Poštovní razítka – osmá část

S nárůstem poštovních zásilek v první polovině 20. století, a to zejména na velkých poštách, přistoupily postupně poštovní správy k první mechanizaci orazítkování (znehodnocování) poštovních známek – k válečkovým podacím denním razítkům (OBR 1a+1b+1c+1d+1e).






Později pak dochází k zavádění razítkovacích strojů, vzniklo tzv. strojové razítko. Strojové razítko doplněné o štoček s písemnou informací, případně doplněnou ještě o obrazovou část, se nazývá propagační strojové razítko (OBR.2a+2b) anebo příležitostné strojové razítko (OBR.3). Záleží na účelu takového razítka. Poloha propagačního štočku bývá, v závislosti na typu razítkovacího stroje, buď vlevo nebo vpravo od poštovního denního razítka.




Dále poznáme strojová výplatní razítka, kde vedle poštovního denního razítka je slovní údaj o zaplacení poštovného odesilatelem (franco, port payé, paid – na ukázce z New Yorku je text „FIVE CENTS PAID“- OBR.4). Strojová výplatní razítka sloužila k razítkování zásilek podávaných hromadně při placení poštovních poplatků v hotovosti.


Rovněž tzv. otisk výplatního stroje - výplatní otisk - není čistým poštovním razítkem, v podstatě nahrazuje poštovní známku. Spolu s takto otištěnou „poštovní známkou“ (lépe řečeno její oficiální náhražkou) je do výplatního otisku integrováno poštovní denní razítko (OBR.5a+5b). K tomuto typu výplatních otisků patří též firemní otisky s reklamou nebo logem firmy, zásilky jsou pak předány poště k dalšímu zpracování (OBR.6). V minulosti se u nás pro výplatní otisk používal ve filatelistické hantýrce výraz „frankotyp“, a to díky rozsáhlému použití výplatních strojů soustavy Francotyp v československém poštovním provozu v letech 1926 – 1946. Později následovaly další typy strojů (např. Postalia).





Na závěr této části jedna poznámka: Zejména strojová razítka, doplněná o vlnovky, nedělají filatelistům radost. Každý z nás, kdo sbírá i orazítkované známky, chce je mít ve své sbírce s hezkým, dobře čitelným kruhovým razítkem. Porovnejte (OBR .7a+7b).