Filatelistická Revue 1/1929: O aukcích

Nevěřím, že aukce jsou přirozeným regulátorem cen a mám pro svůj pessimismus vážné důvody. Předně naši sběratelé nepochopili dosud význam aukcí a výhod, které jim tyto přinášejí, takže na každé aukci vidíme více obchodníků než sběratelů a ze sběratelů skoro jen ty, u nichž by nebylo snadným úkolem najíti demarkační čáru mezi ideální filatelií a filatelií spekulační.

Tento nepoměr projevuje se ovšem v dosažených cenách. Na našich aukcích kupují většinou obchodníci a jen vyjímečně přihazují i sběratelé. Je zřejmo, že obchodník nemůže platiti tolik jako sběratel, neboť kupuje, aby vydělal. Stává se většinou, že přihazují 2-3 obchodníci, pak dosažená cena jest cena obchodnická a nelze ji přirovnávat k ceně katalogové; někdy draží spolu jeden sběratel. Pak ovšem nemůže obchodník, nemá-li přímo příkazu, měřiti své síly se sběratelem a stačí, přihodí-li sběratel jednou na nejvyšší obchodníkovo podání, aby položka byla jeho, takže koupil sběratel zase za cenu obchodnickou. Málo kdy přihazuje více sběratelů na tentýž los, pak jest ovšem dosažená cena značně vyšší.

Dokud tedy nebudou míti naše aukce mezi účastníky pevný kádr sběratelů, opakuji, sběratelů, dotud nemůžeme z aukčních cen dělati žádné závěry, ale i pak budou aukční ceny více méně závislé na náhodě, resp. přítomnosti jednoho nebo více nahodilých zájemců.

Vůbec již prostředí dražby vylučuje možnost, aby byla spolehlivým regulátorem cen, poněvadž do jejího chodu zasahuje spekulace, kterou nelze kontrolovati anebo zcela vyloučiti, ať už je to spekulace á la hausse neb á la baisse. Spekulant má sta možností vyhnati do výšky ceny zboží, na němž má zájem, a je-li jen trochu obratným, nikdo toho nezpozoruje. Jinak ovšem má jedinou možnost, ale účinnou, zaplaviti aukci známkami, které chce levně nakoupiti a má žádanou baiisu. Je přílišným optimismem domnívati se, že tím je zcela vyloučena spekulace, není-li jeden spekulant osobně na aukci přítomen. Kdo ručí, že v téže aukci není 10 spekulantů jiných?

Důležitým momentem při nákupu vůbec jest kupní síla a zejména kapitálová pohotovost našich sběratelů a obchodníků. A ta není přiliš veliká. Úvěr hraje právě v našich poměrech velikou roli. Poněvadž jest úvěr při nákupech na aukcích vyloučen a je-li dražba v době, kdy účastníci nebývají při penězích - vyhlížejí dosažené ceny podle toho.

Náš střední a malý sběratel se nerad rozhoduje pro nákup rychle. Každý obchodník Vám může vyprávěti, jak se některý sběratel táže vícekráte po ceně, odejde a zase se vrátí nebo jak dlouho známku prohlíží, než se rozhodne pro koupi. Na aukci není ovšem času k podobnému rozmýšlení; rychlé tempo aukce nesvědčí každému.

Ne, aukce nebudou nikdy regulátorem cen, tím jest jedině skutečná nabídka a poptávka, které jsou často v přímém rozporu s výsledky aukcí, závislými vždy více nebo méně na náhodě a spekulaci.

Převzato z Filatelistické Revue 1/1929. V redakci nám přišlo zajímavé začít vydávat staré články z pokladnice naší filatelistické literatury. Není nad to si přečíst názory našich kolegů z dávných dob. Jsou to sice články většinou již spíše úsměvné, ale věříme, že potěší a začneme tím nový seriál na pokračování. Pouze na žádost našich čtenářů.


Autor: Filatelisická Revue | 25. 2. 2009

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář