Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic

Převzato z časopisu Merkur-Revue 6/2003




Soustavné sledování vývoje poštovnictví určité oblasti nebo i jen jednotlivé pošty přináší někdy zajímavá zjištění, a to dokonce i po mnoha desítkách let. Sběratel se více a hlouběji seznamuje s historií zvolené lokality, jeho poznatky se tak rozšiřují a postupně zapadají do souvislostí. K jednomu z vděčných témat patří i razítka ze středočeských Zdic na Berounsku. Tento poštovní úřad patří v Čechách mezi nejstarší. E. Votoček datuje jeho vznik s jistou rezervou už do roku 1687. Zdice tehdy byly regionálním střediskem zdejšího panství. V rámci odlišného správního a hospodářského členění oblasti měla tato regionální střediska ve své době mnohem větší význam, než bychom dnes čekali, a jejich důležitost významně omezilo až začlenění někdejších panství do větších okresů v polovině 19. století. Pozdější rozvoj průmyslu a nové státoprávní uspořádání pak přinesly i řadu dalších změn. Ty spolu s rozvojem železnice přinesly i podstatné úpravy původní silniční i poštovní sítě, což se projevilo i na poštovních úřadech. Pošta, která byla na počátku 19. století strategickým komunikačním uzlem, mohla být o sto let později ospalou a nepříliš důležitou pobočkou, a naopak.

Asi sto let po vzniku pošty ve Zdicích (či spíše první zmínce o ní) začal zdejší poštmistr používat k označování místa vypravení zásilky černé jednořádkové razítko "VON ZDITZ". První dosud známé použití je z roku 1796, což ho řadí mezi nejstarší poštovní razítka na našem území [4]. Podle Votočka mělo délku 24 mm a výšku 4 mm [2, str. 301] a je považováno za vůbec nejstarší razítko Zdic. Nedávno byl ale předložen doklad, který tyto poznatky zřejmě doplní. Jde o skládaný dopis, odeslaný 20. 5. 1796 příbramským magistrátem do Soběslavi a vybavený informací poštmistra o výši zaplaceného poštovného (číslice "8" provedená hnědou rudkou ve středu adresní části dopisu). Razítko na něm ale objevíme až při pozorné prohlídce (nejlépe při bočním nasvícení) v pravé horní části adresní strany. Řádkové razítko známého textu VON ZDITZ je totiž hluboce vtisknuté do papíru dopisu, ale jen v plasticky negativním provedení, tj. bez razítkové barvy. Jeho délka činí 26 mm a výška 4 mm; je tedy delší než Votočkem uváděné razítko. Mohlo by sice jít o nález jiného, dosud neznámého razítka, domnívám se však, že jde o totéž razítko (stejný typ písma i jeho výška). Rozdíl v délce může být způsoben roztažením či stažením papíru, resp. menší úpravou razítka (pokud by bylo např. jen sesazeno do řádky z jednotlivých liter, mohlo ke změně délky dojít při jeho opravě či čištění).

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic


Zajímavější je, že razítko nemá barvu. Tento způsob vtisku razítka do papíru bez použití barvy byl v průběhu 18. a 19. století běžně užíván v úřední i soukromé sféře (různá razidla, erbovní či firemní znaky a adresy, "suché" pečetě atp.) a byl v té době občas využit i v poštovnictví. Taková "slepá" razítka jsou známa např. z Itálie, v českých zemích by ale šlo o první mně známý doklad.

Razítko jsem proto pečlivě prozkoumal, neboť někdy se u starých a špatně chráněných dokladů setkáváme s takřka bezbarvými otisky razítek, u nichž téměř úplně zoxidovala původní barva (obvykle červená). Zdická pošta navíc červenou barvu později používala (doloženo od roku 1823 u řádkového razítka "ZDITZ") [2, str. 301]. V našem případě však nejsou ve vtištěných písmenech vůbec žádné stopy po barvě. Dopis je navíc ve velmi dobrém stavu a perfektně se na něm dochovala i mnohem zranitelnější číslice 8, provedená málo stálou hrudkou. Vtisk razítka byl tedy asi skutečně proveden bez použití barvy, ale podle jediného dokladu nelze rozhodnout, zda šlo o jednorázové provizorium (poštmistrovi došla barva nebo ji prostě neměl při ruce) nebo o zavedenou praxi. Z obdobných případů v cizině však víme, že se pro špatnou viditelnost a čitelnost "slepá" razítka pro označování dopisů neujala, takže i u Zdic mohl být vývoj obdobný. Chybějící barva byla přitom nejspíš i důvodem, proč bylo toto razítko objeveno tak pozdě.

Nejslavnějším ze zdických razítek je ale ozdobné kombinované razítko s obloukovitým ZDITZ nad vodorovným datovým údajem a s ozdobnými prvky (dvojice vícenásobných kružnicových výsečí, umístěných symetricky nad datem, a krátké ratolesti v rozích vedle data). Podle Votočka je razítko pod datem ohraničeno vodorovnou linií tvořenou třemi úsečkami (dvě kratší po stranách, delší ve středu [2, str. 301, obr. 121], E. Müller ve své základní práci pak uvádí jen jednu tečkovanou linii [2, str. 53, obr. 176].

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic

Oba ale shodně datují první použití tohoto razítka do roku 1846. Zásilky s jeho otisky jsou zvláště na dopisech frankovaných známkami mimořádně oblíbené. Razítko se používalo velmi dlouho (patrně až do r .1871) a nacházíme ho tedy na známkách I. až VI. rakouské emise. Z pozdějších let jeho používání jsou známy i otisky razítka bez kružnicových výsečí.

I když by se mohlo zdát, že o tomto populárním razítku již víme vše, není tomu tak. To potvrzují i objevy tří listovních zásilek, které nejen posouvají jeho vznik před dosud uváděný rok 1846, ale překvapivě dokazují, že razítko, jak jej známe, je vlastně jen fragment jiného, staršího razítka.

Prvním dokladem je velmi dobře dochovaný peněžní dopis, odeslaný 31. října 1843 ze Zdic do Jaroměřic. Dopis byl po přepočítání vkládaných peněz předpisově (dvě jazykové chlopně vycházející z kratších stran zadní strany dopisu proti sobě) uzavřen na poště, a to dvojicí pečetí s otiskem poštovního pečetidla. V levém spodním rohu adresní strany poštmistr připsal údaj o výši zasílané peněžní částky (14 zlatých a 16 krejcarů) a potvrzení o uhrazení poštovného v celkové výši 21 kr. Toto porto však doručovací pošta nepovažovala za dostatečné a chybějící sumu 3 kr. (poznámka v levém horním rohu) ještě penalizovala dalšími 3 kr. (číslice 6 hnědou rudkou vlevo od razítka). Poštmistr ve Zdicích dále dvakrát křížem proškrtl adresní stranu, zásilku orazil denním razítkem ZDITZ a pod něj otiskl ještě pomocné razítko "Franco". Jak je z vyobrazení denního razítka zřejmé, neznali jsme dosud celou spodní třetinu někdejšího razítka. Jeho původní kruhový tvar ohraničovaly dole dvě vavřínové ratolesti, navazující ve spodní obvodové části na poštovní trubku. Obloukovitě je nad trubkou umístěn letopočet, na jeho bocích kružnicové výseče * , obdobné jako v horní části razítka. Mezi letopočet a název měsíce byl umístěn ještě další výzdobný prvek miskovitého tvaru, podélně prorytý krátkou klikatkou. Datová část nese údaj "31. 0cto(ber) 1843" – 31. říjen (poslední číslice "3" je otištěna jen nezřetelně, datum ale potvrzuje obsah dopisu).

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic


Druhý dopis je adresovaný do Příbrami (vyznačené porto "6") a má otisk téhož razítka v levém horním rohu. Datum je nastaveno na "25. Nov.(ember) 1843" – 25. listopad, číslice "3" má opět slabší otisk.

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic
Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic


Třetí dopis, odeslaný ex offo do Příbrami, má totožné razítko v pravém horním rohu adresní strany s datem "3. April 184" – 3. duben. Letopočet zde již postrádá poslední číslici, z obsahu je ale zjevné, že jde o rok 1844.

Výrazně ozdobné kruhové razítko ZDITZ bylo sice velmi dekorativní, ale z konstrukčního hlediska asi složité a křehké. Vyrobeno bylo zřejmě z mosazi, tak jako téměř všechna starší razítka. Časové údaje a přinejmenším část ozdobných prvků (viz občasná nepřítomnost kružnicových výsečí) přidržovaly ve vnitřní ploše razítka šroubky na jeho obvodu. Manipulovat se s nimi muselo jak při změně data, tak při čištění razítka. Zde se však jinak pečlivý výrobce zřejmě dopustil nepřesnosti, když osadil za letopočet o více než 1 mm širší kružnicovou výseč, a na poslední číslici letopočtu tak zbylo méně místa. To je patrné už na "utopené" číslici "3" v případě prvních dvou dopisů. Následné litery číslic ("4" a možná i další) se už asi do otvoru nevešly (viz dopis z dubna 1844). A tak možná právě při snaze vsadit číslici do razítka razantněji mohlo dojít ke zlomení či jinému výraznému poškození jeho spodní části.

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic


Poštmistr razítko nevyhodil (bylo jistě drahé), ale pokusil se z něho zachránit, co se dalo. Poškozenou část nejprve odstranil jen "nahrubo", a to nejspíš tak, že olámal spodní část zhruba do podoby dosud známých otisků. Razítka z konce 40. let mají linii pod názvem měsíce ještě silnou a zůstala zde patrná i horní část pravé spodní kružnicové výseče. Typický otisk takto nouzově upraveného razítka vidíme na dopise ex offo odeslaného 2. května 1848 do Příbrami (letopočet zde lze zjistit již jen z obsahu dopisu). Později proběhla ještě další úprava, při které byly zbytky dřívějších ozdobných prvků pod údajem udávajícím měsíc opilovány do tenké linie. U zřetelnějších otisků razítka se tak okrajové zbytky násobných kružnic jeví jako linie bodů [1], na otiscích méně zřetelných pak jako linie tří úseček [3]. Názorně nám to dokládají dopisy z roku 1857, frankované známkami první rakouské emise.

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic


Velmi zajímavé je vyobrazení poštovní trubky v dolní části zdického razítka. Tím se vřazuje do velmi malé (a sběratelsky nesmírně populární) skupiny poštmistrovských razítek s tímto vyobrazením.

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic


Z místních (řádově nejnižších pošt) je v českých zemích použití trubky známo pouze na razítku Mnichova Hradiště, na Franco razítku Čimelic a na rekomandačních razítkách Čimelic a Jablunkova.

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic


Nový objev posouvá jinam i typologické zařazení razítka ZDlTZ. Jeho mladší upravenou podobu dosud řadil E. Müller do nevelké samostatné skupiny zvláštních tvarů [1, str. 53], kde může zůstat i po zjištění původní podoby. Typologické určení původního tvaru v rámci Votočkova systému se však mění z "ozdobné obloukové" na "ozdobné kruhovité" a můžeme je přiřadit k dosud jedině známému Vrbnu (WÜRBENTHAL) z roku 1850.

Merkur-Revue: Nová zjištění o poštovních razítkách Zdic


Jeho razítko Votoček přiřadil poněkud rozpačitě a nesystémově ke skupině razítek němých [2, str. 53–54, D10], takže jen kvůli němu se skupina D jmenuje "Razítka němá – zvláštních tvarů" [2, str. 36]. V tomto členění by naše razítko ZDlTZ neslo označení D13. Systémově správnější by však bylo vytvoření samostatné osmé skupiny "H – kruhovitá", do níž by patřilo zmiňované starší razítko ZDlTZ (H1) a Vrbno (H2). To je však spíš podnět pro nového zpracovatele naší nejstarší razítkové produkce.

Jan Klim


Literatura:
[1] Müller, Edwin: Handbook of the Prestamp Postmarks of Austria. Vienna, 1960.
[2] Votoček, Emil: Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918. Monografie československých známek, díl 13. Praha, 1975.
[3] Votoček, Emil: Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918. Monografie československých známek, díl 14. Praha, 1978.
[4] Votoček, Emil: Dodatek k 13. a 14. dílu Monografie. Praha, 1982.

Poznámka:
* Spodní výseče jsou o něco menší než ty v horní části (a pravá je o něco větší než levá). Všechny zjevně vznikly rozřezáním válečku, jehož podstava byla soustružením proryta do soustředných kružnic (otisk obdobného válečku byl užíván na počátku známkového období v Počátkách jako němé razítko ke znehodnocování známek).


Autor: Merkur-Revue | 17. 2. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223