Když se řekne Gallipoli

Minulý týden, v pátek 3. června jsem psal o Australanech v první světové válce. Dnes bych rád navázal dalším australským aršíkem, tentokrát vydaným v roce 2015. Aršík i jednotlivé známky v něm mají nadpis „Gallipoli 1915“. Připomínají krvavou bitvu britských imperiálních (tedy i australských a novozélandských) jednotek a francouzských jednotek o turecký poloostrov Gallipoli, s cílem získat kontrolu nad srategickým průlivem Dardanely.

Vojenskou operaci u Gallipoli naplánoval na počátku roku 1915 Winston Churchill, tehdejší První lord britské admirality, ten Churchill, který byl pak spolustrůjcem vítězství spojenců v druhé světové válce.

Vojenská historie připomíná, že vylodění na severní straně Dardanel bylo špatně naplánované, stejně tak špatně provedené. Na bitevním poli zůstalo přes 35 tisíc mrtvých vojáků Dohody, z nich 11.410 mužů australského a novozélandského expedičního sboru. Na turecké straně to bylo přes 86 tisíc vojáků.

Australsko-novozélandský armádní sbor (anglicky: Australian and New Zeland Army Corps; zkrácené ANZAC) byl sbor složený na začátku první světové války z australských a novozélandských jednotek. Tyto jednotky, složené z dobrovolníků, byly nasazeny do bojů proti Osmanské říši (proto též u turecké Gallipoli). Později byly nasazeny na Blízkém východě i na evropské západní frontě.

25.duben, datum nasazení ANZAC Corps. u Gallipoli, je v Austrálii a na Novém Zélandu státním svátkem.

ANZAC corps byly zformovány i během druhé světové války, byli nasazeny na všech bojištích - v Evropě, Africe, Pacifiku a Asii. Austrálie a Nový Zéland i díky těmto bojovým aktivitám dozrály jako plnoprávné národy s vlastní identitou. Oprostily se od koloniální mentality. Přes výsledek bitvy se stalo Gallipoli základním kamenem velké tradice i úcty k australským a novozélandským válečným veteránům všech válek.