Razítka vlakových pošt na Oravě a Spiši

Ing. Jan Kypast, Ing. Miroslav Štefek (pro Infofila PREMIUM 2026)

Území severního Slovenska bylo na rozdíl od průmyslového Těšínska chudou oblastí s minimem průmyslu. Malé obce s ještě menšími poštami neposkytovaly mnoho příležitostí ke komunikaci s vnějším světem. Po zániku Rakousko-Uherska a v následném období tvorby hranice mezi nástupnickými státy ČSR a Polskem se stala severní část Oravy a Spiše předmětem sporu těchto dvou zemí a kontaktu jejich vojsk, přestože byla severní hranice Uherska, pod které Slovensko, jako součást uherských zemí Rakousko-Uherska, spadalo, jasně definována a to jižní hranicí Haliče. Hranici se nakonec československé vládě nepodařilo obhájit. Hranice mezi Československou republikou a Polskem se upravovaly ještě v roce 1924 ( viz lit.1, str.11-12 a 137-138).

Polská strana měla pro Oravu a Spiš vlastního zmocněnce své vlády, což dokládá vzácná celistvost – obálka z úřední korespondence (obr.1)

obr. 1) Dopis zmocněnce polské vlády pro Spiš a Oravu adresovaný redakci novin v Nowym Targu.

Celý článek je dostupný v Infofila PREMIUM na odkazu:

Razítka vlakových pošt na Oravě a Spiši

Placená verze Infofila PREMIUM umožňuje, aby články nevznikaly „po večerech“, ale systematicky a s odborným dohledem. Díky tomu může redakce připravovat hlubší texty, studie a rozhovory, které mají dlouhodobou hodnotu a slouží jako studijní materiál pro další generace.