Filatelistické detektivky

Poštovní známky odjakživa bývaly hodnotným majetkem nadšených sběratelů. Jsou to vlastně malé cenné papírky, kde u těch nejvzácnějších se cena vyšplhala až na neuvěřitelné miliónové částky. Lidé vždy toužili po bohatství a tak i na první pohled klidný sběratelský koníček zažil několik kriminálních případů a loupeží, které by se daly zařadit do škatulky detektivky.

Filatelistické detektivky


O některých těchto případech se v tomto povídkovém seriálu na pokračování zmíníme. Vašim úkolem bude zjistit, zda-li se povídka opravdu stala a pokud ne, přijít s možným reálným vysvětlením, proč tomu tak nemohlo být. Tím si zahrajete na detektivy a sami budete logicky přemýšlet. Ty příběhy, které se opravdu staly, poznáte jednoduše. Není v nich žádná nelogická záludnost, která se bude povětšinou točit kolem poštovních známek. Uvítáme názory mladých čtenářů, jestli se jim tyto příběhy líbí a máme-li v nich pokračovat.

Filatelistické detektivky I. – Loupež v poštovním muzeu

V roce 1851 byly v Rakousku v lednu poprvé vydané poštovní známky s Merkurem. Byly to známky novinové. Jejich autorem byl Josef Axmann a jsou zajímavé tím, že nemají označení země vydání a výplatní hodnotu. Známky byly přímo určeny k doručování novin a časopisů.

Filatelistické detektivky


Stalo se to v roce 1970 v Praze. Jednoho obyčejného dne, který byl stejný jako ty předešlé a následující, přesto byl něčím chladnější. Především tím, že se v Poštovním muzeu v Praze za bílého dne stala tato svým způsobem drzá loupež. Celý případ se odehrál asi takto. Do muzea přišli na první pohled zcela nevinní mladíci, kteří si s předstíravým zájmem prohlíželi známky. Hlídačka Věra Leblová je pozorně pozorovala, protože jí něco nehrálo. Asi to, že do poštovního muzea chodili především starší pánové. Tím si také po chvíli všimla, jak jeden z mladíku něco kutí u jednoho z rámů. To se jí nelíbilo a dala se do křiku. Jeden z mladíků k ní přiskočil, zacpal jí ústa a srazil k zemi. Hlídačka zděšením oněměla a nebyla schopná obrany. Až když mladíci z muzea utekli, po chvilce, než se vzpamatovala, spustila v místnosti poplašné zařízení. Již bylo ale pozdě, lupiči ujeli autem neznámo kam.

Co že se ztratilo tak cenného? Osmdesátiblok již zmíněných Merkurů. Byly to Merkury modré a je to největší známý dochovaný arch známek. Tím také začaly spekulace filatelistů a veřejnosti, jaký že má blok vlastně cenu? Jeho cena se odhadovala až na čtvrt miliónu. Jenomže prodat něco takového se u nás nedalo. A tak bylo jasné, že se lupiči pokusí ukradený blok vyvést za hranice. Celníci tedy na hranicích zbystřili. Již po čtrnácti dnech byli dopadeni. 31. března 1970 byl dopaden Josef W. pohraničníky, když se ve voze řeckého diplomata snažil na přechodu v Nové Bystřici utéct za hranice za svojí přítelkyní.

Od Josefa W. vedla cesta k jeho bratrům, kteří byli mladší a oni pro bratra tento blok ukradli. A pozor - každý z nich za to dostal pouhých sto korun. Unikátní blok byl tedy nalezen a vrácen do poštovního muzea a je tam dodnes.

Filatelistické detektivky


Stal se tento příběh nebo se jedná pouze o autorův výmysl? Odpověď s dalším příběhem naleznete v příštím čísle Mladého sběratele.

Autor: Zdeněk Jindra | 17. 7. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223