Romantika a tajemství známkových zemí - Známkové země jako sběratelské zaměření
Datum vydání: 5. 1. 2006
V několika předchozích článcích jsme si trochu přiblížili známkové země ( v hantýrce sběratelů zkráceně ZZ). Přečetli jsme si o nejstarších známkových zemích, o neobvyklých a exotických názvech některých ZZ a také se něco dozvěděli o těch nejvzácnějších a tím pádem nejobtížněji dostupných.
Určitě stojí za to napsat si něco o tomto sběratelském zaměření.
Každý sběratel pokládá za to pravé „ořechové“ svoje zaměření, ať je to generální sbírka určitého státu, určitý časový úsek, témata, společné vzory, různé druhy vad a odchylek, sestavování známek podle tiskových desek, známky podle druhu použití, celiny, celistvosti atd. Většina těchto zaměření patří mezi oficiálně uznané filatelistické obory a na výstavách mají svoje kategorie a podle toho jsou hodnoceny, potom jsou zaměření, které nemají svoje „oficiální“ zařazení, ale přesto jsou nesmírně atraktivní ať už nároky na vědomosti nebo dostupnost materiálů.
Tím se dostávám na sbírání ZZ, které si troufám nazvat co se týká dostupnosti materiálů mezi velmi náročné, ale co se týká vědomostí, tak si troufnu říci, že je to jedno z nejnáročnějších filatelistických zaměření. Sběratel ZZ by měl znát podrobně dějiny všech zemí celého světa od roku 1840 až doposud, což je prakticky nemožné.
„Misionářská dvoucentovka Hawaj 1850“ – jedna z nejvzácnějších známek světa – unikát (neražená známka)
Pokud vezmeme jako „sběratelskou bibli“ Filatelistický atlas známkových zemí“ od B. Hlinky a L. Muchy, kde v roce 1986 uvádějí celkem 783 ZZ, tak uvedená území se rozhodně dají sesbírat všechny, je to jen otázkou času a peněz. Pokud se ovšem pustí člověk dále a jde například do čínských lokálů a japonských okupací, pak už se dostává k známkám, z nichž některé se mohou svojí vzácností rovnat možná i s proslulými „Mauritii“ z r. 1847. Navíc dosud nikdo podrobně „nezmapoval“ tato území. Nejdále je v tomto směru organizace Geofila, která vydala aktualizované ZZ všech světadílů s výjimkou Evropy a Asie. Nejobjektivnější aktualizovaný seznam ZZ byl vytvořen předním sběratelem a členem Geofily P. Valdnerem z Bratislavy, který se touto problematikou zabývá přes 40 let.
Jak obtížný a náročný na vědomosti je tento sběratelský obor vystihuje příhoda, když před několika lety vystavoval člen Geofily známková území Egejské ostrovy do r. 1923 a jeden juryman mu vytkl, že tato území nemá zastoupena známkami před rokem 1900. Přitom geografilatelista by měl vědět, že Egejské ostrovy se dají datovat až rokem 1912, kdy z těchto ostrovů byli vytlačeni Turci. Po námitce, aby juryman jmenoval, které Egejské ostrovy před rokem 1900 zná, mu ostatní členové jury rychle přispěchali na pomoc a vše zahráli do „autu“, aby vážnost jury neutrpěla. Exponát získal díky neznalostem historie jurymanů nízké hodnocení a vystavovatele poněkud „otrávil“.
Pokud čte tyto řádky začínající filatelista, tak si určitě rovnou řekne, že sbírat ZZ nemá cenu, když je to tak náročné a těžké. Ale to co popisuji se týká špičkových sběratelů, kteří jsou v každém oboru. Na rovinu napíši, že rozhodně vyjdou levněji všechny ZZ dle FAZZ z r. 1986 než např. proslulý chybotisk 50/50 ČSR I nebo spekulativní přetisky Pošta československá 1919, které by neměly chybět ve Specializované sbírce ČSR I.
Začínající sběratel se může rozhodnout sbírat ZZ např. ze současnosti, což nestojí ani moc peněz ani úsilí (jsou to většinou korunové nebo desetikorunové známky). Stačí se zastavit v trochu lépe zásobovaném filatelistickém obchodě.
Musí mít určité vodítko jako je seznam ZZ, což byl dříve problém, protože tento seznam byl uveden pouze ve FAZZ od B. Hlinky a L. Muchy. Nyní stačí navštívit Internet např. www.znamkovezeme.wz.cz nebo stránky Geofily.
Postupně, jak bude ZZ přibývat, tak bude mít větší a větší vědomosti a také nároky. Ale zase – pokud není finančně příliš movitý, stačí se zaměřit na určitý světadíl, určité období atd. Může také studovat nová území bývalého SSSR, kde i pro pokročilého geografilatelistu je problém rozlišit skutečně novou ZZ, nebo jen spekulační vydání. Myslím, že k dnešnímu datu zatím nikdo zodpovědně tato území nezpracoval. Také známky jsou poměrně snadno dostupné a nejsou drahé. Tím se nabízí možnost i průkopnické práce. Nebo se ponořit do známkových území Číny včetně studia čínských znaků– to je velmi náročný úkol. Velmi dekorativně působí celistvosti z území staré Indie, zvláště pak kolky.
Bikaner – kolková známka
Celiny staroindických států – velmi atraktivní a přitom cenově dostupné materiály
Rozhodně nejvíce fascinující na tomto filatelistickém oboru je: vlastnit kousek papírku ze všech zemí světa, které kdy vydaly poštovní známky!!!
Je také slyšet názor, že v budoucnu se nebudou poštovní známky používat a tento sběratelský obor není perspektivní. Zda se poštovní známky budou nebo nebudou používat je otázkou, lidé rozhodně VŽDY budou NĚCO sbírat. Filatelie existuje přes 150 let – je to tedy po sběratelství umění a platidel snad druhý nejstarší a nejtradičnější obor. Když vezmeme sběratelství telefonních karet, pokémonů, obalů od žvýkaček – rozhodně má filatelie něco navrch. Co se bude sbírat za 100 let nebo i déle těžko někdo nyní předpoví, ale filatelie má ve sběratelství rozhodně svoje královské místo.
Jestli se někdo rozhodne pro sbírání ZZ, nuda jej rozhodně nečeká. Pokud se na to chce dívat i z ekonomického hlediska (žádný sběratel nechce, aby jeho sbírka byla časem znehodnocena např. pro nezájem), tak mohu celkem zodpovědně říci, že riziko je zde rozhodně menší než např. u sbírek ČSR I a zvláště ČSR II, kde došlo k velkému propadu cen. Ve světě je filatelie stále velmi populární a pokud se sběratel rozhodne pro ZZ a má alespoň základní znalosti Angličtiny, rychle naváže kontakty se sběrateli celého světa a pozná jakou cenu mají ZZ staršího data, zvláště z 19. století. Může se účastnit přes Internet i aukcí po celém světě, což dříve bylo nemožné.
Aukční nabídka na Internetu až z daleké Indie – mezi nimi vzácné známky Scinde
Pro zajímavost: mezi sběrateli ZZ se nyní nachází již všechny ZZ popsané ve FAZZ od B. Hlinky a L. Muchy, což před rokem 1989 byla utopie. Aktivně zde působí organizace GEOFILA, kde začátečník i velmi pokročilý sběratel najde odpověď téměř na všechno.
Bůrské války - dnešní Jihoafrická republika – vzácný historický doklad
Zaujaly Vás známkové země? Pokud ano, rád zodpovím Vaše dotazy.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz