Rozhovor s Jiřím Bártou – nejen o filatelii

Jiří Bárta je aktivní filatelista z Nového Města nad Metují. V tomto městě se dlouhodobě věnuje organizované filatelii, ale i dalším zajímavým koníčkům.


Řekněte čtenářům něco více o sobě do začátku našeho rozhovoru.

Zdravím všechny čtenáře, které zajímá filatelie a život s ní. Nejtěžší je vylézt z anonymity…je mně 66 roků a pocházím z Úpice – Sychrova. Pro nás Sychrováky to je kultovní záležitost, žije tam i můj bratr se sestrou a já jsem tam absolvoval základní školu a přešel jsem do učení v Novém Městě nad Metují do Stavostroje a už jsem v N. Městě zůstal a žiju dodnes. Po změně režimu jsem byl reportážní fotograf na volné noze (www.fotobarta.cz) a navíc jsem pomáhal bratrovi s rozvojem firmy Pavel Bárta BP Lumen na jízdní kola a náhradní díly. Dodnes, i když jsem už v důchodu, mu pomáhám s celními papíry při dovozech zboží atd…v roce 2006 jsem si založil vlastní firmu na opravy jízdních kol a jejich prodej, docela se začalo dařit a v tu chvíli jsem nevěděl co dřív a aby toho nebylo málo, tak paní byla v tu dobu nezaměstnaná a potřebovala vydělávat na důchod, tak jsme ji založili firmu na prodej krmení pro zvířátka a další pomůcky k výcviku psů a funguje docela dobře. Vybudovali jsme prodejnu v rodinném domě a dodnes děláme radost nejen cyklistům, ale i zvířátkům.

Čemu všemu se věnujete a co jsou Vaše největší hobby koníčky?

Jak jde život, tak přicházejí a odcházejí různé aktivity v životě člověka…byl jsem cyklista a jezdil závodně od základky za Úpici, když jsem tam byl, pak tady u nás v N.Městě, a když člověk stárne a výkonnost šla pryč, tak jsem se pustil do stolního tenisu a nakonec do tenisu…tyto dva sporty hraju dodnes. A aby toho v této mimopracovní aktivitě nebylo málo, tak jsme se pustili do kynologie. Máme tři psy, dvě holky Německého ovčáka a menšího křížence teriéra a všechny se snažíme cvičit a docela to jde, jsou poslušní k našemu obrazu… to jen tak na doplnění aktivit.

Jaké byly Vaše filatelistické začátky?

A teď konečně filatelie..moje začátky sahají až k základní škole na Lánech v Úpici…začal jsem sbírat asi tak v šesté třídě základky a docela mě to chytlo.. můj první poradce ve filatelii byl Jirka Rejsku ze Sychrova, kterej byl o pár roků starší a už tomu trochu rozuměl….tak jsme sbírali a měnili…to byla filatelie, až jsem vzal všechny známky do klubu v Úpici a tam došlo k tomu, že většinu sbírky rozebrali starý filatelisti a ani se neměli k nějaké výměně nebo zaplacení…bylo to pro mě velký zklamání, když jsem o většinu sbírky přišel..no to se toho v té době dělo daleko víc špatného na poli filatelie…mladí filatelisté neměli nárok na vázané hodnoty novinek, takže série neúplné, na světové výstavě v roce 1962 nám byl odepřen aršík zvaný „Prádlo“…prostě pražáci usoudili, že na něj nemáme nárok a bylo…byl prodáván na platnou vstupenku a tu mně zabavili strejci ve stánku s tímto aršíkem a nevybíravě mně vyhnali pryč…tak jsem na nějakou dobu na filatelii zanevřel, nesnáším nespravedlnost. Znovu jsem začal někdy kolem roku 1972 po vojně. Jenže to bylo jen sbírání známek a ne filatelie…

Měl jste nějakého filatelistického učitele?

