Rozhovor s editorem zpravodaje SSČSZ SČF Josefem Froncem

Zpravodaj Společnosti sběratelů československých známek Svazu českých filatelistů prošel v posledních letech výraznou změnou. Ujal se ho nový editor Josef Fronc, se kterým vám dnes přinášíme rozhovor. Tento nadšený filatelista z tohoto zpravodaje udělal velice zajímavý odborný časopis.

Rozhovor s editorem zpravodaje SSČSZ SČF  Josefem Froncem
Josef Fronc


Řekni nám něco o sobě a stručně o tvém filatelistickém životopisu. Kdo tě k filatelii přivedl?

Jmenuji se Josef Fronc, narodil jsem se 20. 3. 1962. Ke známkám mne přivedl můj strýc, když mi bylo šest let. Učarovalo mi odlepování známek z obálek a jejich řazení do sérií. Jako kluk jsem sbíral známky odkud se dalo a sbíral jsem naprosto všechno. Nejprve jsem známky řadil podle námětu, československým známkám jsem nepřikládal zvláštní význam.
Na Vánoce 1968 jsem pod stromečkem našel své první album a známky s námětem "Umění na známkách" a také první katalog československých známek vydaný Pofisem. Vážnému sbírání jsem se začal věnovat později a zůstal jsem věrný našim známkám. Sbírám období 1945 do současnosti + Slovensko a propadl jsem DV a DO.
Ze svého soukromí uvádím, že bydlím v Kralupech nad Vltavou, jsem ženatý a mám dvě děti. Pracuji jako obchodní zástupce a většinu času trávím na služebních cestách v regionu Středních a Severních Čech. Díky tomuto úzce spolupracuji se skupinou sběratelů, kteří se specializují na data tisku, neboť jsem schopen navštívit většinu poštovních úřadů v daném regionu. Jsem osobně zastáncem názoru, co objevím – to zveřejním ostatním. Byl bych velice rád, aby tento názor zastávala většina čtenářů Zpravodaje SSČSZ SČF a byli tak nápomocni při vzniku jednotlivých čísel, aby se Zpravodaj nestal jen výčtem deskových vad nově vydávaných známek.

Když jsi převzal zpravodaj SSČSZ SČF, bylo to dozajista náročné vytvořit z něho takto kvalitní časopis. Co práce tě to stálo a kolik času tomu bez nároku na odměnu věnuješ?

