Nabídka našeho eshopu

Velká Británie - klasika filatelie - 1840 - SG. 5, TWO BLUE, vodorovná 3-páska

Velká Británie - klasika filatelie - 1840 - SG. 5, TWO BLUE, vodorovná 3-páska

  • Cena: 25000 Kč

Plzeňská filatelie a Ing. Lumír Brendl - 8. část

3 FILATELISTA LUMÍR BRENDL


Lumír Brendl se téměř celý svůj život zabýval filatelií, která se stala nejprve jeho koníčkem a následně odbornou aktivitou, jež ho zaměstnávala na celé dny, ale zároveň výrazně naplňovala a obohacovala. Poštovní známky pro něho měly totiž mnohonásobně hlubší smysl, pohlížel na ně jako na malá estetická díla, jejichž uměleckou hodnotu dokázal patřičně ocenit. K významu známek se ostatně sám vyjádřil takto: „Poštovní známka je nejen státní ceninou. Ve sbírce se stává i malou obrazovou galerií, kterou můžeme prohlížet a obdivovat v klidu domova. Poštovní známka a filatelie nám všem přinášejí nejen výtvarnou krásu, ale i kulturní zážitek, který často vypráví i o dějinách města a naší vlasti. Známka je prostě součástí historie, národní kultury a života společnosti.“ 101 


3.1 CESTA K FILATELII


Filatelistické počátky L. Brendla sahají již dávno do jeho dětských let, když ho jakožto osmiletého školáka zaujala jedna z výkladních skříní plzeňského filatelistického obchodu. Vystavené poštovní známky ho fascinovaly natolik, že se od výlohy nemohl jednoduše odtrhnout. Jelikož se maminka Otilie snažila své děti podporovat v jejich zájmech, rozhodla se s Lumírem obchod navštívit. Jak však S. Brendlová vzpomíná, možná jistou roli sehrálo i to, že měl Lumír zrovna v tu chvíli za sebou vcelku náročný stomatologický zákrok, jehož svědkem byla právě i zděšená Otilie. Po cestě z ordinace pak vyčerpaný Lumír objevil na plzeňském náměstí zmíněnou prodejnu poštovních známek. „Takže pro Lumíra to byla taková náplast na bolest, kterou si ale našel sám. Takový byl vlastně začátek, rozhodně to nebylo nic tuctového.“102 Pan prodavač – filatelista mu tehdy nabídl obálku s poštovními známkami, které byly už použité, leč šetrně odlepené nad párou. Tímto způsobem získávali začínající mladí filatelisté známky, jež jim byly prodávány za korunu. Lumír nebyl výjimkou a i on sběratelství započal touto formou. Filatelie ho okamžitě nadchla, a tak se v ní začal sám vzdělávat a získávat vědomosti i zkušenosti. Postupem času rozšiřoval svou filatelistickou kolekci a vlastnil i velký zásobník, do kterého ukládal jednotlivé kousky. Stával se tedy skutečným sběratelem.103


Známky shromažďoval také Lumírův otec Bohuslav, podle příslušných zemí je řadil a lepil do sešitů, jež si Lumír pak častokrát prohlížel. Do rukou se mu tudíž dostaly vícebarevné známky různých exotických míst, což zároveň posilovalo i jeho touhu poznávat cizí kraje. 104 „Když jsem viděl, jak tam cválá velbloud na známce ze Súdánu nebo tygr na Vás hledí na známce Belgického Konga, to bylo takovým impulsem, abych se začal zabývat poštovními známkami.“105 přiznal Lumír v pořadu České televize. Celkově k nejzajímavějším podle něho patřily z hlediska motivů britské a portugalské koloniální známky. Přední pozice v jeho sbírce však zaujímaly nejprve země Velká Británie, Itálie, Spojené státy americké a Spolková republika Německo. Prostor získávalo v Lumírově zásobníku ale i Československo, jehož tehdejší pojetí bylo spíše poštovně historické. Jednu sérii československých známek dokonce začal v roce 1947 odbírat.106