…na to došlo až později, když jsem potkal Mirka Vavrouše.. to byl tahoun novoměstské filatelie, vedl kroužek mladých filatelistů, znal se dobře s tvůrcem našich známek panem Herčíkem, pořádal tady u nás v N.Městě výstavy a zatáhl mně do celkového dění ve filatelii. Ukecal mě, abych šel k němu do výboru klubu 05-96 a pomohl mu. Byl jsem docela zapálenej do filatelie, tak jsem kývnul, i když toho času moc nazbyt nebylo. Měl jsem oddíl cyklistů a to zabralo dost času. Ale vzhledem k tomu, že mě zasvěcoval do filatelie, předvedl mně Hradčany, první naše známky od Muchy, a já začal sbírat deskové vady a docela se dařilo. Pak se nabalili na filatelii další kamarádi, jako Ivan Rejzek, který přebral na dlouhou dobu agendu novinkáře od pana Rydla, až do svého úmrtí a další jako Láďa Kárník, Vojta Lipský, Radek Kosek..atd. Staří filatelisté, kteří pamatovali ještě filatelii, odešli do filatelistického nebe a přišli noví, jako byl třeba Zdeněk Jindra, dnešní majitel www.infofila.cz. Klub filatelistů tady v N.Městě funguje bez přerušení už od roku 1923, ale pamětníci nezanechali podrobnosti o dění…takže? Mimo jiné jsem dělal předsedu klubu asi od roku 1992 do roku 2013, kdy jsem vedení klubu předal mladšímu kolegovi ing. Zelenému…

Co všechno tedy sbíráte a jak budujete svou sbírku?

Od roku 1982 sbírám Československé známky čisté…odebírám novinky a někdy mám dojem, že nás vydavatel známek chce zruinovat, co vymýšlej za známky. Nominální hodnota roste rok od roku, ve výstavních letech se nominál zdvojnásobuje…ach jo.

To jen tak na okraj…přemýšlel jsem co dál, v těch osmdesátých letech… tak jsem se rozhodl, že se pustím do Švédska a začal jsem budovat. Dodnes mám radost z každé nové známky, která se mně ve sbírce objeví. Každá známková země vydává tolik známek, že to není možné obsáhnout najednou a navíc není jasné, kde je sehnat. V našich končinách jsme byli trochu omezeni finančně a podle toho to vypadalo. Dnes je malinko jiná situace a finanční možnosti jsou trochu lepší, hlavně když se daří firmě. K tomu Švédsku jsem začal doplňovat ČSR I a ČSSR II od roku 1945, ale to jen když nemám jiné nabídky. Švédsko má dodnes přednost. K rozšíření sbírky jsem začal nakupovat známky Memel… to je přístav Klajpeda v Litvě pod Německou a Francouzskou správou v letech 1920-1923…německé a hlavně Francouzské známky s přetiskem Memel. Nějak mně to chytlo a docela se daří nakupovat. Samozřejmě sbírám i Slovensko, jako patriot Československa. Taky mám základy sbírky Maďarska, Německa, Francie, Anglie….nejnovější moje aktivita jsou Faerské ostrovy. Známky tohoto ostrova pod Norskou patronací se mě užasně líbí. Potřeboval bych tiskárnu na peníze…asi. Sehnal jsem kontak na prodejce, který nabízí podle Michlu €uro za 12-15 Kč. Bral bych to, ale za polovičku…€uro tak za sedm Kč,-. Jenže to nejhlavnější mně teprve čeká… koupil jsem katalog Michel sever 2014, kde jsou obsaženy obě známkové země, která mně zajímají. Memel je v katalogu Německa a ten mám z roku 2005, přece jen nový stojí asi 1200,- Kč a lituju ty prachy za něj zatím dát. Jenže jedno rčení říká, že rubáš nemá kapsy a máme užívat dokud žijeme…proto si dělám radost a objednal jsem si na Infofile Signoskop T1 na průsvitky..těch známek co by za ty prachy bylo, ale zase na druhou stranu se ty peníze můžou vrátit překontrolováním průsvitek známek, které mám a musím roztřídit. V další etapě mého života přemýšlím o zakoupení elektronického zoubkoměru…třeba to dopadne a pak budu filatelista profesionál…teda možná. V loňském roce jsem vyzkoušel internetovou burzu „Aukce Burda“, zadařilo se mně koupit z domova dvě položky a to Košický aršík a z první republiky známku hradčan s hodnotou 1000 hal modrofialovou za 750,-Kč zkoušená p. Stupkou. Nevěřil jsem tomu, že se to povede, že pražáci nechaj venkovana kupovat známky v aukci….povedlo se. Je to zajímavá zkušenost, když sledujete jak lítaj desetitisíce jako příhozy…to vše je vidět na monitoru, jak se střídaj čísla.

Z jakého filatelistického přírůstku jste měl největší radost?

Já mám radost z každého přírůstku do sbírky…ze známky, kterou nemám se raduji, protože jsem ji neměl a už ji mám. A vůbec největší radost mám, když si můžu v klidu sednout za stůl ke známkám a rovnat je, probírat se jimi, oceňovat, prostě dýchat tu filatelistickou atmosféru. V současné době mám celou místnost uspořádanou jen pro známky a v pohodě tu filatelii prožívám…prostě a krátce si užívám…

Prozraďte čtenářům něco o historii KF Nové Město nad Metují?

…historie KF 05-96 v Novém Městě nad Metují…to je trochu záhada i pro mě. Za minulého režimu tady byly docela divné poměry. Pamětníci, jako byl pan Šípek, se prostě zasekli a nikomu nedali paměti, které jim byly svěřeny a dodnes nevíme, kde jsou. Takže časová osa od začátku vzniku, to je od toho roku 1923…asi tak…až do let sedmdesátých je tak trochu skryto. Pan profesor Prostředník, zvaný čtvereček, už nefunguje a dlouho o něm nikdo neslyšel, Pavel Drašnarů je bohužel také ve filatelistickém nebi, nebo starý pan Král, správce kolování, taky už není mezi námi… sbírku sice převzal jeho syn a pokračuje, ale je taky rozladěný, co že se to děje, členské příspěvky rostou rok od roku, nominální hodnoty známek stále stoupají… a tak bych mohl pokračovat ve výčtu. Teď pokračuje generace, která absolvovala v šedesátých letech základní školy, ale mám obavy, že touto generací filatelie v Novém Městě skončí… teda to je jen můj názor, třeba to bude jinak.

Jaké výstavy známek se v Novém Městě nad Metují pořádaly?

Výstavy známek v Novém Městě se pořádaly ve většině případů oblastní mládežnické a byly docela dobře osazené, exponáty byly na úrovni, většina výstav byla mládežníků, ale skladby těch exponátů hovořili o tom, že je sestavoval někdo hooodně zkušený a tak nějak jako všechno v té době se jevilo jako podvod, ale co se dalo dělat, exponát byl přihlášený na vnuka a tak bylo vymalováno… Míra Vavrouš taky přišel na nápad dělat burzy známek, zrealizovali jsme ho a několik burz udělali… měly docela úspěch… jezdili sem i pražáci, dnešní obchodníci, jako byl pan Beneš a spol…

Koho považujete za tahouna organizované filatelie v Novém Městě nad Metují a na koho máte nejkrásnější vzpomínky?

To je docela těžká otázka…asi na Ivana Rejzka, který byl můj kámoš a novinkář…na Pavla Drašnara, který byl tahoun pro první republiku… s obouma jsme denně probírali filatelii, Pavel Drašnaru měl spoustu známých po celé ČR a tak občas přivezl nějaké známky první republiky a měli jsme možnost zakoupit za docela rozumné ceny dobré známky…jenže v té době nebyly zase peníze podle potřeby, takže jich spousta utekla. Dneska žádný větší tahoun v Novém Městě není…docela funguje Láďa Kárník, který jezdí po burzách atd… a novinkář Jindra Lorenc z podnáměstí.

Organizovaná filatelie se potýká s problémem úbytku jejích členů. Máte nějakou představu, či nápad jak řešit tuto situaci?

No já mám dojem, že filatelie vymře s naším odchodem. Myslím si, že by každý filatelista měl vychovat svého následníka, protože ta struktura dětských kroužků je asi v nenávratnu. Těch sbírek, které vybudujeme, bude jednou škoda, protože naši pozůstalí o tom nebudou vědět zhola nic, i když jsou s námi dennodenně, ale nezájem o filatelii ji ukončí… a největší problém budou ceny novinek a výmysly, které vydavatel známek vymýšlí. Navíc asi chybí prodej známek pro filatelisty v papírnictví, jako to bylo dřív, obálka za 5,- Kč, patnáct různých a podobně…

Jaké máte plány do budoucna a chcete něco vzkázat našim čtenářům?

Plánů do budoucna by bylo dost, jen musím koukat abych nějakej ten rok ještě vydržel ve zdraví…jak říkám… jsme na řadě…vrstevníci odcházej, takže…? Ještě bych chtěl trochu zvelebit sbírku, mám v plánu se pustit do Ruska, doplňovat samozřejmě Švédsko, Francii, Maďarsko Anglii, možná i Německo a pokud to zdraví dovolí, věnovat se pejskům kvůli pohybu. Čtenářům bych vzkázal: „Věnujte se dětem a vnukům a učte je filatelii, nelitujte nějaké známky a založte jim sbírku, aby měl kdo dědit, vdovy sbírku většinou prodají za pár korun, protože tomu nerozuměj…filatelie je koníček až do konce života, kdo jí jednou propadne a filatelie ho popadne, tak je filatelista…

„Sbírejte známky – jsou zdravé“ …

Děkujeme za rozhovor a vyslovujeme mnohé díky a podporu při další práci.

Za redakci Infofila.cz - Zdeněk Jindra