Recence Merkur Revue 4/2011
Datum vydání: 17. 11. 2011
V tomto čísle nacházíme pokračování článku od Radomila Květoně "Začiatky pravidelnej leteckej pošty v Uhorsku - Repülö Posta 1918". Autor zde popisuje leteckou přepravu poštovních zásilek rozdělenou do několika kapitol. Zabývá se organizací, množstvím dopravené letecké pošty, doporučenými leteckými zásilkami, etapou Vídeň- Budapešť, trasou Budapešť- Krakov, trasou Budapešť- Lemberg. Kapitoly jsou doplněny tabulkami a bohatým obrazovým materiálem přepravovaných celistvostí.
Lubor Kunc v článku "Vybrané celistvosti z let 1918- 1920" poukazuje na počátky čs. poštovního provozu zdokumentované nezvyklými frankaturami ať už ve vnitrostátním, tak mezinárodním poštovním provozu.
Miroslav Bělina v článku "Neznámé a nezvyklé" popisuje tzv. "coil pairs" pro které u nás neexistuje odpovídající termín a tak jsou pro sběratelskou potřebu nazývány "svitkovými slepy." Nechce se ani věřit, že první pokusy se zavedením automatů na prodej svitkových známek se datují do r. 1905. Konkrétně se zde autor zabývá prodejem svitkových známek na Novém Zélandu. Vše je zdokumentováno obrazovým materiálem.
Následuje článek od známého sběratele mezinárodních odpovědek Michala Příkazského "Mezinárodní odpovědky protektorátu Čechy a Morava 1939". Kromě zajímavého článku se autor zabývá deskovými vadami, jakož i vadami textu. Vše názorně doplněné konkrétními materiály.
"Co ve většině katalogů nenajdete!" Článek od slovenského znalce Svätopluka Šablatúry zabývající se vzácnými zkusmými tisky Slovenska 1939, které jsou zobrazené na titulní straně tohoto čísla MR.
Redakce Merkur Revue gratuluje významnému českému rytci a grafikovi Miloši Ondráčkovi k jeho 75. narozeninám formou článku "Významné životní jubileum Miloše Ondráčka."
Následuje článek šéfredaktora Merkur Revue a soudního znalce České republiky Zdeňka Fritze "K textu tzv. rámečkový II. typ na známce Hradčany 500h z II. desky? v MR 3/2011." Reaguje na článek L. Olšiny ml., ve kterém L. Olšina uvádí jinou terminologii pro specifikaci příslušného známkového pole u známek Hradčan, např. II-0-0. Toto vyvolalo značné ohlasy čtenářů i odborníků a tato terminologie byla příkře odmítnuta. Na druhé straně Zdeněk Filípek uvádí vžité a správné označení typů V. kresby emise Hradčan s konkrétními příklady. Osobně si myslím - moc užitečná pomůcka pro Hradčanáře.
Místopředseda SČF Jiří Sedlák napsal článek "Zasedání Organizačního výboru výstavy Schleiz 2012." Tato mezinárodní výstava se bude konat 27. - 29. dubna 1912 v Německém Schleizu. Zájemci o tuto výstavu se zde dočtou veškeré podrobnosti.
Soudní znalec Milan Kračmar pokračuje v přehledu odměn soudních znalců ve Velké Británii a některých dalších zemí EU. Také popisuje vládní návrh novely o znalcích a tlumočnících, který byl schválen 6. 4. 2011 a který novelizuje značně zastaralý zákon z r. 1967! Kriticky se vyjadřuje k této novele, která postihuje znalce pokutami až 100.000,-Kč, ale odměna za jejich práci je 100-350,-Kč/hod, což vede k polemice, zda se vůbec vyplatí být soudním znalcem. Ve státech EU jsou odměny znalců výrazně vyšší.
Zoltán Raduška pokračuje se svým seriálem o vzdálených zemích "Prečo nikto nechcel byť druhý? Kde sa dvaja bijú,.." Tentokrát o známkových zemích Jižní polokoule. Zabývá se osudy dobyvatelů Jižního pólu, konkrétně E. H. Shackletonem a Falconem Scottem. Většina čtenářů asi ví, že skupina Falcona Scotta po dobytí Jižního pólu 18.2.1912 zahynula pouhých 18km od svojí základny a záchrany. Navíc s věděním, že je jako první předstihl Nor Roald Amundsen. K těmto příležitostem byla vydaná řada známek a vznikly nové známkové země jako "Viktoriina země", "Země krále Edwarda VII", či "Rossovy Dependence". Za sebe mohu doplnit, že jak Viktoriina země, tak Země krále Edwarda VII patří mezi vzácnější známkové země a celistvosti bývají ozdobou světových aukcí.
Lumír Brendl v článku „Filatelisticky romantické Knížecí monacké“ píše o této atraktivní zemi pro „bohaté“. Zmiňuje se o vydání pamětní emise známek a FDC při příležitosti svatby knížete Rainiera III. Nyní při příležitosti svatby knížete Alberta byl vydaný též aršík a FDC v níž bylo Klubem Monte Carlo rozesíláno oznámení o sňatku. Zajímavý článek doplněný obrazovou dokumentací.
V článku „Tradiční ohlédnutí za emisním rokem 2010 známek slovenské republiky“ se Zdeněk Fritz zabývá hodnocením slovenských známek. Určitě zajímavý názor při rozdělení na známky: průměrné, velmi dobré a vynikající. Článek, který určitě vzbudí u čtenářů emoce i diskuse, protože hodnotit známky po výtvarné stránce bývá věcí názoru jednotlivce a jak sami víme, co člověk, to jiný názor…
„Vynikající český architekt Antonín Wiehl“ je společný článek autorů Zdeňka Fritze a Lumíra Brendla. Článek o slavném architektovi, památkáři a restaurátorovi doplněný obrázky známek, pohlednicí, či pamětní obálkou s razítky.
Rudolf Fischer napsal článek „Čím se proslavil Ivan Strnad?“ Je zde představena známková tvorba velmi úspěšného umělce Ivana Strnada. Od roku 1954 až do 80. Let dvacátého století. Podotýkáme, že letos 3. dubna by se dožil 85 let.
Toto číslo Merkur Revue končí tradičně „Hrady a zámky“ od Zdeňka Fritze. Zabývá se městským hradem v Kežmaroku, zámkem v Tróji v Praze 7 a státním zámkem Lednice. Článek samozřejmě doplněný bohatým obrazovým i známkovým materiálem.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz