Jaroslav Ježek – 100. výročí narození

Jaroslav Ježek, český hudební skladatel, klavírista, dramaturg a dirigent orchestru pražského Osvobozeného divadla, dvorní skladatel dvojice Voskovec a Werich a zakladatelská osobnost moderní české taneční a jazzové hudby, se narodil 25. září 1906 v Praze.

Od dětství trpěl šedým očním zákalem, po onemocnění spálou byl navíc silně nedoslýchavý. Hudební vzdělání získal nejprve ve slepeckém ústavu, později na pražské konzervatoři. V roce 1927, ještě během studií, se dostal na roční pobyt do Paříže, kde se setkal s jazzem a soudobou vážnou hudbou.

V roce 1928 dochází v Ježkově životě k zásadnímu zlomu - poznává dvojici divadelníků a komiků J. Voskovce a J. Wericha, v jejichž Osvobozeném divadle pak po příštích deset let bude působit jako skladatel, dirigent a dramaturg. Pro jejich divadelní hry skládá scénickou hudbu a písně, které tvoří základ české moderní taneční a jazzové hudby – např. "Tmavomodrý svět", "Hej rup", "Nebe na zemi", "Píseň strašlivá o Golemovi" , "Šaty dělaj člověka", "Klobouk ve křoví", "Život je jen náhoda" či "Babička Mary".

Kromě divadla skládá Jaroslav Ježek hudbu i pro film a zabývá se také vážnou hudbou. Je autorem moderně pojatých, novátorských skladeb, v nichž se nebojí využít potenciálu jazzové hudby.

Ježkova hvězdná kariéra je náhle přerušena v roce 1938 po podepsání mnichovské dohody. Osvobozené divadlo je uzavřeno a Ježek, společně s Voskovcem a Werichem odchází do emigrace do Spojených států amerických. Tam působí Jaroslav Ježek jako sbormistr pěveckého sboru a kromě toho vyučuje hudbě.

1. ledna 1942 Jaroslav Ježek podlehl v New Yorku chronické chorobě ledvin. Jeho ostatky jsou uloženy v Praze na Olšanských hřbitovech.



Osobnost Jaroslava Ježka připomněla Česká pošta 22. února letošního roku vydáním příležitostné známky. Na známkách jsme se s ním mohli setkat již v roce 1995 v emisi věnované Osvobozenému divadlu.