidmi kolem výstavy, vedoucími KMF a jejich svěřenci až po zajímavý nocleh ve starobylém penzionu Dlouhá pod schody na Svatou Horu.

Jaký exponát Vás osobně nejvíce zaujal?

Jednoznačně musím říct, že to bylo několik exponátů, které mne zaujaly na této výstavě. Každý z nich je něčím přínosný pro rozvoj filatelie a to nejenom mládežnické. Začnu exponátem Rakousko 1850 - 1918 Michala Musila z Jihlavy. Ten je příkladem toho, jak by měl mladý filatelista reagovat na hodnocení a připomínky jury. Michalovi se povedlo pro letošní rok exponát zásadně přepracovat. Klasicky zpracovaný a celkem nezajímavý specializovaný exponát doplnil především o zajímavé celistvosti a také o další speciality. Zároveň změnil prezentaci materiálu a najednou se objevil exponát, který zaujme nejenom jury, ale podle ohlasů i ostatní návštěvníky výstav. Přesto, že v nejbližší době přejde do kategorie dospělých, má naději při zachování nastoupené cesty na velmi solidní hodnocení i mezi dospělými. Další dva exponáty jsou zajímavé především zpracováním. V první řadě jde o známý exponát Jakuba Macouna ze Znojma Cenné nálepky APOST České pošty. Jakub zpracovává současný materiál ale takovým způsobem, že je návodem a učebnicí nejenom mladým filatelistům, ale i dospělým. Zároveň je exponát dokladem, že i současný a dost opomíjený materiál může při dobrém zpracování dostávat vysoká hodnocení. Podobně je tomu i u exponátu Tomáše Jíravy z Roudnice nad Labem Dopisnice České republiky 1993 - 2003. Opět se jedná o soudobý materiál, ale způsob zpracování přesně vystihuje současné požadavky na vystavovatele. Obdobně jako předcházející exponát i tento by mohl aspirovat na titul "učebnice současné filatelie". Poslední exponát, který budu jmenovat, mě zaujal námětem. Poštovní schránky Davida Skleničky z Kadaně jsou po delší době zcela novým námětem, který se podařilo zpracovat na velmi solidní úrovni a lze předpokládat, že dál bude zkvalitňován, protože vystavovatel i jeho vedoucí jsou dostatečně poučení o současné filatelii.

Co byste doporučil některým začínajícím mladým vystavovatelům, kteří se na Mladé Příbrami 2004 prezentovali a chtěli by své exponáty vylepšit pro možné a lepší ohodnocení?

Návod v podstatě dávají předcházející řádky. Kdybych je měl shrnout. Dobře hodnocený exponát předpokládá, že si vystavovatel vybere zajímavé a neotřelé téma, které zpracuje co nejlépe podle požadavků výstavního řádu. Jednoduše se to řekne, ale hůře plní. Proto je důležité i pozorně číst hodnocení jury a reagovat na připomínky. Protože nikdo není dokonalý, je jednou z cest i navázat spolupráci s vyspělými filatelisty v odborných sekcích SČF atp. Jedním příkladem může být opět výstava v Příbrami, kdy se na základě hodnocení exponátu Jana Fiedlera Druhy dopravy pošty vzduchem a jejich historie rozebíhá spolupráce s Dr. Helmem z Klatov, který je uznávaným odborníkem v oblasti aerofilatelie. Výsledkem by mělo být dobré hodnocení tohoto exponátu na výstavě v Brně, kam se Honza kvalifikoval. A tak by se dalo pokračovat dál. Na tomto místě bych ještě rád připomněl, že filatelista musí být nejenom poučený, ale také poučitelný.

Jaký je Váš názor na Mezinárodní soutěž mladých filatelistů? Můžeme očekávat úspěch českých mládežníků?

Začal bych druhou částí otázky. Protože za léta působení v mládežnické filatelii mám celkem přehled o vyspělosti našich mladých filatelistů, dovolím si tvrdit, že jejich znalosti a dovednosti jsou na takové úrovni, že by museli dosáhnout velmi dobrých výsledků. Jinou otázkou je ale kde. Mezinárodní soutěže pro mladé filatelisty se všeobecně nekonají. Pouze ojediněle se mladí filatelisté mohou představit na mezinárodní scéně společně s dospělými v rámci jejich družstev. I v komisi mládeže SČF jsme se pokoušeli zrealizovat mezinárodní soutěž mladých filatelistů jako návaznost na naši olympiádu, ale z mnoha příčin se celou akci nepodařilo zdárně dokončit. V rámci mezinárodních setkání mladých filatelistů se ale většinou nějaká společná soutěž koná. Obdobně tomu bylo i na setkání ve Svitavách.

