Recenze knihy Radka Nováka - Poštovní známky – koníček, nebo investice?

Datum vydání: 26. 1. 2021


Na úvod mojí recenze napíši, že již jako kluk jsem „hltal“ příběhy o největších filatelistických raritách, významných sběratelích a objevech vzácných poštovních známek.

Poutavě o tom dokázal psát František Langer ve svých legendárních „Filatelistických povídkách“ o velmi vzácných filatelistických „pokladech“, ať již čtyřbloku Růžových Merkurů, Saské trojce, či dojemný příběh německého špiona, kterého poštovní známka Německa s přetiskem okupované Belgie přivedla před popravčí četu. Podobně jsem „hltal“ i knížku „Nejdražší známky světa“ od Bohuslava Hlinky (spoluautora světově proslulého Filatelistického atlasu známkových zemí, který vyšel ve třech nákladech: 15.000 výtisků v roce 1971, 30.000 výtisků v roce 1978 a 80.000!!! v roce 1986).

Takový úspěch tehdy měla filatelistická literatura! Právě v knize „Nejdražší známky světa“ jsem se zatajeným dechem četl, jak se v roce 1963 v aukci u R. Lowa v Londýně dražila proslulá sbírka Maurice Burruse, kde se dražila plná pětina nejslavnějších poštovních známek světa MAURITIUS POST OFFICE a 138 losů MAURITIUS POST PAID oba nominály 1penny červená a 2 pence modrá. A filatelistický svět byl tehdy v šoku, když se nepoužitá známka chybotisku „PENOE“ vydání POST PAID vydražila za vyšší cenu, než daleko slavnější POST OFFICE!


Chybotisk „PENOE“ tehdy dosáhl částky 4.600 GBP, ale nejslavnější modrý Mauritius POST OFFICE 2pence dosáhl ceny „pouze“ 3.300 GBP!!! Chybotisk „PENOE“ vydání Mauritius POST PAID 1848 ze sbírky Maurice Burruse vydražený v roce 1963 za vyšší cenu než Mauritius POST OFFICE.

Chybotisk „PENOE“ tehdy dosáhl částky 4.600 GBP, ale nejslavnější modrý Mauritius POST OFFICE 2pence dosáhl ceny „pouze“ 3.300 GBP!!! Chybotisk „PENOE“ vydání Mauritius POST PAID 1848 ze sbírky Maurice Burruse vydražený v roce 1963 za vyšší cenu než Mauritius POST OFFICE. Též jsem četl, jak na světové výstavě v Praze v roce 1962 si návštěvníci místo modrého Mauritia POST OFFICE prohlíželi méně vzácného modrého Mauritia POST PAID, kterého má v současné době ve svojí sbírce i několik českých filatelistů. Pozn. Na shlédnutí tohoto modrého Mauritia POST PAID si vystálo frontu na 100.000 návštěvníků. Později, v roce 1979 vydaná kniha, která mne moc zaujala, byla od Jiřího Nováčka „Zoubkovaný poklad,“ kde jsem se dočetl další zajímavosti o našich i světových raritách. Musím zmínit i další knihu od našeho vynikajícího publicisty a spisovatele Vítězslava Houšky „Nejen modrý Mauritius“ a slavný „Filatelistický pitaval“ od Josefa Gluckseliga. Ze zahraničních autorů jsem přečetl od Jamese Mackayho „Guinnessova kniha o známkách“ či od Michaela Briggse „Hobby známky.“

Čtenáři se mne určitě zeptají, proč takto rozsáhlý úvod? Odpovídám, že proto, abych porovnáním s těmito díly mohl co nejobjektivněji napsat recenzi právě vydané knihy Radka Nováka. A co jiného může být objektivnějším měřítkem, než porovnání knihy autora s jinými knihami stejného či podobného zaměření? Jak to s filatelií vlastně vypadá v České republice? To již cituji slova autora knihy Radka Nováka: „Sběratelů je zde přibližně 30–50.000. Dále se odhaduje, že zde žije kolem 200 opravdu silných investorů, kteří dokáží do známek investovat stovky tisíc až pár milionů korun měsíčně! A k tomu přidejte několik tisíc malých investorů a sběratelů, kteří za známky měsíčně vydají tisíce až desítky tisíc korun.“

O svojí osobě autor uvádí: „Známky jsem začal sbírat, když mi bylo asi 6 let. Moje rodina vlastnila v Humpolci malou továrnu na vlněné látky (předtím, než komunisté v únoru 1948 udělali politický převrat). Z té doby jsme měli v malém domácím archívu nějaké staré dopisy a obálky a moje babička mne a mého bratra přivedla k myšlence, že bychom mohli sbírat známky. Propadli jsme tomu okamžitě! Vzpomínám si, že jsme všechny peníze, které jsme si vydělali sbíráním starého papíru a železa, nebo je dostali jako malé kapesné, šetřili, abychom si mohli koupit další a další známky.“ A nyní už konečně přikročím k vlastní recenzi.