Na úvod by bylo vhodné sdělit čtenářům, že náš Zpravodaj redigoval v posledních letech zručný filatelista a úspěšný organizátor Zdeněk Šťástka do doby, než nastoupil do nemocnice k provedení nějakého zákroku. To bylo na podzim 2002. Nikdo tehdy netušil, že se dostaví komplikace, a že se Zdeněk z nemocnice již nevrátí. Ta smutná zpráva o jeho odchodu zaskočila všechny členy tehdejšího výkonného výboru Společnosti a postavila je před úkol, pokračovat ve vydávání Zpravodaje. Vím, že Zpravodaj 3-4/02 dali dohromady členové VV, jedničku 03 Pavel Švejnar a dvojku 03 Jarda Konečný. Já v této době o ničem nevěděl, protože jako člen Společnosti odebírající Zpravodaj jsem zrovna v této době řešil, proč mi Zpravodaje přestaly chodit. Telefonoval jsem tehdy několika členům VV a teprve od Šťástků jsem se po telefonu dozvěděl, že Zdeněk zemřel. Snažil jsem se proto zjistit nějaké informace od ostatních. Také jsem shodou okolností v této době onemocněl a měl tedy více času na svého koníčka. Poslal jsem několik postřehů a námětů na článek panu Pittermannovi a ten usoudil, že bych mohl se Zpravodajem pomoci. Byl jsem na jaře 2003 pozván na schůzku VV a kooptován za člena s tím, že pomohu Jardovi Konečnému se Zpravodajem 2/03. To se také stalo. Již v tomto čísle jsem publikoval některé články a současně byla zveřejněna informace o nové chystané koncepci a vložena návratka, která měla zajistit zpětnou vazbu od členské základny. To už jsem věděl, že další Zpravodaj bude v mé režii. Teprve nyní mohu tedy odpovědět na Tvoji otázku. Kdo Zpravodaj 2/03 četl, usoudí, že byl skoro zbytečně připraven jako dvojčíslo, což způsobilo, že pro další „mé“ číslo nezbylo v redakci nic, co by se dalo použít. Navíc začaly prázdniny a tedy doba dovolených. Nezbylo nakonec nic jiného, než skoro celé číslo 3/03 zpracovat z vlastních příspěvků. Výhodou tohoto čísla byla změna tiskárny. Všichni ve VV věděli, že stávající stav s kopírováním a množením na SČF je nevyhovující především v přílohách, které se odvolávaly na obrázky, které měly ukázat nějaké odchylky. Reprodukční technika nevhodná pro tato vyobrazení dávala za pravdu všem těm, kteří ji právem kritizovali. Především zásluhou člena VV, Pavla Pittermanna, mohlo nové číslo vyjít již s barevnou obálkou a v kvalitě ofsetového tisku. Přesto mi to dalo zabrat a nelžu, když prozradím, že jsem tomu věnoval každý večer několik hodin. Příspěvky jsem musel přepsat do počítače, doplnit o obrázky a umístit na stránky tak, aby bylo vše čitelné a úhledné. Takto připravené stránky bylo třeba vytisknout na pauzák a to stranově převráceně, aby se informace nechaly překopírovat na kovolisty ofsetového stroje. To zabralo dalších několik hodin přímo v tiskárně. Zde bylo již pozdě na odstranění pravopisných chyb, kterých stále s postupem času a postupného vyzrávání ubývá. Neměl jsem totiž s redakční prací žádné zkušenosti. Vše se v amatérských podmínkách v rámci aplikací programu Office vyvíjí tak, aby s předtiskovou přípravou bylo stále méně práce. Každý člověk z branže ví, že Office není vhodný software, ale peníze na profesionální software nejsou a nebudou. O to více uznání si prý zasloužím. Já jen dodám, že mně to baví a těší mě, když se od čtenářů dozvím, že se jim Zpravodaj líbí. Dnes, po dvou letech přiznávám, že především zásluhou autorů článků je Zpravodaj po obsahové úrovni takový, jaký je, mojí zásluhou vypadá tak, jak vypadá, ovšem neúprosná ekonomika nám šlape na paty a my se budeme v závěru roku zabývat tím, jak dál. Finanční situace Společnosti není příznivá, takže brzy uvidíme, co s tím.

Píšeš rád o filatelii?

Víš, filatelie je velice „košatý strom“ a já se věnuji jen omezené oblasti. Zajímám se o poštovní známky Československa, Slovenska a Česka a to ještě z pohledu jejich výroby. Dále mne zajímá známková tvorba jako taková, tedy výtvarníci, kteří se známkové tvorbě věnují. Proto jsem rád, že se na stránky Zpravodaje vejdou i články o těchto umělcích a takové píšu rád. Jsem také rád, když mohu na stránky Zpravodaje zařadit i podobné články ostatních autorů.

Zpravodaj společnosti SSČSZ SČF má finanční potíže. Jakým způsobem by se mu dalo pomoci a kam se mohou případní noví zájemci o členství ve Společnosti obrátit?

