Kosmos 3/2003: Proč letěl jako první Remek

O pořadí kosmonautů rozhodly nejvyšší orgány KSČ, pravděpodobně sám Gustáv Husák.

Proti svým konkurentům měl Vladimír Remek mnoho předností. Za prvé byl tak trochu protekčním dítětem: jeho otec generálporučík Jozef Remek byl velitelem vojenského letectva a náměstkem ministra obrany. Otec byl Slovák, matka Blanka Češka, takže syn mohl symbolizovat česko-slovenskou jednotu. Let byl navíc připravován původně na únor 1978 a Remek se narodil v roce 1948, takže ideálně ztělesňoval třicet let vlády komunistické strany. Podle všeho uměl Remek díky svému předchozímu studiu v Sovětském svazu rusky lépe než většina ostatních uchazečů. Problém výběru československého kosmonauta částečně objasňuje dokument z archivu bývalého ústředního výboru KSČ, který byl formálně odtajněn teprve na počátku tohoto roku. Materiál předložený předsednictvu strany 29. listopadu 1976 ministrem obrany Martinem Dzúrem a předsedou Československé akademie věd Jaroslavem Kožešníkem detailně popisuje průběh "selekce" kandidátů na kosmonauty, která probíhala ve druhé polovině roku 1976. Nabídku podílet se na letech do vesmíru učinili Sověti zemím, které spolupracovaly v programu Interkosmos (šlo o středoevropské satelity SSSR, Kubu a Mongolsko), na schůzce v Moskvě 14. - 18. července 1976. O dva měsíce později, 13. až 16. září 1976, dohodli v Moskvě zástupci komunistických stran jmenovaných zemí podrobnosti projektu: lety měly být uskutečněny v letech 1978 - 1983, v první fázi 1978 1979 měli letět občané Československa, Polska a NDR.

Prohlídky a prověrky
Výběr kandidátů letu byl zahájen ještě v červenci 1976. Ze 179 pilotů ve věku 25 - 35 let, kteří létali v nadzvukových letounech, bylo vybráno čtyřiadvacet adeptů. Ti byli podrobeni zdravotní prohlídce podle sovětské metodiky v Ústavu leteckého zdravotnictví. "Současně u vybrané skupiny 24 pilotů byla provedena hluboká prověrka po stránce stranicko-politické, kádrové a státobezpečnostní." Zdravotní prohlídka a politická prověrka zúžily počet kandidátů na osm. Na konci října si kandidáty přijela do Prahy prohlédnout komise sovětských specialistů vedená V. G. Lazarevem. Ta ohodnotila sedm uchazečů jako vhodných k závěrečné lékařské prohlídce ve Hvězdném městečku. O příčinách vyřazení osmého dokument mlčí, Karel Pacner však před časem napsal s odkazem na šéfa československých lékařů Antonína Dvořáka, že jej diskvalifikovala deformace dvanácterníku (MF Dnes 2. 3. 1998). Lazarev zároveň doporučil, aby byli k závěrečné prohlídce v Sovětském svazu vybráni pouze čtyři piloti. Dokument neuvádí, podle jakých kritérií byla provedena redukce sedmi kandidátů na čtyři. V rozhodování zřejmě převažovala politická kritéria, protože návrh byl předložen 28. října 1976 generálnímu tajemníkovi. "Dne 4. 11. 1976 byl návrh na vyslání čtyř československých kandidátů (...) na závěrečnou lékařskou prohlídku v SSSR schválen generálním tajemníkem ÚV KSČ a prezidentem ČSSR soudruhem Gustávem Husákem."

Kdo rozhodl
Čtveřice odcestovala do Sovětského svazu 10. listopadu. Po dvoutýdenních zdravotních testech se sovětští lékaři usnesli, že všichni čtyři kandidáti jsou schopni výcviku na kosmonauty, že však dávají přednost Oldřichu Pelčákovi a Vladimíru Remkovi. O přesných příčinách dokument mlčí, již citovaný Antonín Dvořák, který čtveřici doprovázel, tvrdí, že dva vyřazení byli poněkud méně odolní "proti dráždění aparátu rovnováhy". Již 6. prosince 1976 zahájili Remek s Pelčákem přípravu. V polovině srpna 1977 se na schůzce v Ulánbátaru československá delegace neoficiálně dozvěděla od Sovětů, že s největší pravděpodobností poletí v první smíšené osádce československý kosmonaut. Kdo a kdy rozhodl o osobě kosmonauta? Předsednictvo ÚV KSČ se finálním výběrem nezabývalo - v inventáři příslušného fondu, který eviduje i body projednávané ústně, o něčem takovém není zmínka. Oldřich Pelčák v několika rozhovorech řekl, že se dozvěděl, že nepoletí, dva dny před startem. A rozhodla o tom prý Praha. To celkem dobře zapadá do obrazu, který vykreslují dokumenty. Konečné rozhodnutí muselo být provedeno těsně před započetím předstartovních příprav - pořád existovala eventualita zdravotní nebo jiné indispozice jednoho z kandidátů nebo jejich sovětských velitelů. Všichni byli fit, takže bylo nutno volit. Vzhledem k tomu, že se nejvyšší stranický orgán, předsednictvo ÚV KSČ, které celou akci velmi pečlivě řídilo a sledovalo, k závěrečnému výběru nevyslovilo, dá se předpokládat, že tak učinil sám generální tajemník. Tuto hypotézu však není dnes možno ověřit, protože archivní fond Gustáva Husáka je teprve inventarizován. Druhou eventualitou je, že v předsednictvu od počátku existoval tichý konsenzus, že jedničkou je Remek a že Pelčák může letět pouze v případě jeho indispozice. Vzhledem k pozornosti, kterou letu tehdejší režim věnoval, je však zcela vyloučeno, že by bylo rozhodnutí provedeno na nižší úrovni.

Kosmos 3/2003: Proč letěl jako první Remek


Pramen: LN, 4. 3. 2003 - Zídek, P.: Proč letěl jako první Remek

Autor: Petr Fencl | 19. 12. 2003

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223