Rozhovor s Jaromírem Petříkem o známkových zemích

Rozhovor s Jaromírem Petříkem o známkových zemích


Zdeněk Jinda (ZJ): Do začátku nám řekni něco o sobě a svém filatelistickém mládí.

Jaromír Petřík (JP): Narodil jsem se v roce 1956 v Boskovicích na Moravě. Už jako malému dítěti se mi hrozně líbily známky na dopisech a pohlednicích. Známky jsem začal sbírat již v první třídě na tehdejší ZDŠ, tedy v 7 letech. Starší spolužáci měli známky i z jiných zemí a ty mi doslova učarovaly. Začal jsem se pídit, co je to za státy a které země vlastně vydávají poštovní známky. Celé svoje dětství až přibližně do 15 let jsem se snažil nashromáždit co nejvíce známkových území. Musíme si ale uvědomit, že to bylo v době, kdy ještě neexistoval žádný Filatelistický atlas známkových zemí. Ten byl poprvé vydán až v roce 1971. Také přístup k zahraničním zdrojům byl velmi omezen. K sehnání byly hlavně známky SSSR, NDR, Polsko, Maďarsko, Kuba, tedy socialistické státy. Do roku 1970 jsem se dostal na pouhých 123 známkových zemí. Dnes by se mi s tím vysmál i začínající sběratel. Ale byla to i finanční otázka. Balíček známek stál tehdy 15-25,-Kč a pro mne to byly "velké peníze". Cizokrajné jsem dostával hlavně jako dárky k vánocům nebo k narozeninám.


ZJ: Jakým způsobem a kdo tě přivedl ke sbírání známkových zemí?

JP: Částečně jsem již na tuto otázku odpověděl v prvním dotazu. Známky mne tak uhranuly, že jsem sám spíše podněcoval ostatní spolužáky ke sbírání známek. Pokud si vzpomínám, tak v šedesátých letech sbírala známky snad třetina třídy. Co se týká známkových zemí, vzpomínám si, že podobně zaměřen byl ještě jeden spolužák a spolu jsme soupeřili, kdo má jakou novinku. Vím, že tehdy spolužák měl Kenyu, já zase přetisk SABAH na Severním Borneu. Ani jeden jsme "svoji raritu" nechtěli vyměnit.


ZJ: Co tě na sbírání známkových zemí přitahuje?

JP: Co mne na sbírání známkových zemí přitahuje? To snad nejlépe vystihuje věta, že chci vlastnit "kousek pestrobarevného papíru" z každého koutu světa od vydání první známky a tedy i známkové země Velké Británie v roce 1840, že se nespokojím pouze ze současnými známkovými zeměmi, ale chci mít zastoupeny všechny, které se od roku 1840 dají charakterizovat jako známkové země.


ZJ: Které známkové země bys chtěl ještě sehnat?

JP: Zemí, které bych chtěl ještě sehnat, je celá řada. Pokud bych se držel Filatelistického atlasu známkových zemí od B. Hlinky a L. Muchy (FAZZu), tak až na známky Scinde a Basilej mám sbírku kompletní. Staroindické Scinde mám zatím zastoupeno padělky a Basilej replikou.

Problém zde není v jejich vzácnosti (obě ZZ se dají běžně koupit na zahraniční aukci), ale v ceně. Nejlevnější Scinde má katalog 800 anglických liber a Basilej 11.000 Euro.

Rozhovor s Jaromírem Petříkem o známkových zemích Rozhovor s Jaromírem Petříkem o známkových zemích

Rozhovor s Jaromírem Petříkem o známkových zemích


Země, které bych chtěl hlavně sehnat, tak dokončit japonské okupace II. Světové války, staroindickou Shahpuru, Entre Rios, některé peruánské a kolumbijské lokály.


ZJ: Je to drahý koníček sbírat známkové země?

JP: Pokud chcete mít špičkovou sbírku, tak je to samozřejmě otázkou peněz, jak jsem již uvedl příklady Scinde a Basileje. Problémem je, že tyto známky nepatří mezi vzácné známkové země, protože se dají sehnat. Skutečně vzácné jsou ZZ jako Mosquitské pobřeží 1890 v Nicaragui, středoasijská Buchara 1924 a Chorezm 1921. Tyto známky mají nízkou katalogovou hodnotu, ale pokud sahá moje paměť, ještě nikdy jsem na ně nenarazil v žádné zahraniční aukci a chybí většinou i špičkovým sběratelům.

Rozhovor s Jaromírem Petříkem o známkových zemích

Rozhovor s Jaromírem Petříkem o známkových zemích

Rozhovor s Jaromírem Petříkem o známkových zemích



ZJ: Řekni čtenářům něco o sekci GEOPHILA.

JP: GEOPHILA je občanské sdružení jehož členy jsou filatelisté sbírající známkové země. Vydává svůj Zpravodaj, pořádá výměnné schůzky i aukce známkových zemí a podílela se na vydání aktualizovaných Filatelistických atlasů jednotlivých světadílů. Je to velmi náročné a rozsáhlé dílo zpracované na vysoké odborné úrovni, které daleko přesněji definuje pojem známková země než FAZZ a je doplněna fotografiemi známek i celistvostí a jednotlivé státy jsou zpracovány dle politického vývoje.


ZJ: Určitě jsi spousty zemí i sám procestoval, je to tak? Vyhledával jsi v nich i známky dané země?

JP: Procestoval jsem některé země Evropy, Afriky, Asie. Hledat v nich specializované filatelistické obchody je dost obtížné, protože jsem tam jel většinou na dovolenou k moři. Zajímavější zemí byl Severní Kypr, v Tunisku jsem úplnou náhodou v jednom obchůdku objevil obálku se staroitalskými známkami Říma a Církevního státu.


ZJ: Tvé internetové stránky http://www.znamkovezeme.wz.cz/ jsou mezi sběrateli zz oblíbené, jakým způsobem vznikaly? A co je jejich cílem?

JP: Vznik internetových stránek www.znamkovezeme.wz.cz se dá zařadit na listopad 2004. Problém je, že sám se příliš nevyznám v tvorbě www stránek a tak mi vydatně pomohl můj syn. Od začátku byla mým cílem propagace známkových zemí populární formou, srozumitelnou i pro nefilatelisty. Také se tam zabývám i padělateli a padělatelstvím, protože tato "pohroma" pro poctivé filatelisty je stále veliká. Nemusíme chodit daleko. Stále je u nás aktuální aféra s padělanými obálkami, do které byli zapleteni špičkoví filatelisté i svazoví znalci, což je z morálního hlediska pro filatelisty doslova katastrofa. Ještě horší je, že tato aféra "vyšuměla" do ztracena.

Mým velkým cílem je získat pro filatelii co nejvíce mladých lidí, protože filatelie má člověku opravdu co dát. Musí neustále studovat a vzdělávat se, protože bez znalosti "věci" to prostě nejde. Lepší než sedět u počítačových her nebo u televize je rozhodně poznávat daleké kraje prostřednictvím "barevných papírků".


ZJ: Publikuješ i velice zajímavé články na Infofila.cz v Českém a Mladém sběrateli a ve Filatelistických novinách, za což ti patří díky. Baví tě psaní o filatelii?

JP: Psaní článků mne velmi baví a je pro mne určitou relaxací. Mám náročné povolání, protože řídím strojírenskou firmu a vyrábíme široký sortiment strojírenských výrobků a součástek. Jako majitel firmy si mohu sám určit pracovní dobu, volno atd… ale za předpokladu, že všechno "klape". Což ve většině případů znamená více než běžných 8 hodin pracovní doby. Když sednu večer k Internetu, zkontroluji návštěvnost stránek, odpovím na dopisy a dotazy, tak cítím i velkou spokojenost, že dělám něco užitečného i pro ostatní. Protože jsem finančně nezávislý na filatelii, tak to všechno dělám zdarma a mám skutečně dobrý pocit, když alespoň radami mohu pomoci začínajícím filatelistům sbírající známkové země.


ZJ: Děkuji za rozhovor.

Autor: Zdeněk Jindra | 16. 5. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223