Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy (2)

Převzato z časopisu Merkur-Revue 6/2003




Každý autor článku vždycky doufá, že právě jeho výtvor osloví sběratelskou veřejnost a přinese mu zajímavé reakce, ba dokonce snad i nové doklady či poznatky. Nutno říci, že zdaleka ne vždy se to daří. A autor, který dal do materiálu léta svých zkušeností a to nejlepší co měl v sobě spisovatelského i filatelistického, čeká marně a přemýšlí, co se vlastně děje. Bez zpětné vazby čtenářů si připadá jako volající na poušti. sebevědomější povaha si může myslet, že článek byl tak dobrý, že k němu není už co dodat, a doufat, že uvedené poznatky sběratelé použijí v praxi. I když to vypadá poněkud namyšleně, je to často pravdivé. Tato teorie se vám ale potvrdí jen nepřímo, když materiál, který jste dosud získával bez větších problémů, zmizí z trhu či výrazně podraží. Ale každý úspěch něco stojí.

Slabší nátury zase mohou mít pocit, že článek byl naopak úplně špatný až ostudný. Rád bych je uklidnil, takový případ není příliš pravděpodobný. Jednak obvykle redakce úplnou hloupost neuveřejní a jednak si můžete být téměř jisti, že by na vaši chybu nebo chyby někdo s chutí zareagoval. Je to jako v obchodě: skoro nikdo nepřijde pochválit prodavačku, že mu poradila dobrou knihu, ale běda, pokud například chybí pár listů.

Poslední možnost je nejčastější a bohužel nejméně přínosná. Článek není sice špatný, ale bylo by k němu možné mnohé dodat. Jenže čtenáři svou reakci tak dlouho odkládají, až se k ní nedostanou vůbec. Také redakce reaguje často se zpožděním. A tak se často jen točíme v kruhu dílčích poznatků a celek nám uniká. Ale takový už je sběratelský život.

Právě proto autora nejvíc potěší, když mu čtenáři pošlou konkrétní a sběratelským materiálem podložené poznatky, které rozšíří, doplní či potvrdí v článku nastíněné poznatky a vývody. Mně se to v poslední době poštěstilo u článku o Neobyčejných "obyčejných" tiskopisech. Pár sběratelů (např. F. Václav, T. Morovics či M. Černík) mi napsalo a hlavně poslalo zajímavé sběratelské doklady z období ČSR I. Některé z nich nakonec sice ani tiskopisy nebyly (spěšné známky v nich byly použity jako výplatní), ale přesto nepostrádaly na zajímavosti. Jiné byly zcela mimořádné a právě o ty bych se dnes s vámi rád podělil.

Začněme tím na pohled nejobyčejnějším. Tiskopis zaslaný 5. 3. 1919 (I. TO) z Jablonce nad Nisou do Heidelbergu (v Německu) byl vyplacen známkou 5 h Hradčany (sazba 5 h pro tiskopis do ciziny) a čs. spěšnou známkou 2 h, kterou byl uhrazen poplatek za přednostní doručení. Jde o zajímavý doklad toho, že spěšné známky byly nejspíš akceptovány i v Německu (na základě velmi těsných poštovních dohod s bývalým Rakousko-Uherskem, kde Německo mělo prakticky tatáž zvýhodnění a sazby jako korunní země). Tyto dohody nezanikly 28. říjnem 1918 a pošta podle nich fungovala i nadále. Zda však bylo s tiskopisem v Německu skutečně zacházeno jako s normální listovní zásilkou, nemůžeme na základě jednoho dokladu určit. Osobně si myslím, že ano, ale potvrdit to musí až další nálezy.

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy (2)


Další zásilka je mnohem exotičtější, i když do značné míry připomíná předešlou. Tiskopis byl odeslán 17. 12. 1919 (II. TO) z Bratislavy až na vzdálenou Jávu, kam dorazil 20. 2. 1920. Poštovné za tiskopis do ciziny bylo uhrazeno známkou 10 h Hradčany. Spolu s ní navíc odesilatel uhradil čs. spěšnou známkou 2h příplatek za přednostní doručení. V tomto případě se však domnívám, že zbytečně, protože nelze předpokládat, že by zcela ojedinělá praxe spěšných tiskovin, provozovaná v Rakousku-Uhersku a některých nástupnických státech, měla na Jávě nějakou odezvu. Jsem si téměř jist, že neexistovala ani žádná mezinárodní dohoda o akceptaci takových zásilek, a tak lze předpokládat, že s tiskovinou bylo naloženo stejně jako s jinými tiskovinami bez spěšných známek. Nepovažuji přitom tento tiskopis za filatelistický výrobek, odesilatel spíš nebyl správně informován a prostě vztáhl tuzemskou praxi i na zásilky do ciziny.

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy (2)


O vzácnosti a zajímavosti dobírkových tiskopisů z období Rakousko-Uherska jsme se podrobněji rozepisovali minule. Tento je s nimi na první pohled téměř identický. Zásadní rozdíl je ale v datu. Byl odeslán z Prahy do Plzně až 14. 11. 1918, a jde tedy o čs. předběžnou celistvost. Zásilka obsahovala nejspíš knihy či časopisy a celkové poštovné činilo 58 h (21 h za tiskovinu do 350 g, 2 h za přednostní doručení, 25 doporučné a 10 h předložné dobírky). Obdobných dokladů, bezpochyby pravých, jsem obdržel několik, reprodukuji zde však jen tento. Ostatní jsou totiž buď přefrankovány, nebo jde jen o část obalu větší zásilky a přesné poštovné a typ zásilky nelze jednoznačně určit.

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy (2)


Velmi zajímavá je další zásilka. Jde o dobírkový tiskopis odeslaný asi začátkem r. 1920 (II. TO) z Prahy - Smíchova do Humpolce. Poštovné činilo celkem 77 h (5 h tiskopis do 50 g, 2 h za přednostní doručení, 50 h doporučné a 20 h za předložné dobírky). Zásilka patrně neobsahovala zboží, ale jen vyúčtování. Je rovněž poměrně neobvyklé, že jde o malou dopisní obálku. pokud se dobírkové tiskopisy dochovaly, jde většinou o výstřižky z přebalu balíčků nebo o přední strany velkých obálek.

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy (2)


V poslední ukázce nejde o tiskopis, ale o doporučené psaní do 20 g. Odeslané bylo 25. 8. 1920 (IV. TO) z Horní Suché do Moravské Ostravy, tedy krátce po skončení plebiscitního období. Poštovné 185 h uhradil odesilatel známkami 5 h + 20 h + 2x75 h Hradčany a navíc i pětipáskou čs. spěšných známek 2 h, použitých zde ve funkci výplatních. Vznikla tak velmi dekorativní frankatura, která ale nutně nemusí mít filatelistický původ. Pro zbylé spěšné známky 2 h nebylo totiž příliš mnoho použití. Sazba za přednostní doručení sice tehdy činila 10 h a dala se uhradit pěti 2h spěšnými, sám jsem ale takovou frankaturu neviděl.

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy (2)


Ostatně se zdá, jako by přednostně zaslaných tiskopisů s lety spíše ubývalo. Zatímco v období 1918–1920 na ně občas ještě narazíme, z pozdějších let se mi jich dostalo do ruky jen pár. Chyběly i v ukázkách, které mi zaslali kolegové. Takže další domácí úkol pro vás, milí čtenáři. Třeba právě vy najdete něco, co by si zasloužilo publikaci. Mnoho štěstí a těším se na vaše reakce i nálezy.

V. Schödelbauer


Autor: Merkur-Revue | 23. 1. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223