Jste vedoucím aktivního KMF Blatná už skoro třicet let. Jak na tuto dobu vzpomínáte a které vzpomínky jsou ty nejhezčí?

Je to přece jenom už kousek života. K práci v KMF jsem přišel "jak slepý k houslím". Krátce před tím jsem se přehlásil do klubu filatelistů v Blatné a protože jsem měl jako kantor praxi v práci s dětmi, padla volba nového vedoucího po smrti pana Medlína na mne. Tou dobou jsem už byl metodikem krajské komise mládeže. Jako odchovanec kroužku mladých filatelistů v Prachaticích, kde jsem se vyučil opravdové filatelii u pana Pavlička, jsem mohl v praxi předávat dál, co jsem jako mládežník pochytil. Vzpomínek jsou spousty a tím nejlepším jsou asi rozzářené oči dětí, když se jim podařilo získat první medaili, dobré umístění v soutěžích i nový filatelistický materiál. Nenahraditelné jsou zážitky ze setkání s bývalými členy kroužku, kteří jsou dnes dávno dospělí a i když třeba filatelii nepropadli, rádi vzpomínají na čas prožitý v kroužku. Pro mne osobně jsou nezapomenutelná také setkání se všemi, kteří se práci s filatelistickým dorostem léta zabývají, protože to byli a jsou vždy v první řadě bezvadní lidé.

Kdy měl KMF Blatná nejvíce členů? Jak je na tom dnes a jak se Vám daří udržovat stabilní členskou základnu?

Členská základna se měnila v průběhu let stejně jako v ostatních kroužcích. Mezi roky 1980 - 1990 se počet aktivních mladých filatelistů pohyboval mezi třiceti až čtyřiceti. Tolik jich v současné době není v celém jihočeském kraji. Po roce 1990 se zájem mládeže začíná měnit a postupně počty klesají. V současnosti má kroužek do pěti aktivních členů. Základna tedy není stabilní, pokud nebudu za stabilitu považovat tak nízký počet. Zásadně využívám pouze klasický nábor nových členů kroužků, který provádí Dům dětí a mládeže v Blatné, pod kterým pořád pracujeme. Pro počet členů v KMF mám jednu zásadu. Pokud bude mít o filatelii zájem jeden mladý filatelista, budu se mu věnovat.

V ročnících 1980, 1985 a 1990 jste pořádali v Blatné oblastní výstavy mladých filatelistů. Plánujete něco podobného v brzké době obnovit ve stylu Mladé Příbrami?

Podmínky pro pořádání výstav se radikálně změnily. Nebudu nyní uvažovat o penězích, protože ty se v případě zájmu nakonec vždy seženou. Zásadní změnou pro pořádání výstav je počet vystavovatelů a jejich exponátů. Jestli jsem v době konání našich výstav byl schopen zajistit v kroužku přibližně deset exponátů, tak v současnosti v jihočeském kraji neexistuje ani jeden, který by snesl přísnější hodnocení. Letos se mi podařilo v Příbrami vystavit nový exponát z našeho kroužku a to bylo poprvé po čtyřech letech. Naposled byl vystaven exponát z našeho KMF právě v Příbrami v roce 2000. Tato čísla zároveň odpovídají možnostem jihočeského kraje. Úroveň vystavovatelského potenciálu v naší republice reprezentuje právě výstava v Příbrami, kde se na národní výstavě sešlo celkem 32 exponátů. Toto množství před deseti až dvaceti lety hravě zajistil jeden kraj. Z toho plyne i možnost pořádání další výstavy. Pro její realizaci chybí to nejpodstatnější - dostatek exponátů mladých filatelistů.

Co byste říkal na mezinárodní výstavu poštovních známek mladých filatelistů, která by se konala v ČR? Jste členem komise mládeže. Zaznívají tam takovéto odvážné nápady? Jsou realizovatelné? Dovedl bych si představit mezinárodní výstavu například Mladá Praha a co Vy?

