Recenze Merkur Revue 2/2012

Neznámé návrhy poštovních známek Slovenska 1939 - 1945 je úvodním článkem autorů Svätopluka Šablatúry a Zdeňka Fritze. Na titulní straně je vyobrazený neznámý nepřijatý návrh slovenské letecké známky z roku 1939, který pochází ze souboru 13 dosud neznámých nepřijatých návrhů a skic známek Slovenského štátu 1939 - 1945. V tomto článku je popsána řada návrhů ať již známých autorů jako Antona Djuračky i neznámých autorů.


Pokračuje seriál Zdeňka Fritze "Tajné značky na československých známkách IV.“ V tomto dílu se autor zabývá obdobím Protektorátu Čechy a Morava i jinými zeměmi jako třeba Kanada a Súdán. Blíže se zde zabývá značkami rytců B. Heinze a K. Seizingera.

Radomil Květoň napsal článek „Nová dosková chyba pretlače na známke L6, II. provizórne vydanie leteckých známok ČSR z roku 1922.“ Zabývá se jednak obráceným přetiskem, kdy se uvádí, že celá série se vyskytuje zcela ojediněle, ale hlavně rozdíly v kresbě jako např. svislá příčka navíc v kresbě podvozku letadla. R. Květoň tuto deskovou vadu dokládá obrazovými materiály včetně nálezu známky na dopisu a zamýšlí se nad určením známkového pole.

Následuje článek Rudolfa Fischera "Co ještě nevíme o Herčíkovi?", kde na tohoto rytce vzpomínají Josef Liesler, Zdeněk Fritz, Břetislav Janík a vydavatel bulletinu Filatarsie Jiří Koukal.

Pokračuje seriál od Jaromíra Petříka "Záhadný Afghánistán 19. století", kde autor popisuje období 1880 - 1890, kdy se na území Afghánistánu používaly pouze známky zhotovené razítky, jelikož v té době Afghánci neměli tiskárnu a neměli zabezpečený ani tisk svých známek v zahraničí. Doplněno řadou unikátních materiálů ze sbírky autora, hlavně světově proslulý 19 blok známek v hodnotě 1 abasi.

„Vzácná fotopohlednice neexistujícího města“- článek od Zdeňka Fritze pojednává o městečku Doupov, které mělo před II.sv. válkou cca 2000 převážně německých obyvatel. Po válce byli vysídleni a v r. 1953 zde byl zřízený vojenský újezd Hradiště. Později město zcela srovnáno se zemí. O to je cennější pohlednice odeslaná v r. 1922, kde je toto město zachyceno v plném rozkvětu.

„Duch Ženevy a filatelie v Československu - Mezinárodní výstava poštovních známek Praga 1955“ - článek od Jiřího Knapíka. Jedinečné informace ze zákulisí této mezinárodní filatelistické výstavy. Dá se říct, že tato výstava byla mezníkem Československé filatelie, protože přes všechny obtíže skončila velkým úspěchem a prohlédlo si ji 104.200 návštěvníků a tento rekord tehdy platil i v evropském měřítku.

Soudní znalec a člen komory soudních znalců Milan Kračmar popisuje v článku "Projednávání novely zákona č. 36/1967 Sb. v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky“ problematiku zákona o znalcích a tlumočnících. Probírá se zde odměna znalců za znaleckou činnost se snahou přiblížit odměňování znalců jako v zemích EU.

Pokračuje další díl z historie papírových bankovek od roku 1785, bankocetlí s datem vydání 1796 včetně bohaté fotografické dokumentace. Určitě je zajímavá i výstraha padělatelům, kdy v r. 1803 byl znovuzavedený trest smrti pro padělatele bankocetlí. Přesto nebyly výjimkou i ručně kreslené padělky, které jsou zde též vyobrazeny.

„Výnimočný letecký list z roku 1937“ je článek od Radomila Květoně. Popisuje letecký dopis, který by většina sběratelů označila za filatelistickou zásilku, která je však přesně vyplacená podle tehdejších tarifů a se všemi potřebnými znaky letecké přepravy do Jižní Ameriky. Kombinace použitých známek z ní tvoří unikátní leteckou celistvost.

Článek od Lumíra Brendla "Filatelie - pomocná historická věda" v níž se autor zamýšlí nad literaturou v souvislosti s výstavou v Praze 1962 a vůbec problematikou filatelistické literatury nejen u nás. Rozebírá význam filatelistické literatury a některé autory filatelistických studií. Pojednává o knižním vydání disertační práce Cristiana Scaiceanu – Filatelie - rumunského národního komisaře filatelie, kterou se v článku podrobněji zabývá.

„Korunná kolónia Aden“ od Zoltána Radušky, který zajímavě popisuje historii tohoto místa v současném Jemenu. Od roku 1832 v Britské správě, později jako součásti Britského impéria. Jako zajímavost určitě je, že v r. 1839 to byla jen rybářská osada se sotva 600 obyvateli! Tento přístav hrál významnou úlohu při kontrole vjezdu do Suezského průplavu. V r. 1963 zde vypuklo protibritské povstání a v r. 1967 Britové museli Aden opustit. V současné době má Aden cca 800.000 obyvatel a dá se říci, že nejdůležitějším městem současného Jemenu. Doplněno velkým množstvím obrazového materiálu jako poštovních známek, map i fotografií zajímavých míst v Adenu.

Článek od Zdeňka Fritze "Razítka dokumentují pohnuté osudy pohraniční obce v roce 1938" pojednává o horském městečku Morávka na území bývalého okresu Frýdek-Místek. Popisuje obsazení tohoto území Poláky v listopadu 1938, ale po necelém měsíci již 9. prosince 1938 došlo k vrácení území zpět pod čs. správu. Zdokumentováno mapami i výstřižky celistvostí.

15let filatelistické prodejny "Alfafila" v Praze představuje čtenářům i filatelistům tuto prodejnu včetně jejich majitelů Václava Hromádky a Petra Rotta. Firma se specializuje na starou korespondenci a všechno co s ní souvisí, jakož i jiné obory jako bankovky, mince, staré plakáty, fotografie, losy a další sběratelské materiály. Adresa této prodejny je na Václavském náměstí 28 v Praze, pasáž "U Stýblů".

„Jaroslav Šváb (1906-1999) nekorunovaný král moderní grafiky“ - článek od Rudolfa Fischera. Autor se zde podrobně zabývá tvorbou i životopisem našeho významného grafika Jaroslava Švába. Asi jeho nejznámější návrhy jsou Hrady a zámky z roku 1960, ale i řada dalších.

Pro specialisty na známky ČSR II je zde upozornění, že bude v brzké době vydaný III.díl Ocelotisku z plochých desek od několika autorů, z nichž hlavním editorem je Miloš Hauptman a lektorem Zdeněk Fritz.

Na závěr je uvedený přehled nových známek České republiky a určitě je zajímavá i nabídková služba časopisu Merkur-Revue ať již s filatelistickými materiály, nebo literaturou.