Merkur-Revue: Novotisky či zneužité štočky?

---

Byl jsem redakční radou Merkur-Revue vyzván, abych se k vyjádřil k tzv. zkusmým tiskům zhotoveným převážně v černé barvě, které se v poslední době prodávají na některých aukcích. K posouzení mi byl předložen zkusmý tisk známky "Holubice" hodnoty 30 h s podpisem Jar. Benda a s písmenem "B" umístěným v pečeti dopisu (obr. 1).



Rozměry obrazové části tohoto černotisku jsou 77x92 mm. Jako dlouholetý sběratel, vystavovatel i znalec známek emise "Holubice" jsem se s tímto velkým náhledovým černotiskem nikdy nesetkal. Ani ve starší filatelistické literatuře jsem jej nikde nenalezl. V publikaci [1] se naopak dočteme: "známe černé tisky u všech hodnot a typů kromě 30hal". Proč asi chybí právě tato hodnota? U Holubice přece známe širokou škálu zkusmých tisků od hodnoty 5 h až do hodnoty 25 h. Zde si ale musíme uvědomit, že tyto hodnoty byly vydávány v období od 1. 6. 1920 do 3. 1. 1921. Z té doby také pochází nejvíce různých tiskových zkoušek, které byly vyrobeny nejen pro potřeby tiskárny, ale spíše pro filatelisty. Pouze hodnota 30 h se tomu vyhnula, protože byla vydána až 20. 5. 1925, kdy byla v tiskárně daleko přísnější kontrola a trh již nebyl takovými výrobky živelně zaplavován.

Ale zpět k našemu černotisku. Již při první kontrole lze zjistit, že není zhotoven na stejném papíru jako ostatní černotisky té doby, který byl tlustý a hladký (bývá označován jako křídový). Papír zkoumaného černotisku je naopak slabý, oboustranně hlazený a navíc pod UV lampou zjistíme, že jde o papír bělený. Nejde tedy o papír originální, ale až ze 60. až 70. let 20. století. Rozhodně tedy nejde o původní zkusmý tisk.

Sám jsem před časem takový černotisk koupil na aukci pro vlastní studijní účely. Jak na mém, tak na předloženém černotisku je na rubové straně majetnická značka (obr. 2), kterou je poštovní trubka ve velikosti cca 2 mm.



Tato majetnická značka patřila dnes již zesnulému sběrateli a publicistovi F. Žampachovi, který měl v uvedené době poměrně volný přístup do poštovního muzea v Praze a měl tedy možnost (nakolik s pomocí a souhlasem pracovníků PM nemohu posoudit) zhotovit si otisk původní desky. Důvodem mohla být snaha získat zvláštní suvenýr či dárek pro přátele - sběratele, ale stejně tak mohlo jít i o určitou pomůcku, která sloužila při studiu emise. Kdo měl možnost pracovat s originálními štočky a rytinami ví, že jejich zkoumání je mnohem snazší, pokud máte k dispozici i otisk štočku či rytiny, tzv. náhled. Z uvedeného logicky vyplývá, že zde tedy nejde o zkusmý tisk, ale o neoficiální soukromý novotisk zhotovený z původního štočku. To nepřímo potvrzuje i text dopisu z r. 1988, v němž tento filatelista píše jinému sběrateli a černotisk zde zmiňuje: " ... rovněž tak posílám jeden velký náhledový černotisk, který pochází ze zinkového štočku uloženého v PM ..."



Je pravda, že se tyto černotisky dostaly na náš trh ve větším množství až po Žampachově smrti, kdy materiál z jeho pozůstalosti nabízela v letech 2001 - 2003 jedna aukční firma. Z jejího aukčního katalogu pro ilustraci uvádím popis této položky:

147 Zkusmé tisky, návrh 30h(150) nepoužitá kresba s monogramem, černotisk KT štoček 77x92 mm, křídový papír. Literatura neeviduje ZT 2800

Jak vidno, už samotný popis položky byl, snad z neznalosti, zavádějící. Především nejde, jak už víme, o zkusmý tisk. Poznámka "literatura neeviduje" pak jen posiluje neadekvátní pocit vzácnosti materiálu. Jiné aukční firmy, které tyto otisky štočků prodávaly, už v popisu uvádějí, že jde o soukromé (resp. zneužité) otisky štočku vyrobené v pozdější době.

Zde bychom mohli povídání o tomto specifickém černotisku ukončit, musíme však sběratele upozornit i na jeho další sourozence, kteří se v poslední době objevují na aukcích předvádějí (všechny popsané jako dosud neevidované zkusmé tisky a oceněné na několik tisíc Kč). Jde např. o černotisky 150 h Osvobozená republika, soutisky doplatních známek emise 1928, otisk rytiny T. G. Masaryk, černotiskové otisky znaku pro velké celiny od 30 h do 1 Kč v blocích nebo o otisky novinových známek první emise (např. 2 h). Několik jich na ukázku předkládám. Toto je již ale nad rozsah mého článku. Každopádně doporučuji, aby se zájemce před nákupy podobných výrobků poradil s příslušným znalcem. Jejich sběratelská hodnota je totiž sporná. Mohou sice mít jistý význam např. pro studijní sběratele (jako dokumentace), ovšem jejich zařazení do obvyklých specializovaných sbírek je už problematické. Pokud se přesto rozhodnete je zakoupit, mějte na paměti, že jde o zcela soukromé (tj. nepoštovní) dodatečné výrobky a tomu by měla odpovídat i jejich cena.












Literatura:
Karásek - Michele - Svoboda: Monografie československých známek. Díl 11. POFIS, Praha 1971.