Mezinárodní výstava mladých filatelistů v ČR je krásná představa, ale bohužel jenom představa. Kdo trochu sleduje přípravu výstav v minulých letech, dovede si představit, jaké problémy je provázejí. Dnes je nemožné, aby si SČF uspořádal mezinárodní výstavu sám bez výrazné pomoci České pošty. I tak je ale pořádání značným finančním problémem. Komise mládeže SČF samozřejmě nedisponuje takovými finančními prostředky, aby si mohla něco takového dovolit uspořádat. I do nejbližší budoucnosti nám nezbude nic jiného, než se účastnit mládežnickými exponáty na mezinárodních výstavách dospělých.

Ještě jste neztratil elán na vedení KMF, což je výborné, protože osobně znám několik starších vedoucích, kterým už na vedení KMF schází síla a chuť. Co byste jim vzkázal k povzbuzení? Je pravdou, že tímto způsobem nejvíce KMF zaniká a nový mladší vedoucí se objevují jen zřídka. Co se dá s tímto problémem udělat?

Nemohu říct, že mi občas potřebný elán nechybí. Pokud se totiž budu dívat na výsledky své práce, nezbývá mi nic jiného než značná skepse. Z pohledu dnešních ekonomických nároků je moje činnost vysoce neefektivní. Vynaložené úsilí ani zdaleka neodpovídá výsledkům. Za mého působení v KMF Blatná jsem pro filatelii odchoval celkem dva solidní aktivní filatelisty. To je výsledek opravdu "mizerný", protože kroužek za tu dobu navštěvovalo přibližně stokrát více členů. Z mého působení v KMF Prachatice jsem u filatelie na této úrovni zůstal sám. U práce v KMF mne ale drží moje zvláštní nátura - trvalá chuť předávat dětem vědomosti, které mohou dále v životě využívat. Ostatním vedoucím mohu jen vzkázat, že v životě nemohou poznat nic lepšího, než když jim pod rukama postupně zraje mladý člověk, potažmo filatelista. Při práci s dětmi zůstává člověk déle mladý. Hlavní příčinou zániku KMF není snad ani nechuť k práci, ale věk. Průměrný věk vedoucích kroužků mladých filatelistů je vysoce důchodový. Není právě výjimečný věk přes 80 let a padesátníci jsou považováni za mladíky. Na téma výběru nových mladých vedoucích byla vedena řada diskusí, ale bez výsledku. S mladými filatelisty a dětmi obecně buď chci dělat a nebo ne. To žádný příkaz nezmění. Co mládežnické filatelii částečně pomáhá, je trvalá propagace na veřejnosti, seznamování s výsledky práce na výstavách atd. Tady se totiž rodí zájem mládeže i dospělých a ten jediný může být hnací silou filatelie jako takové.

Na jakou výstavu mladých filatelistů máte nejhezčí vzpomínky? Jaká se Vám líbila organizačně a jaká co do kvality a zajímavosti exponátů?

Asi to bude trochu divné, ale rád vzpomínám na jednu raději blíže neurčenou výstavu, které jsem se účastnil jako juryman. Po příjezdu na místo konání výstavy jsem společně s dalšími členy jury našel téměř prázdný sál. Místo připravené výstavy na nás čekaly hromady výstavního materiálu. Společnými silami jsme výstavu postavili, po té jsme nainstalovali exponáty a po této vstupní rozcvičce jsem začali jurovat. To nejkrásnější v daném okamžiku byl fakt, že nikdo moc nenadával na organizátory a že udělal i to, co běžně k práci jury nepatří. O to více se kolektiv jurymanů semknul a vytvořily se nové, do té doby neexistují vztahy. Na opačné straně vzpomínek je organizace poslední mládežnické výstavy pořádané před několika lety v Jihlavě. Tam jsem zažil něco, na co se těžko zapomíná, protože organizace klapala na jedničku s hvězdičkou. Kvalitou exponátů mě překvapila letošní výstava ve Žďáru nad Sázavou. Nebyla sice výstavou mládežnickou, ale svým obsahem byla pro mě opravdu překvapením, protože jsme za posledních zhruba deset let neviděl pohromadě tolik nových a zajímavě pojatých exponátů, ve kterých se objevoval materiál, který člověk ani netušil, že může vidět na tomto typu výstav. To platí obecně pro exponáty mládeže i dospělých. Podle ústních sdělení se máme příští rok v Brně na co těšit.

