O Auroře trochu jinak

Snad nejčastěji zobrazovanou lodí na poštovních známkách je křížník Aurora (chráněný křížník třídy Pallada, postaven v loděnicích Admirality v Petrohradě počátkem 20.století). Vstoupil do pohnutých dějin 20.století výstřelem, který údajně dal signál k útoku na petrohradský Zimní palác, tedy ke komunistickému převratu v Rusku v roce 1917. Nechme však stranou události, díky kterým se Aurora opakovaně zjevovala na nespočetných vydáních poštovních známek komunistických zemí, četně československých. Tento „slavný“ křížník, dodnes kotvící v Petrohradě jako muzeum, měl v té době za sebou jednu „neslavnou“ lekci z rusko-japonské války, kterou uštědřili ruské carské flotile Japonci v květnu 1905 v námořní bitvě u Cušimy (Tsushima – ostrov v Korejském průlivu).

Křížníku se podařilo z prohrané bitvy uprchnout a spolu se dvěma dalšímí ruskými křížníky se nechal internovat v neutrální filipínské Manile.

V roce 1906 se Aurora vrátila na Balt, kde sloužila jako školní loď k výcviku kadetů. V první světové válce operovala na Baltu, koncem roku 1916 byla odvelena k opravám do Petrohradu. Tam pak v roce 1917 došlo ke komunistickému převratu a k spomínanému výstřelu či signálu. Od roku 1922 křížník opět sloužil jako školní loď. V druhé světové válce z něj byla demontována děla, která sovětská armáda použila při obraně Petrohradu (v té době Leningradu). Plavidlo bylo zakotveno v Oranienbaumu. Bylo terčem častého německého ostřelování, důsledkem čeho šlo 30.9.1941 ke dnu. Hned po válce (1945-1947) prošel křížník rozsáhlými opravami a posléze byl zakotven u nábřeží řeky Něvy v Petrohradě. Tam je k vidění dodnes. Na nově vydávaných poštovních známkách však již nikoliv. Pokud se mýlím, opravte mne.

O Auroře trochu jinak


Autor: Jaroslav Tomandl | 10. 9. 2007

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223