Už na první pohled autor ohromí čtenáře zcela mimořádným rozsahem svojí knihy. Ono, zabývat se raritami jednoho, nebo několika států zde již bylo, právě v mnou zmiňovaných knihách. Jenže, Radek Novák shromáždil rarity včetně vyobrazení a údajů z 93 zemí celého světa a velké množství údajů z mnoha aukcí celého světa.

Co k tomu dodat?
Snad jen to, že něco takového se doposud žádnému autorovi na světě nepodařilo, ani se o to nikdo nepokusil. Už jen tyto údaje dávají tušit, že jde o jedinečné a zcela mimořádné dílo.
Kniha obsahuje velké množství kapitol, ale pro jejich velkou obsáhlost uvedu pouze některé kapitoly:

Sbírání poštovních známek a investování do nich
Známky předvádějí lepší výkony v obdobích krize
Vysoká mobilita a likvidita, skoro 180letá tradice, historicke pozadí
Jak začít a krátce o psychologii filatelie
Kde získáte ty správné známky
Oceňování
Na co se zaměřit a proč
Klíčové známky
Koloniální známky nebo vydání pro zahraniční poštovní zastoupení, včetně chybných průsvitek a perforačních vad, vysokých nominálních hodnot a podobně
Známky vytištěné nebo vydané okupačními úřady
Známky s „příběhem“ a dobrým původem
Všechny emise MAURITIUS POST PAID z let 1848 - 1859
Zkušební tisky a deskové vady – celý svět do roku 1950
Kolonie Velké Británie, Francie, Německa, Itálie
Francouzské balónové dopisy a dopisy „Boules de Moulins“ z let 1870–1871
Německo, Itálie, USA, SSSR
Spekulace ve filatelii
Které známky mají potencionál růstu
Obchodníci se známkami, obchodníci – zasílatelství
Znalci
Filatelistické kluby a jejich vyměnné schůzky, burzy, výstavy, internetové prodejní platformy

Kde a jak prodat
Známky do 15 000 Kč
Známky za 15 000 – 50 000 Kč
Známky do 100 000 Kč
Je dnes ještě možné najít vzácné známky?
Některé nejdražší známky a celistvosti světa
Výběr nejvzácnějších známek z různých zemí – v tomto bodě obsahu následuje výběr ze 31 zemí Evropy, 16 zemí Afriky, 18 zemí Asie, 7 zemí Austrálie a Oceánie, 21 zemí severní a jižní Ameriky, tedy 93 zemí celého světa!!!

Slavní filatelisté a investoři do známek jako např. Franklin Delano Roosevelt, Anatolij Karpov, Warren Buffett, Nicolas Sarkozy, Monacký kníže Rainier III, Bill Gates a mnoho dalších
Seznam aukčních domů


Tolik ve stručnosti z obsahu knihy vytištěné na 352 stranách B5. Zde jen podotýkám, že slavná Briggsova kniha Hobby známky má pouze 76 stran A4 a kniha Jamese Mackayho „Guinnessova kniha o známkách“ má 231 stran formátu A5.

Nechejme tedy promluvit konkrétní ukázky z knihy Radka Nováka, které o úrovni i kvalitě vypovídají více než dostatečně:

4 K žlutozelená na žilkovaném papíru, převrácený přetisk, 1919


Tato známka je nejvzácnější a také nejcennější československou známkou. Je to původně rakouská známka, přetištěná diagonálně vzhůru nohama s přetiskem „Pošta československá 1919“. Čtyřkoruna žlutozelená na žilkovaném papíru byla v Rakousku vydána po pádu rakousko-uherské monarchie, jejíž byly české země součástí až do založení samostatného československého státu v roce 1918. Je znám pouze jeden exemplář této známky, což z ní dělá unikát. Známku koupil od jejího předchozího majitele kontroverzní český sběratel pan Pytlíček v roce 1996 za 2,6 milionu korun. Tento původní majitel ji obdržel v raných devadesátých létech v restituci od českého Poštovního muzea v Praze, kde se nacházela více než 40 let, protože byla komunistickým režimem na konci 40. let 20. století znárodněna. Tato jedinečná česká známka byla prodána na aukci v Praze v březnu 2018 za 7,8 milionu Kč nebo, chcete-li, za 9,3 milionu korun včetně prémie pro aukční dům. Tato cena z ní dělá nejdražší českou nebo československou známku v historii. Vyvolávací cena činila 4 miliony korun, ale po velmi vzrušující bitvě v aukční síni dosáhl tento los téměř dvojnásobku vyvolávací ceny