Jak jsem již naznačil, všechno se v tržní ekonomice odvíjí od peněz, tedy od poptávky a nabídky. My jsme před lety vsadili na kvalitu a to něco stojí. Finanční rezerva, kterou naše Společnost měla, byla vyčerpána během roku. Zvýšili jsme loni členský příspěvek, abychom pokryli náklady za kvalitní tisk (změnili jsme dokonce i tiskárnu, což za stejné finanční prostředky přineslo další kvalitativní ukazatele a větší počet stránek), čáru přes rozpočet nám udělala Česká pošta, která zvýšila poplatky za své služby. Z 12,- korun za odeslání Zpravodaje musíme hradit 15,- korun, to při čtyřech číslech ročně a 270 tuzemských členech činí 3240,- Kč, se kterými jsme nepočítali. Nechceme dále zvyšovat členský příspěvek, chceme jít cestou osvěty a propagace, abychom získali více tuzemských čtenářů a dostali se alespoň na 350 členů z ČR. A jak by se dalo pomoci? Určitě by pomohlo, kdyby Česká pošta pro filatelisty, kteří kupují známky a při tom od pošty nečerpají žádné služby, učinila výjimku a poštovné by hradila za nás. Pro poštu by to byla ztráta zanedbatelná, pro nás úspora značná. Protože jsem realista a vím, že pošta žádnou výjimku neudělá a vedení SČF ani žádnou požadovat nebude, dalo by se pomoci ještě dalšími dvěma způsoby. Ten optimální je získat nové členy, o což se po prázdninách pokusíme ve spolupráci s obchodníky se známkami. Ten druhý je získat sponzorský dar, ale to je záležitost dočasná, nesystémová. Proto uvítám, když si Zpravodaj předplatí noví zájemci. Učinit tak mohou podáním přihlášky u tajemníka Společnosti, Pavla Martínka na adrese Brdičkova 1910, 155 00 Praha 5 nebo na stránkách Infofily (www.infofila.cz), kde je přihláška ke stažení, ale také on-line k vyplnění.

Jak to vypadá s vydáváním nové odborné literatury SSČSZ SČF? Chystají se některé tituly jak tištěné tak digitálně zpracované?

Zasvěcení filatelisté vědí, že naše Společnost je nositelem té odborné literatury, mající vztah k československé a české známce. Po prvním dílu monografické publikace „Ocelotisk z plochých desek“ máme připravený díl druhý, obsahující studie známek tištěné touto technikou až do roku 1960. V současné době se dokončují nezbytné právnické úkony a já věřím, že do Vánoc bude kniha na „pultě“. V oblasti digitálně zpracované literatury připravuji vydat starší čísla Zpravodajů naší Společnosti a byl bych velice rád, kdyby se našla kapacita na přepracované a doplněné vydání Filatelistické terminologie. Je také naším posláním začít pracovat na rukopisech monografií známek „druhého Československa“, ale vše bude záviset na SČF a majiteli práv Pofisu.

Co se dá očekávat od nové SOL SČF (společnosti pro odbornou literaturu). Určitě jsi se zúčastnil většiny setkání. Mohl bys čtenářům prozradit něco zajímavého z dění v SOL a svůj názor na užitečnost této společnosti?

Ti, kteří sledují aktuální události našeho filatelistického svazu, vědí, co je posláním nové SOL a mohou se vše podstatné dozvědět nejen ze stránek časopisu Filatelie, ale také z internetových stránek SČF, které jsou součástí portálu Japhila. Zúčastnil jsem se ustavující valné hromady, na které jsem byl zvolen revizorem této společnosti, druhého setkání v Poštovním muzeu jsem se z rodinných důvodů zúčastnit nemohl. Přestože se jedná o společnost „mladou“, jedním z jejích užitečných poslání bude odborná pomoc všem, kteří redigují zpravodaje odborných společností při SČF. Setkání, na kterém se o problémech s vydáváním zpravodajů bude řešit, se uskuteční 1. října 2005. Tímto zvu všechny autory a vydavatele filatelistických publikací na setkání.

Jak se ti líbila výstava BRNO 2005?