3.2 SPOLUPRÁCE S FILATELISTICKÝMI ORGANIZACEMI


Brendlovo jméno je spojeno s několika významnými organizacemi sdružujícími filatelisty a na filatelii se zaměřujícími. První z nich je výše zmíněný Svaz československých filatelistů (SČSF), v němž měl od roku 1961 na starosti postupem času plnění všelijakých povinností. Během svého členství zde se nicméně hodně soustředil na rozkvět činnosti mládežnické filatelie. V dubnu roku 1966 byl jmenován krajským metodikem Krajské komise mládeže Krajského výboru Svazu českých filatelistů. Funkce aktivisty-krajského metodika byla vyhlášena v témže roce na základě jednání Lumíra a tehdejšího předsedy komise mládeže SČSF Antonína Oktábce na celostátním semináři o námětové filatelii v Choceradech u Prahy. Pozice metodika s sebou přinášela řadu úkolů, které zahrnovaly též vytváření podmínek pro ustavení nových mládežnických filatelistických klubů. V květnu roku 1966 byl pak Lumír pověřen metodickým vedením těchto kroužků a jejich rozvojem v Západočeském kraji. Mezi nimi zastával významné místo i Klub mladých filatelistů č. 53-168 při Základní devítileté škole v Plasích, který zde Lumír založil a řídil od školního roku 1966. Pod jeho vedením dosáhl klub značné aktivity i velkých úspěchů, na výstavě poštovních známek PLZEŇ 67 dokonce představil svou kolektivní sbírku O čem nám vypráví poštovní známky. Od roku 1971 stál v čele Západočeské Krajské komise mládeže coby první předseda a to až do roku 1976, kdy ve funkci skončil, a uvolnil ji tak ve prospěch Jaromíra Jeřábka ze Sokolova.108


Významným přínosem a silnou podporou pro českou organizovanou filatelii byl Brendl v době, kdy se SČSF rozpadal na dva svazy, na Zväz slovenských filatelistov (ZSF) a národní Svaz českých filatelistů (SČF). Když SČF zasáhlo toto nepříliš stabilní období, přispěl výrazně k opětovnému ustálení situace ve svazu. 109 Několikaleté úsilí mu nakonec v roce 1995 vyneslo uznání v podobě předsednického postu, do něhož byl dosazen po volbě celorepublikové valné hromady, jejíž sjezd proběhl v Brně 16. prosince 1995. Z filatelistických klubů a odborných společností SČF dorazilo celkem 144 zástupců s právem odevzdat hlasovací lístek. L. Brendl byl mimo jiné vybrán ještě jako další příslušník předsednictva, jehož počet členů se z popudu jednání valné hromady navýšil o tři na celkových třicet pět. 110 Hlavou SČF zůstával Brendl dlouhá léta po opakovaném znovuzvolení až do roku 2011, kdy se rozhodl za nepříjemných okolností rezignovat. 111


Odborný a profesionální nárůst společně s širokou znalostí cizích jazyků poskytly Brendlovi širší pole působnosti. Postupně se mu tak otevřel svět filatelie i na mezinárodní úrovni a podařilo se mu proniknout z domácích organizací taktéž do některých celosvětových, kupříkladu se zapojil do Evropské filatelistické akademie – AEP, Evropské federace filatelistických svazů – FEPA či Mezinárodního svazu filatelistických novinářů – AIJP. 112 Po splnění nutných zkoušek, na něž se musel řádně připravit, získal oprávnění posuzovat jednotlivé exponáty na filatelistických výstavách. Jakožto juryman113 v hodnotitelských týmech se tak zúčastnil mnoha výstav nejprve v rámci Československa, následně Evropy, a poté dokonce rovněž celého světa pod patronátem Mezinárodní filatelistické federace – FIP. Vrcholu dosáhl v roce 2000, kdy byl vyhlášen ředitelem zmíněného sdružení FIP. Touto funkcí byl pověřen po dobu osmi let, tedy až do roku 2008.114 Druhé zvolení proběhlo v roce 2004, první v době konání výstavy ESPAŇA 2000 a kongresu federace v Madridu. O tom, že byl tento okamžik pro Lumíra radostný, svědčí reakce jeho sestry Světly, jež na oznámení rozhodnutí vzpomíná takto: „Na Lumírův šťastný výraz při ohlašování výsledků volby nikdy nezapomenu. Nadšeni byli i jeho evropští kolegové a přátelé.“115 Ze své pozice dokázal během let prosadit pro filatelii podstatné změny, z jeho iniciativy byla zavedena nová pravidla týkající se pořádání filatelistických výstav a soutěží. Za přínosný lze pak označit především jeho příspěvek k novým soutěžním třídám a k posuzování třídy jedno-rámových exponátů, otevřené třídy, třídy pohlednic a maximafilie.116 


