Filatelistické minimum IX. - lep

Další pokračování filatelistického minima se tentokrát věnuje lepu na známkách. Vhodné nejen pro mladé a začínající filatelisty.

Lep je vlastně hmota, která se nanáší na zadní papír známky a slouží po navlhčení k pevnému spojení známky se zásilkou (dopisem).

Lep rozlišujeme:

a) podle způsobu jeho nanášení - ruční, strojový
b) podle zbarvení - bílý, nažloutlý, žlutý, hnědý
c) podle lesku - lesklý, matný
d) podle povrchu - pruhovaný, hladký, mřížkovaný, zrnitý, rýhovaný, s bublinkami (rastrovaný - svisle, vodorovně)

Pruhování lepu vznikalo při stírání v rotačce při rovnání daného papírového pásu, který se vlnil při prudkém sušení po nanesení lepu.

Již se také mluví a dokonce se již vydalo několik samolepících známek (něco podobného jako oblíbené samolepky u mladších čtenářů). Zatím to ale není záležitostí České republiky, ale v zahraničí již několik takovýchto vydání bylo zaznamenáno.

Autor: Zdeněk Jindra | 15. 6. 2003

Komentáře

Samolepiace známky

Česká republika své samolepicí známky má

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře

Související články


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223