Na výstavě jsem strávil jen dva dny a proto jsem neměl možnost prohlédnout si všechny exponáty. Přesto se domnívám, že jsem viděl vše podstatné a mohu tedy klidně spát. Sám jsem o svých dojmech z výstavy napsal článek, který vyjde v srpnu ve Zpravodaji a dal jsem ho k dispozici také SČF pro jeho Informace. Nevím, zda ho použijí, neboť jsem článek doplnil řadou zajímavých fotografií, které se jim špatně reprodukují. Přesto se krátce zmíním o tom, co na mě udělalo největší dojem. Pochvalu si zaslouží především celý organizační výbor, který zvládnul výstavu velmi dobře. Zásluhu na všem mají také filatelisté z brněnského klubu Alfonse Muchy. Výstava obsahovala všechno, co se od ní dalo očekávat. Pozvané exponáty, vzácné rarity, zajímavou expozici Poštovního muzea, ale v neposlední řadě kvalitní soutěžní exponáty v různých třídách. Se svým bohatým programem přispěla také tradičně Česká pošta, a tak bych mohl pokračovat dlouze. Já výstavu navštívil ve čtvrtek 12.5., abych se mohl účastnit autogramiády našich výtvarníků a v sobotu 14.5., kdy mimo jiné proběhlo jarní setkání členů naší společnosti a kdy vyšel Zpravodaj č.2/05. Jednu negativní připomínku přeci mám. Nelíbilo se mi, že pavilon s burzou byl od ostatních výstavních pavilonů přeci jenom vzdálený více, než by bylo optimální. Ale BVV asi vědělo, proč neumístit burzu jinam.

Jak probíhalo setkání členů SSČSZ SČF při výstavě BRNO 2005?

Očekával jsem osobně více členů z regionu Moravy, což se nakonec potvrdilo, mrzelo mne, že se setkání zúčastnilo málo Brňanů. Také jsem čekal více členů ze Slovenska, neboť cesta do Prahy je přeci jen pro většinu složitější. Radost mi udělali členové z ostatní ciziny a naši partneři z ArGe, kteří se zúčastnili. V rámci setkání zazněly dvě zajímavé přednášky. Jedna se týkala perforace našich známek z úst Marcela Arbeita, druhá se týkala přípravy jednorámového exponátu z úst zahraničního člena pana Jussi Tuori. Členové společnosti se pak tradičně věnovali výměně filatelistického materiálu. S úrovní setkání jsem byl spokojený a znovu děkuji organizačnímu výboru výstavy, že nám poskytnul prostor k uspořádaní setkání.

Který exponát z výstavy BRNO 2005 tě nejvíce zaujal?

Asi zklamu všechny ty, kteří očekávají, že budu jmenovat některý ze soutěžních exponátů. Mě osobně zaujal pozvaný exponát pana Šablatúry, nazvaný Pozor falzum. Je velice dobře zpracovaný a v dnešní době opět aktuální. Samozřejmě mě zaujaly také exponáty ze sbírky anglické královny a našeho Poštovního muzea. Byl jsem rád, že pošta ukázala návštěvníkům i způsob, jakým se tisknou známky sbírající světová ocenění včetně trofejí, které za poslední roky získala.

Kterou výstavu, co jsi kdy zhlédnul, považuješ za nejúspěšnější?

Nejsem tak zkušený, abych mohl hodnotit výstavy mezi sebou, navíc jsi mi nezadal kritérium. Proto odpovím tak, jak mohu. Pro mě osobně je nejúspěšnější výstavou právě ta letošní brněnská, neboť jsem ve třídě literatury vystavil náš Zpravodaj, který byl mezinárodní jury oceněn Stříbrnou medailí. Je to pro nás velká čest a současně závazek.

Jsou nějaké náměty, které bys chtěl na našich známkách vidět?

Námětů je velká řada, ale i když je zde vyjmenuji, nic zřejmě nezmohu. Obsahům námětů se věnuje ministerská komise a i když v ní máme svého zástupce (Ing. Brendla osobně), dá hodně starostí něco protlačit. Osobně by se mi líbily známky s námětem jubilejních výročí. Třeba, když někdo slaví 60. narozeniny, mohl by na pohlednici nalepit vkusnou známku s tímto symbolem.

Ve zpravodaji SSČSZ SČF je dáván v poslední době velký prostor diskusi kolem Komise expertů (znalců) SČF. Jaký je tvůj pohled na tuto záležitost?

Máš-li na mysli články týkající se reakcí některých členů na jejich odvolání, tak tuto reakci způsobil podle mne nevhodný způsob odvolání těchto členů související s aférou kolem padělaných celistvostí prodávajících se na aukcích. Dalo se tomu předejít, kdyby předseda zvolil jinou formu zrušení Komise expertů. Připomínám, že tak učinil správně a v souladu se Stanovami SČF, ale poněkud nešťastně zveřejnil odvolání členů dříve v tisku než toto odvolání projednal osobně s těmito členy. Ale to se již nedá vrátit.

Myslíš si, že by členové SSČSZ SČF uvítali možnost 50% slevy na titul multimediálního katalogu CD-ROM World Philately 2005 Česká republika s tím, že by se tento titul rozvíjel o data (deskové a výrobní vady), které byly zveřejněny ve Zpravodaji společnosti?

Domnívám se, že každá sleva na dobré filatelistické pomůcky je vítaná. Nemohu ale mluvit za všechny členy Společnosti. Zkusme zařadit na stránky Zpravodaje tuto výzvu a sami uvidíme, jaký bude mít mezi členy ohlas. Co se týká doplnění o DV, VV,… tak to, co bylo na stránkách Zpravodaje publikováno, není nic tajného a nebrání tedy nikomu v tom, aby svá data doplnil o další údaje. Pokud se tak stane, změní se multimediální katalog na specializovanou příručku, která bude sloužit také sběratelům specialistům na DV,…V tom nebudeme nikomu bránit.

Jaký je tvůj názor na moderní publikování? Především na internet a digitální zpracování dat?

Jako editor odborného zpravodaje, který také publikuje na Internetu, jednoznačně dávám přednost digitálně zpracovaným datům. Je to prosté. Kvalitní digitální fotografie či sken nějakého obrázku ve vhodném rozlišení nic nenahradí. Doba, kdy se xeroxovaly obrázky, je snad již za námi a my máme proto možnost publikovat ostatním i ty nejmenší detaily a v barvě (co se týká Internetu). Internet má ještě jednu přednost a tou je rychlost. Článek, který napíšu, může být během několika minut zveřejněný na www stránkách a odpadá tedy doba potřebná pro předtiskové zpracování, vlastní tisk, další zpracování a distribuci, což se běžně děje týden a více dní. Digitálně zpracovaná data ale také usnadňují a zkvalitňují i černobíle publikované informace. Barva je otázkou financí, kvalita se nechá předávat i černobílá, náš Zpravodaj je toho důkazem.

Líbí se ti Infofila? Měl bys pro ní nějaké náměty k vylepšení? Jaké informace v naší publicistice scházejí?

Infoflila se mi líbí, proto jsme na ní také začali publikovat informace o naší Společnosti. Na každém projektu je co vylepšovat, optimálním zdrojem takovýchto informací jsou různé ankety a jednání redakční rady. Momentálně mě nic nenapadá.

Chtěl bys něco vzkázat kolegům filatelistům a přátelům?

Poslední dobou mě znepokojují některé položky písemných aukcí našich obchodníků. Vydávají tam makulaturní tisky z Wifagů za VV známek. Jedná se přitom o nezákonně vynesené tisky nehotových známek, tedy o kradené věci. Osobně si myslím, že by se takové obchody dít neměly. Proto vyzývám všechny sběratele, bděte! Myslím si, že mezi padělkem a kradenými nehotovými známkami není velký rozdíl. Já takovéto exempláře zásadně odmítám a uvítal bych, kdyby se komise znalců zaměřila i na obsah aukčních losů a ty pochybné do aukcí ani nezařazovala. Určitě by to naší filatelii prospělo.

Děkuji ti za rozhovor a přeji ti neustále tak tvůrčího ducha jako máš teď.

Autor: Zdeněk Jindra | 8. 8. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223