Definitivní konec aktivní filatelie v životě Lumíra Brendla, pro nějž představovaly známky a vše s nimi spojené největší smysl života, znamenala prodělaná těžká cévní mozková příhoda v roce 2013, po které už se k filatelii nemohl nikdy vrátit.117


3.2.1 ÚSKALÍ BRENDLOVA PŮSOBENÍ VE FILATELII


Padesát osm let prožitých v SČF nepřineslo Lumíru Brendlovi vždy jen příjemné chvíle, obzvlášť poslední roky doprovázely jisté potíže vycházející z neshod také ohledně padělání poštovních známek. Právě podvrhy známek se vyskytovaly stále častěji a stávaly se skutečným problémem, který uvrhl filatelistická hnutí spolu s SČF, povinným chránit své sběratele před podobnými podvody, do špatného světla. Pokles důvěryhodnosti i možné hodnoty sbírek představoval hrozbu pro celý obor filatelie, na úkor něhož bohatli prodejem falzifikátů nikoliv pouze jednotlivci, ba dokonce řízené skupiny podvodníků. 118 V tomto případu zastával Brendl jasně negativní stanovisko vůči padělatelům, odkazoval se na etické a morální principy. Stejným způsobem přistupoval rovněž k problematice odcizování a možného zneužívání znaleckých značek, potřebných pro potvrzení pravosti známek, již nežijících znalců, a podobně tak i k zneuctění osoby Jana Karáska, znalce obviněného bez jakéhokoliv právního podkladu z pochybení při zkoušení známek.119 S výraznou a velmi diskutovanou padělatelskou aférou z roku 2003, kterou musela tehdejší česká filatelistická společnost řešit, je spojen sběratel a držitel hodnotných exemplářů Ludvík Pytlíček. Ten měl údajně vědomě prodávat falšované známky, v soudním procesu se však obvinění neprokázalo. Nicméně i tak přetrvalo značně rozpolcené nahlížení na Pytlíčka ve světě filatelistů. 120


Na pozadí též tohoto dění postupně vygradoval dlouhodobý konflikt, uprostřed kterého se ocitl Lumír Brendl s předsedou Komise znalců SČF Františkem Benešem. Ve sledu událostí, během nichž byl nakonec Lumír označen za agenta Státní bezpečnosti, se filatelistická obec a vnímání slavného filatelisty a ředitele SČF rozdělily na dva protichůdné póly. Své tvrzení a úhel pohledu vysvětluje Beneš v článku z roku 2021 Lumír Brendl – 10 let od jeho rezignace na funkci předsedy SČF. V příspěvku se vrací do roku 2005, kdy znalec Pavel Pittermann opakovaně poukázal na takzvané Cibulkovy seznamy, údajné soupisy Státní bezpečnosti, a na zmínku Brendlova jména v nich. Proti tomuto nařčení se Lumír tehdy ohradil vlastnoručně sepsaným čestným prohlášením. Po uplynutí tří let se do celé záležitosti však vmísila i zmíněná kauza s Pytlíčkem a jeho padělky, v souvislosti s níž se objevilo několik stížností zahraničních vystavovatelů. Proto Lumír jakožto ředitel FIP rozhodl o nezařazení Pytlíčkových exponátů do výstavy PRAGA 2008 uspořádané toho roku, aby tak předešel případnému poškození jména filatelistické instituce stejně jako výstavy. Svůj striktní verdikt ovšem nakonec přehodnotil, což Beneš ve svém příspěvku zdůvodňuje možným nátlakem ze strany Pytlíčka, který podle Benešových domněnek měl na L. Brendla tenkrát odhalit kompromitující materiál, a to pravděpodobně v podobě záznamu o spolupráci se Státní bezpečností.121


Dne 4. prosince 2010 se v Praze v Domě odborových svazů, dnešním Domě Radost, sjela v pořadí čtvrtá valná hromada, jejíž volbou se odsouhlasil na příštích pět let opět L. Brendl jako předseda SČF.122 Nezabránil tomu ani fakt, že ještě před konáním valné hromady publikoval František Beneš v časopisu Filatelie 11/2010 otevřený dopis, v němž mimo jiné doporučil za kandidáta Waltera Müllera. Benešovo vystupování proti Brendlovi pokračovalo, jak sám Brendl uvedl v textu k rezignaci v příštím roce, dalšími otevřenými dopisy a zejména e-mailem rozeslaným den před zasedáním předsednictva SČF 10. dubna 2011 jeho členům.123 František Beneš dle svého článku zveřejněného v roce 2021 kontaktoval samotného Lumíra již v březnu 2011 s tím, že se mu do rukou dostaly dokumenty o jeho působení coby agent uložené v Ústavu pro studium totalitních režimů, Archivu bezpečnostních složek. Beneš dále uvádí, že „ze spisu vyplývá, že StB Brendla pro spolupráci získala už v polovině šedesátých let…a aktivní byl ještě v létě 1989.124 K osobě L. Brendla jsou v Archivu bezpečnostních složek skutečně vedeny záznamy, existují rovněž internetové stránky, na nichž jsou volně dostupné jmenné evidence, ve kterých lze Brendla vyhledat na základě jména a data narození pod krycím jménem Eda a Pavel společně s typem kooperace jako tajný spolupracovník, agent zaregistrovaný na třetím odboru prvního oddělení Státní bezpečnosti Plzeň.125 Mezi archivními materiály se však nachází rovněž zápis o nedochovaném svazku zaregistrovaném ve fondu Krajské správy SNB Plzeň, který byl ukončen z důvodu neuskutečněného vázání, tedy odmítnutí spolupráce, a podle razítka nakonec skartován. Na základě šetření v evidencích Archivu bezpečnostních složek bylo zjištěno také, že L. Brendl byl osobou prověřovanou/určenou ke styku se státním tajemstvím č. 841/88 Správy Státní bezpečnosti Plzeň. Prověřování se týkalo tehdy širokého okruhu lidí, kteří se v rámci zaměstnání dostávali do styku se státním tajemstvím, jednalo se například o zaměstnance ministerstev nebo různých podniků.126 


Celý případ lze vnímat i v současnosti kontroverzně, teprve před dvěma lety vznikl výše analyzovaný článek Františka Beneše, který rozvířil další pokračování střetu, tentokrát ovšem již bez Lumíra. Už ve své době ale přineslo napětí mezi Benešem a Brendlem rozporuplné reakce. První větší vlna negativní odezvy, tedy lépe řečeno spíše úplné nečinnosti, od SČF vůči Lumírovi přišla po Benešově korespondování členům předsednictva. K pasivitě představitelů SČF se Lumír Brendl vyjádřil následovně: „Jen mě mrzelo, že nikdo z těch, kterým byl dopis Františka Beneše určen a kteří o něm na schůzi předsednictva snad věděli, nepronesl na moji obhajobu ani slovo a nad osočováním mé osoby se nepozastavil. Takový nevšímavý postoj jsem nečekal.“ 127 Zároveň se však na straně druhé k Lumírovi přihlásila řada podporovatelů, mezi nimi třeba za většinu členů Klubu filatelistů 03-13 Plzeň Josef Kotek, který adresoval dopis místopředsedovi SČF Walteru Müllerovi se slovy: „Na 4. valné hromadě v Praze v prosinci 2010 jsem čekal určitý střet koncepcí, ale nastal klid zbraní. O to nastalo řinčení zbraní po této valné hromadě. Pan Ing. Brendl byl vyprovokován až k abdikaci. Ptám se – komu to poslouží? A máme recept jak dál? Nedopusťte rozložení SČF!“128 Za Lumírem stáli rovněž představitelé online magazínu o filatelii INFOFILA v čele s vedoucím redaktorem Zdeňkem Jindrou, jenž se rozhodl vyjádřit k postoji SČF: „Jsem dlouhodobě znepokojen situací SČF. Nezamlouvá se mi, že se SČF prozatím nepostavil za předsedu SČF – L. Brendla ve věci neslušného a osočovacího jednání F. Beneše.“ 129 Slova podpory zazněla směrem k Lumírovi i od různých filatelistických spolků, jedním z nich byl Klub filatelistů 03-001 Domažlice, jehož členové sepsali následující projev uznání: „Chceme Vám tímto dopisem vyjádřit své poděkování za vše, co jste dosud pro filatelii vykonal ať již jako vystavovatel, juryman, reprezentant našeho svazu v zahraničí i čelný funkcionář SČF. A vyjádřit přesvědčení, že se nenecháte znechutit zákeřnostmi.“130 


Po Lumírově smrti se za svého bratra postavila Světla Brendlová, která se rozhodla na Benešův článek Lumír Brendl – 10 let od jeho rezignace na funkci předsedy SČF odpovědět taktéž příspěvkem, zpřístupněným na webových stránkách INFOFILA. Nejde však o protireakci v pravém slova smyslu, cílem Světly zde bylo poukázat na Lumírův přístup k filatelii a k funkci předsedy SČF vůbec, současně vystihnout i to, jaký byl člověk. Její snahou bylo rovněž objasnění rozhodnutí o navrácení Ludvíka Pytlíčka mezi vystavovatele v roce 2008. Světla argumentuje tím, že Lumíra k přehodnocení názoru vedlo zjištění, že Pytlíček je odborníkem v oceňování, nikoliv ověřování pravosti známek, tudíž značku pravosti ani nemohl osobně vlastnit.131 V rozhovoru s Jiřím Neumannem Světla tento incident také komentuje a ještě k Pytlíčkovým sbírkám dodává, že „Lumír to viděl jako ochuzení, když jeho skvělé exponáty budou uzavřeny někde v trezoru a nikdo je neuvidí.“132


Určitě není pochyb, že toto náročné a nepříjemné období poznamenalo značným způsobem život L. Brendla, který v roce 2011 sice rezignoval na funkci předsedy SČF, leč nikdy „nerezignoval na filatelii, na filatelii Lumír nikdy nezanevřel.“ 133


Kompletní sada žilkovaných jako ukázka padělků ke škodě sběratelů. První z aukce PROFIL PRAGA 98, druhá ze sbírky pana Fischmeistera a třetí z Filatelie 6/2009. Pro ilustraci a závažnost celé situace s padělky doplnila Infofila.cz.



101) BRENDL, Lumír a kol. Plasy pohledem filatelie. Plasy: Město Plasy, 2007. Tilia Plassensis; sv. 2. ISBN 978-80-254-7117-3, s. 4.

102) NEWSPHILA z.s. Lumír Brendl (1935-2020) – vzpomínka na bývalého předsedu SČF [záznam rozhovoru]. Hovoří Jiří NEUMANN se Světlou BRENDLOVOU. 2. 9. 2021. Dostupné též z: https://newsphila.blogspot.com/2021/09/cesko-lumir-brendl-1935-2020-vzpominka.html

103) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 25. 7. 2022, záznam v archivu Anny Krauzové.

104) JINDRA, Zdeněk – PETŘÍK, Jaromír. Rozhovor s Lumírem Brendlem – dlouholetým předsedou SČF. In: infofila.cz [online]. 9. 8. 2011 [cit. 15. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/rozhovors%C2lumirem-brendlem-dlouholetym-predsedou-r-2-c-4069

105) Předseda Českého svazu filatelistů Lumír Brendl. In: Barvy života [televizní pořad]. ČT2, 2. 12. 2011. Dostupné též z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095889602-barvyzivota/211562221200033/cast/180752/

106) JINDRA, Zdeněk – PETŘÍK, Jaromír. Rozhovor s Lumírem Brendlem – dlouholetým předsedou SČF. In: infofila.cz [online]. 9. 8. 2011 [cit. 15. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/rozhovors%C2lumirem-brendlem-dlouholetym-predsedou-r-2-c-4069

107) LOVČÍ, Radovan. Vzpomínka na Lumíra Brendla. Plaský zpravodaj. Plasy: Město Plasy, 2021, roč. XXXI., č. 2, s. 22.

108) Státní oblastní archiv v Plzni, Svaz československých filatelistů – krajský výbor Západočeského kraje, kart. 2, kronika KKM 1966-1976.

109) SEDLÁK, Jiří. Vzpomínka na Ing. Lumíra Brendla. Zpravodaj Společnosti sběratelů československých známek SČF 4/2020. 2021, roč. 47, č. 163, s. 4.

110) MALEČEK, Jaroslav. I. valná hromada Svazu českých filatelistů. Merkur Revue – Odborný časopis pro filatelii, numismatiku a bankofilii. Brno: Merkur-revue, 1996, č. 1, s. 1.

111) Klub filatelistů 00-15 Praha. Odešel Ing. Lumír Brendl. In: kf0015.cz [online]. 11. 10. 2020 [cit. 17. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.kf0015.cz/odesel-ing-lumir-brendl/

112) BRENDLOVÁ, Světla. Letem světem s Lumírem, s. 15 (strojopis).

113) Juryman=porotce.

114) VANÍČEK, Vít. Filatelistický slavín. Informace SČF. 2020, č. 4, s. 8.

115) BRENDLOVÁ, Světla. Letem světem s Lumírem, s. 21 (strojopis).

116) FEPA. Lumir Brendl has passed away. In: fepanews.cz [online]. 14. 10. 2020 [cit. 17. 5. 2023]. Dostupné z: https://fepanews.com/lumir-brendl-has-passed-away/

117) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 20. 4. 2023, záznam v archivu Anny Krauzové.

118) Infofila. Padělky poštovních známek – nutnost nestrkat hlavu do písku. In: infofila.cz [online]. 13. 4. 2023 [cit. 17. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/padelky-postovnich-znamek-nutnost-nestrkat-hlavu-dr-2-c-6606

119) JINDRA, Zdeněk – PETŘÍK, Jaromír. Rozhovor s Lumírem Brendlem – dlouholetým předsedou SČF. In: infofila.cz [online]. 9. 8. 2011 [cit. 15. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/rozhovors%C2lumirem-brendlem-dlouholetym-predsedou-r-2-c-4069

120) NĚMEC, Jan. Milion za centimetr čtvereční. In: lidovky.cz [online]. 4. 9. 2010 [cit. 17. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/domov/milion-za-centimetr-ctverecni.A100904_000052_ln_noviny_sko

121) BENEŠ, František. Lumír Brendl – 10 let od jeho rezignace na funkci předsedy SČF. Filatelie. 2021, č. 7, s. 31.

122) ŠOLC, Josef. 4. Valná hromada SČF. In: expo-net.blogspot.com [online]. 30. 12. 2010 [cit. 18. 6. 2023]. Dostupné z: http://expo-net.blogspot.com/2010/12/4-valna-hromada-scf.html

123) BRENDL, Lumír. Vysvětlení rezignace Lumíra Brendla. In: infofila.cz [online]. 23. 5. 2011 [cit. 18. 6. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/vysvetleni-rezignace-lumira-brendla-r-2-c-3984

124) BENEŠ, František. Lumír Brendl – 10 let od jeho rezignace na funkci předsedy SČF. Filatelie. 2021, č. 7, s. 32-33.

125) Archiv bezpečnostních složek. Jmenné evidence. In: abscr.cz [online]. [cit. 18. 6. 2023]. Dostupné z: https://www.abscr.cz/jmenne-evidence/ Dále: SEZNAMY STB Online. Seznamy tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti. In: seznamy-stb.online [online]. [cit. 18. 6. 2023]. Dostupné z: https://seznamy-stb.online/

126) Archiv Anny Krauzové, dopis Archivu bezpečnostních složek, Oddělení archivních fondů operativních svazků a vyšetřovacích spisů Anně Krauzové ze dne 24. 1. 2022.

127) BRENDL, Lumír. Vysvětlení rezignace Lumíra Brendla. In: infofila.cz [online]. 23. 5. 2011 [cit. 18. 6. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/vysvetleni-rezignace-lumira-brendla-r-2-c-3984

128) Rodinný archiv Brendlů, dopis Josefa Kotka místopředsedovi SČF Walteru Müllerovi ze dne 21. 5. 2011.

129) Tamtéž, dopis Zdeňka Jindry Lumíru Brendlovi ze dne 24. 5. 2011.

130) Tamtéž, dopis členů KF 03-001 Domažlice Lumíru Brendlovi ze dne 30.5.2011.

131) BRENDLOVÁ, Světla. Lumír Brendl – 10 let od jeho rezignace na funkci předsedy SČF. In: infofila.cz [online]. 23. 8. 2021 [cit. 18. 6. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/lumir-brendl-10-let-od-jehorezignace-na-funkci-pr-r-2-c-6379

132) NEWSPHILA z.s. Lumír Brendl (1935-2020) – vzpomínka na bývalého předsedu SČF [záznam rozhovoru]. Hovoří Jiří NEUMANN se Světlou BRENDLOVOU. 2. 9. 2021. Dostupné též z: https://newsphila.blogspot.com/2021/09/cesko-lumir-brendl-1935-2020-vzpominka.html

133) Tamtéž.



Autor: Bc. Anna Krauzová | 5. 2. 2024

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


Nabídka našeho eshopu

Zásobník na poštovní známky - 60 stran - bílé listy - SAFE retro potisk - č. 100

Zásobník na poštovní známky - 60 stran - bílé listy - SAFE retro potisk - č. 100

  • Cena: 935 Kč
522-537 - vícepásky v čistém stavu

522-537 - vícepásky v čistém stavu

  • Cena: 14500 Kč