Recenze Merkur Revue 4/2013

Úvodní článek „Populární emise známek NITRA“ od Zdeňka Fritze připomíná 80. výročí vydání těchto známek. Jedná se o známky v nominálu 50 haléřů a 1 koruna. Známá jsou velmi vzácná meziarší, zvláště u hodnot 1Kč. Doloženo fotografiemi těchto vzácných materiálů.


„Telegram se spěšným sdělením a velmi vzácnou frankaturou“ od Zdeňka Filípka pojednává o třídílném telegramu s obsáhlým sdělením o delegaci v čele s prezidentem T. G. Masarykem přijíždějící do právě vzniklé Československé republiky. Zpráva byla odeslána telegraficky z Českých Budějovic 20. 12. 1918 do Prahy. Ráno následujícího dne byla doručena „Presidiu ministerské rady“. Podrobný popis včetně detailního vyobrazení celého telegramu včetně Skautských známek s přetiskem „Příjezd prezidenta Masaryka“.

„Katastrofická letecká pošta v Rakúsko – Uhorsku (1918)“ od Radomila Květoně připomíná 95. Výročí začátku přepravy leteckých zásilek na trase Vídeň- Krakow – Lemberg – (Kyjev). Samozřejmě se tyto počátky letectví neobešly bez leteckých neštěstí. Autor popisuje konkrétní případy s fotografickými ukázkami jak leteckých zásilek, tak i nehod.

Šestý díl pokračování seriálu „Specializace při sbírání sovětských známek“ od Aloise Vávry pojednává hlavně o padělcích. Osobně něco takového pokládám za naprosto ojedinělé, protože autor zde popisuje konkrétní metody, jak rozeznat padělky, jelikož tyto metody znalci tají, kdy uvádějí důvod, aby nevarovali padělatele, jakých chyb se mají příště vystříhat. Myslím si ale, že není na závadu, když autor podrobně popíše, jakým způsobem vzniká tzv. „fuláž“ při knihtisku, jak se pozná a jak se odliší od padělků vzniklých např. tiskem z plochy (kamenotisk), kdy fuláž nevznikne vůbec. Autor popisuje částečné i úplné padělky na konkrétních případech a popisuje velmi nebezpečné padělky známek SSSR. Osobně si myslím, že podobné články jsou velkým přínosem pro běžné sběratele, protože na základě podobných informací jsou sami schopni si méně nebezpečné padělky spolehlivě určit.

Bitva o Jersey 1781 od Františka Sedláčka – dokončení seriálu z historie britského ostrova Jersey, kdy se jej snažili obsadit v r. 1781 Francouzi. V tomto posledním díle jsou vyobrazené aršíky s výjevem této bitvy, obálkami pro jednotlivé známky, FDC, pohlednicemi i pamětní deskou 78. Pluku. Obrazová dokumentace pamětních obálek FDC je na titulní straně tohoto čísla.

1. Slovensko-Česká filatelistická výstava NITRAFILA 2013 je článek od předsedy ZSF Miroslava Ňaršíka, kde podrobně popisuje tuto první Slovensko- Českou filatelistickou výstavu. Bylo zde vystaveno 57 soutěžních a 6 nesoutěžních exponátů na 270 výstavních plochách od 49 vystavovatelů. Uděleno bylo celkem 68 medailí. Pošta Nitra 1 během výstavy používala příležitostné poštovní razítko a byla vydaná dopisnice s přítiskem.

„Menovanie nových znalcov ZSF“. Článek od Martina Jurkoviče, kdy novými slovenskými znalci byli jmenovaní Ing. Martin Jurkovič, Ing. Peter Csicsay a Ing. Jan Štolfa. Jsou zde na ně uvedené i veškeré kontakty. Novým znalcům přeji hodně úspěchů v boji s padělky i padělateli. Jen malá úvaha k zamyšlení, proč se např. Jan Štolfa stal znalcem ZSF a ne znalcem SČF. Myslím si, že znalce potřebuje česká filatelie jako sůl, protože obchod s padělky neustále bují – viz odhalené případy na Infofile. Navíc to není první případ, kdy český znalec působí na Slovensku a není členem komise znalců v České republice.