Osvobozená republika, přetisk 50/50 doplatit, 1927


Známka 50/50 DOPLATIT byla po dlouhou dobu nejvzácnější československou známkou. Jedná se vlastně o chybný přetisk, protože původní známka 50 h Osvobozená republika nikdy neměla být přetištěna. Je známo, že byl přetištěn pouze jeden stokusový arch a známky byly poté použity poštovní pobočkou v Praze. Chyba byla později odhalena a zbylé známky byly staženy z prodeje. Pouze 17 použitých kusů (razítko Praha 14/4a, občas s datem 6. I. 1928) této známky je známo v držení sběratelů a žádná známka není známa v čisté, nerazítkované kvalitě. Nově nalezený exemplář tohoto cenného klenotu československé filatelie byl prodán v aukci firmy Bennett International za rekordních 85.000 $.

1/2 Gr barevný chybotisk, 1859


Sicilský barevný chybotisk 1/2 Grano z roku 1859 je pravděpodobně nejdražší italská známka. Známka zobrazuje krále Ferdinanda II., který byl králem dvou Sicilií v letech 1830 až 1859. Známka byla původně vytištěna v různých odstínech žluté, ale z nějakého důvodu byla vydána také modrá známka. V současné době existují pouze 2 takové známky. Výše vyobrazená známka byla prodána v Auctioneers Galerie Dreyfus 10. června 2011. Podařilo se jí dosáhnout ceny 1,8 milionu EUR. V době prodeje to byla po švédské „Treskilling Yellow“ druhá nejdražší známka na světě, která se prodala za zhruba 3,3 milionu dolarů.

Prodáno u: Galerie Dreyfus
Datum: 10. června 2011
Prodáno za: 2.600 000 $
Los číslo: 113

Barevný chybotisk Baden 9 Kreuzer, 1851


Barevný chybotisk Baden 9 Kreuzer je nejcennější německá známka vytištěná v červenci/srpnu 1851. Této známky jsou známy pouze 4 kusy. Jeden exemplář s pěknými okraji na kousku obálky, jeden exemplář na složeném dopise v berlínském muzeu, další kus na přeloženém dopise adresovaném do Karlsruhe a unikátní exemplář zobrazený nahoře. Bádenská známka 9 Kreuzer byla původně vytištěna v růžové barvě, ale několik archů bylo vytištěno zeleně. Říká se, že tiskař neúmyslně použil nesprávnou tiskovou desku pro zelenou barvu. Místo čísla „6“ použil číslo „9“. Prodáno u: David Feldman, 3. dubna 2008 za: 1.545.000 $.

110 + 50 Pf / 0,56 + 0,26 €, Audrey Hepburn, 2001


110 + 50 Pf / 0,56 + 0,26 €, Audrey Hepburn je velmi vzácná moderní německá známka. Byla vydána v sérii s 5 dalšími známkami na podzim roku 2001. Této známky, zobrazující herečku jako Holly Golightly ve filmu Snídaně u Tiffanyho, bylo vydáno více než 14 milionů kusů, ale pouze dva archy po 30 kusech nebyly zničeny – jeden byl zachován pro Poštovní archiv a jeden pro německé Poštovní muzeum. Dva další archy známek však zmizely. V roce 2010 byl na charitativní aukci v Berlíně prodán vzácný arch 10 známek Audrey Hepburn za 430 000 EUR.
Prodáno u: Christoph Gärtner
Datum: 19.–23. června 2017
Prodáno za: 123.000 €
Los číslo: 19084

Novinová známka červený (vermilion) Merkur, 1856


Novinové známky červený Merkur jsou vzácné rakouské novinové známky, které byly vydané v roce 1856 pro rozesílání novin a jiných tiskovin v Rakousku a Lombardsko-Benátsku. První novinové známky světa byly poprvé vydány v Rakousku v roce 1851 ve 3 barvách bez označení nominální hodnoty, protože hodnota těchto známek byla určena jejich barvou. Prodáno u: Felzmann Auktionshaus
Datum: 5–6. listopadu 2015
Prodáno za: 40.000 €
Los číslo: 5140

5 Par černá, „Bull´s Head“, 1858


5 Par černá, „Bull‘s Head“ neboli „býčí hlava“ je jednou z nejznámějších rumunských známek. Pochází z druhého vydání, vytištěného 1.–13. listopadu 1858. V této sérii byly vydány 3 nominální hodnoty, z nichž všechny byly neperforované: 5 Par černá, 40 Par modrá a 80 Par červená, z nichž 5 Par je nejcennější. Tato známka byla vytištěna na dvou typech papíru – modrém a bílém. Oba typy mají stejnou hodnotu. Výše zobrazené noviny s 8 kusy 5 Par černé známky dosáhly nejvyšší ceny, jakou kdy kdo zaplatil za rumunský filatelistický předmět. Tento exemplář byl dražen u firmy David Feldman v roce 2006 a losu se podařilo dosáhnout částky úžasných 1.000.000 dolarů.

Britská Guyana 1 cent magenta, 1856,


je nejdražší známkou na světě. Ve skutečnosti byla vytištěna jako nouzové vydání, protože úředně vydané známky teprve byly na cestě z Anglie do Britské Guyany. Prodáno u: Sotheby´s
Datum: 17. června 2014
Prodáno za: 9.480.000 $

Myslím si, že autor svým dílem a uvedenými fakty jednoznačně prokázal, že sbírání známek opravdu není mrtvým koníčkem jen pro staré chlapy. I když se řada nemajetných sběratelů ohání tvrzením, že známky sbírají pouze pro radost, tak, ať si upřímně dají ruku na srdce a prohlásí, že sbírají naprosto bezcenné známky a nechtějí mít ve svojí sbírce něco vzácného a tím pádem i dražšího. Pochybuji, že by se opravdu zapálený filatelista spokojil pouze s balíčkovým materiálem ze skartu (i když i tam se občas mohou najít hodnotné věci).

I ti nemajetní filatelisté totiž do svojí sbírky musí investovat určité prostředky a určitě by byli neradi, kdyby jejich sbírky zůstaly naprosto bezcenné.

Proto si myslím, že kniha Radka Nováka je vhodná nejen pro bohaté investory či střední třídu, ale i docela nemajetné nadšence, protože se v knize dočtou, jakých materiálů se vyvarovat kvůli neodpovídající ceně.
Cituji autorova slova:
„Chtěl bych se podělit o své těžce získané znalosti a zkušenosti s ostatnimi sběrateli a investory. Jsem toho názoru, že tato dvě slova „sběratel“ a „investor“ jsou neoddělitelná. Pokud chcete udělat rozumnou investici bez pomoci jakéhokoliv odborníka na známky, měli byste mít znalosti alespoň průměrného sběratele. Pokud jste zároveň sběratelem, jste take investorem. Každý sběratel nakupuje zboží s vizí prodat ho někdy v budoucnu za vyšší cenu, popřípadě ho uložit pro své potomky – znovu s vidinou zhodnocení. Jak již bylo řečeno, existují desítky a stovky sběratelských oborů. Od známek, mincí, starých aut, odznaků, vyznamenání a medailí až po pohlednice, staré mapy, knoflíky a hračky. Ale neexistuje mnoho oborů s tolika sběrateli – potenciálními kupci a investory – jako je sbírání známek. Odhaduje se, že je na světě 50–70 milionů sběratelů známek, firem, obchodníků a prodejců, kteří obchodují se známkami.“

Svoji recenzi ukončím slovy autora, že filatelie jako každé jiné sběratelství je vlastně vzkvétající obchod s ročním obratem v miliardách dolarů! Podle zprávy J+T Bank Wealth Report z roku 2018 je 22 % respondentů, kteří se zajímají o investice do známek ve věku 45–54 let a 13% patří do věkové kategorie 35- 41 let. Dalších 13 % spadá do věkové kategorie 55– 64 let. Tato zpráva ukazuje, že investice do známek jsou zajímavé i pro mladé investory a sběratele.

Uvedu další čísla z této zprávy o bohatství: do známek a mincí investuje 26% českých a 35% slovenských milionářů! Odhadovaný celosvětový obrat v obchodě s poštovními známkami se pohybuje od $ 3 000 000 000 do $ 10 000 000 000 ročně (ano, to je 10 miliard!) Doufám, vážení čtenáři, že se vám z těchto čísel nezatočí příliš hlava, protože sběratelství má být v první řadě koníčkem. Ale, pokud víte, že v tomto koníčku máte i jistotu finanční, o to větší radost potom máte ze svých sbírek. A tak by to mělo být v životě každého člověka, nejen filatelisty

doporučená cena je 650,-Kč, což si myslím vzhledem k unikátnosti díla je cena velmi výhodná. Též je možné kontaktovat přímo autora na e-mailové adrese: radek@postovni-znamky.eu



Autor: Jaromír Petřík

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz