Je to skutečně filatelistický otazník?

V nedávné době se mi dostaly do rukou dva druhy zajímavých pohlednic, které neprošly poštou a jako nepoužité svým charakterem zůstaly na pomezí mezi filatelií a filokartií. Shodou okolností obě mají vztah k městu Mostu, ačkoliv účel i okolnosti jejich nálezu jsou diametrálně odlišné. Jeden z těchto nálezů je - alespoň pro mne - zatím zahalen rouškou tajemství, kterou snad některý ze zkušených filatelistů dokáže alespoň poodhalit.

Pro první zajímavost jsem mezi filatelistickým názvoslovím vlastně ani nenašel přiléhavý český ekvivalent. Název pohlednice-dopis vzniklý otrockým překladem působí značně neohrabaně; teoreticky by to mohl také být pohlednicový dopis nebo dopisová pohlednice, ale pochybuji, že tyto výrazy ve filatelistickém názvosloví existují. Získal jsem ji od známého filatelistického obchodníka Jana Pelikána ze Želetavy, který na ni narazil v jednom z filatelistických obchodů ve Vídni.

Je to skutečně filatelistický otazník?


Způsob použití této pohlednice je zřejmý z jejího celkového grafického uspořádání. Vlastní zpráva určená adresátovi se psala na druhou stranu, uprostřed se pohlednice přehýbala (což byl úkol ne právě snadný, protože pohlednice je z tuhého hladkého papíru, právě takového, jaký se běžně používal při výrobě pohlednic; vytlačená hrana usnadňující přehyb chybí) a potom se nějakým způsobem oba konce patrně slepovaly (lep zde ale žádný není, takže nelze vyloučit ani to, že slepování se zkrátka neužívalo; tím ovšem se zároveň vtírá pochybnost, zda takto řešená pohlednice bez slepení neztrácela svůj hlavní smysl, kterým nejspíše bylo chránit obsah napsaného textu před nepovolanými zraky.) S podobnou pohlednicí jsem se nikdy nesetkal, ani na filatelistických aukcích ani při jiné příležitosti, a stejnou zkušenost potvrzuje i Jan Pelikán, o jehož velkém přehledu netřeba mít nejmenších pochybností. Ten pouze upozorňuje na určitou (i když dosti vzdálenou) podobnost s celistvostmi, které jsou vyobrazeny v katalogu Ferchenbauer z roku 2000 (str. 669), kde ovšem místo reálné fotografie města jsou drobné malované motivy krajinek. Bylo by jistě zajímavé, kdyby se k představenému nálezu vyjádřili sběratelé, kteří o nich mají více konkrétních poznatků.

Další z pohlednic (resp. čtyři různé kusy pohlednic téhož typu) byla objevena způsobem tak říkajíc klasickým - mezi různými papíry uskladněnými na půdě rodinného domu. Pozoruhodný je jejich dokonalý stav, který napovídá, že se jich lidská ruka patrně nedotkla od té doby, kdy byly zakoupeny, tedy již desítky let.

Je to skutečně filatelistický otazník?

Je to skutečně filatelistický otazník?

Je to skutečně filatelistický otazník?

Je to skutečně filatelistický otazník?

Jejich původ je evidentní, vznikly v letech světové války (se vší pravděpodobností té druhé v pořadí), což dokládá nadpis FELDPOST v záhlaví nad linkami určenými k napsání adresy. Jistou zvláštností je zmenšený fotografický motiv z předválečného Mostu umístěný na téže straně vlevo, takže zadní strana je celá čistá. Mimoděk se vnucuje otázka, jaký asi byl praktický způsob použití těchto pohlednic. Komu pohlednice vůbec byly určeny? Logika věcí napovídá, že buď si je vezli z domova na frontu občané Mostu a přilehlého regionu, kteří narukovali do Wehrmachtu, aby je použili k zasílání zpráv z fronty domů (jak by tomu nasvědčoval nadpis FELDPOST; v tom případě ovšem se zdá, že použití fotografie Mostu postrádá logiku ) nebo jejich použití bylo právě opačné, tj. zásilka putovala za vojákem z domova na frontu. Potom ovšem zaráží, že nebyl předtištěn rámeček vymezující místo pro nalepení známky. ( A ten byl zbytečný, pokud se pohlednice odesílala z fronty; známku nahrazovalo razítko polní pošty. Úvahy nás přivedly do bludného kruhu.) Zná někdo přesnou odpověď na otázku o způsobu použití těchto pohlednic?

Závěrem si nemůžu odpustit poznámku, která mě napadá v souvislosti s oběma nálezy, vztahujícími se ke starému Mostu, jež v 70. letech minulého století téměř celý zmizel za zemského povrchu, poté, co na základě pochybeného rozhodnutí přednost před starobylým městem dostaly omezené zásoby nepříliš kvalitního uhlí. Kolik filatelistických pokladů zastrčených v temných zákoutích na půdách starých domů asi nenávratně zmizelo spolu s historickým městem, z něhož do dnešních dnů zbyla jedna jediná čtvrť?

Autor: František Hrbek | 5. 4. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223