„Rozhovor s Ing. Petrem Hofmannem novým externím spolupracovníkem Merkur Revue.“ Petr Hofmann se od července 2013 stal novým externím spolupracovníkem Merkur Revue. Je původem Čech a desítky roků žije ve Švédsku. Sbírá známky ČSR I se specializací na aršíky „Kde domov můj“, kde jich cca 75 osobně prozkoumal, vydal o tom studii na svých stránkách a dále je specialistou na Hradčany. Rozhovor s Petrem Hoffmannem je i na Infofile http://www.infofila.cz/rozhovor-s-petrem-hoffmannem-sberatelem-znamek-csr-r-2-c-3759

Opustil nás Ing. Andrej Tekel - je připomenutím úmrtí významného filatelisty a filatelistického publicisty. Zemřel 8. 8. 2013 ve věku 57 let.

„Světové výstavy a moderní filatelie“ je článek od našeho filatelistického funkcionáře a úspěšného vystavovatele Víta Vaníčka. Tento článek považuji za mimořádně závažný pro vystavovatele, kteří chtějí vystavovat na světových výstavách. Stanoviska pro hodnocení exponátů na světových výstavách se neustále vyvíjí a je dobré si tyto znalosti doplňovat. Vít Vaníček zde uvádí konkrétní kritéria pro hodnocení FIP s důrazem na význam exponátu z hlediska světového významu. Tímto vlastně odpovídá na otázku, proč třeba prvotřídní exponáty z oblastí naší republiky na světových výstavách propadají. Je to docela ožehavá záležitost, protože z hlediska světového významu i hodnocení je na tom lépe klasika z 19. století, než naše republika, která vznikla v roce 1918. Rozhodně téma k diskusi.

Pokračuje seriál o papírových bankovkách platných na našem území, konkrétně o zlatých guldenech platných v období 1848- 1849. Opět doloženo zajímavými údaji o kupní síle tehdejšího obyvatelstva, jakož i platy dělníků, farářů, státních úředníků, či důchody vysokých politiků i bývalého císaře Ferdinanda. Doloženo velkým množstvím fotografií tehdejších platidel.

„Vydání repliky pečeti Jošta Lucemburského, markraběte moravského, braniborského a krále římského“ je článek o vzniku této repliky, jejímž autorem je akademický sochař a medailér Jan Lukáš. Doplněno historickými fakty, popisem postupu výroby této repliky s řadou fotografií.

Třetí díl seriálu „Geneze čs. Řádu Bílého lva“ od Romana Jedličky je pokračováním historie tohoto našeho nejvýznamnějšího řádu. Je zde řada fotografií tohoto řádu včetně řady detailů, které se hned tak nevidí. Zveřejněné jsou zde i vzpomínky z „Pamětí“ Guth- Jarkovského ohledně vzniku tohoto řádu.

„Známky indických států“ je dalším pokračováním jedinečného seriálu od Jiřího Černého o známkách staroindických států, tentokráte o známkách Bhópálu. Je to druhé pokračování o této známkové zemi s vyobrazením emisí, jakož i tiskových chyb, reprintů i sběratelských variant. Jde o údaje včetně fotodokumentace, které specialista často nenajde ani v odborné literatuře. Jiří Černý v tomto seriálu zveřejňuje i vlastní objevy.

Zdeněk Fritz pokračuje v článcích zabývajících se poštovnami na našem území, tentokráte poštovnami v Tuřanech u Slaného a v Chotouni u Českého Brodu. Samozřejmě doloženo fakty i obrazovým materiálem.

„Britský Honduras – Mayové, Španělé, Britové“ od Zoltána Radušky je pokračováním seriálu o britských koloniích, tentokráte o Britském Hondurasu, od roku 1973 se změněným názvem na současné Belize. Autor popisuje historii této bývalé britské kolonie, kterou doplnil mapkami, fotografiemi dobyvatelů a samozřejmě vydanými poštovními známkami.

Znalecká hlídka „Falza leteckých známek SSSR z roku 1934 (Mi 462- 466) od Zdeňka Fritze je velice dobře zpracovaný článek. Autor jej napsal ve spolupráci se slovenským znalcem JUDr. Svatoplukem Šablatúrou a je perfektně doložený fotografiemi s konkrétními detaily, jak rozeznat tato falza. Je zde věnovaný dostatečný prostor i popisu tiskových technik jak pravých známek, tak i padělků.

„Na východ je cesta dlouhá“ je třetím pokračováním seriálu o letecké přepravě zásilek od Miroslava Běliny. Konkrétně o letech do Holandské Východní Indie na jaře 1930, jakož i přeprava pošty z Austrálie do Evropy.

Toto číslo Merkur Revue končí nově vydanými známkami České a Slovenské republiky a nabídkovou službou s upozorněním na 34. písemnou aukci poštovních známek Klim, která je již od 20. Srpna na internetu a uzávěrka je 15. Září 2013.