Jakým způsobem se v KMF Blatná připravujete na Filatelistickou olympiádu?

Příprava na FO probíhá v kroužku klasickým způsobem. Od podzimních schůzek je téma olympiády postupně zařazováno do programu schůzek. Nejprve se snažím s dětmi v rámci normální činnosti najít takový způsob zpracování, který by je zajímal a byl pokud možno v něčem originální. Když společně vybereme přijatelné téma, hledáme způsob, jak téma olympiády vyjádřit filatelistickým materiálem. To vše ale ne jako samostatnou činnost, ale vždy jako součást běžné náplně schůzek. Olympiáda je pouze jedním z prostředků, jak poznávat taje filatelie. Při takové činnosti si dítě ani neuvědomí, že se připravuje na olympiádu. Ideálním výsledkem je získání potřebných filatelistických znalostí a dovedností a vytvoření základu pro budoucí exponát. Musím říct, že hlavně v poslední době se tento cíl daří plnit stále obtížněji.

Která finále filatelistické olympiády se Vám osobně nejvíce líbila co do organizačního programu?

Protože jsem se aktivně účastnil většiny finálových kol FO, mohu dost těžko vybírat konkrétní místo. Celkově ale raději vzpomínám na ta finále, ve kterých děti kromě soutěží měly možnost účasti na doprovodných programech, které pro ně byly určitou odměnou za celoroční práci v KMF. Sem patří hlavně celostátní kola FO, která byla vícedenní a každé bylo něčím specifické. Poslední dobou bývám zapojen přímo do práce spojené s průběhem finále FO, tak že mi ostatní část programu uniká.

Jak probíhají schůzky vašeho KMF. Čím se snažíte členy zaujmout?

Každá schůzka je rozdělena do několika částí. První je víceméně organizační. V ní musím vyřešit docházku, kontrolu úkolů a případné žádosti a problémy členů KMF. Po té následuje motivační část, ve které se děti seznamují s tématem schůzky. Následuje pokud možno krátká teoretická část, kterou vedu já. Po ní pokračuje hlavní část schůzky, která je zaměřena na praktické zvládnutí vybrané tématiky. Tady děti pracují samostatně, ve skupinách, mladší pod vedením starší členů KMF. Závěr praktické části většinou tvoří prověrka znalostí a dovedností soutěžní formou, ve které nejlepší získávají filatelistické odměny. Úplný závěr je volen volněji. Děti si mohou vyměnit materiál, zahrát hry atp. Já čas využívám k individuální práci s jednotlivci, stanovení úkolů pro domácí přípravu atp.


Myslíte si, že když teď mají mladí filatelisté svůj vlastní časopis "Mladý sběratel", může se jejich zájem o filatelii výrazně posílit? Je pravdou, že těch deset let, co tu scházel Mladý filatelista, asi nedoženeme, ale pokoušíme se na to alespoň navázat.

Přijatelný a dostupný časopis pro mladé filatelisty chybí. Jsem přesvědčen, že kvalitní časopis může mladým filatelistů pomoci. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že nám chybí dostatek kvalitních autorů, kteří jsou schopni náplň takového časopisu vytvořit. Není jednoduché psát pro děti tak, aby obsah byl srozumitelný, poučný a zároveň zajímavý. Přes to, že se mládežnickou filatelií zabývám tolik let, nejsem schopen jednoznačně říct, co všechno by měl takový časopis obsahovat a jak by to mělo být prezentováno. Vážím si každé snahy dělat něco pro mladé filatelisty, a znovu podotýkám, že to je velmi obtížné. Co však můžu říct s určitostí je fakt, že ke kvalitnímu časopisu si mladý filatelista cestu najde.

Je něco, co byste mladým čtenářům rád vzkázal?

Aby díky filatelii získali co nejvíce znalostí a zkušeností potřebných pro život, hodně opravdových přátel, a aby tento časopis byl opravdu časopisem o mladých a pro mladé sběratele.



Děkuji Vám za rozhovor a těším se na naši spolupráci nad stránkami Mladého sběratele. Uvítáme Vaše dodané příspěvky a informace kolem mládežnické filatelie.

Autor: Zdeněk Jindra | 6. 9. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223